Žatecká brána v Lounech

Na západním okraji historického jádra města Louny se v blízkosti ulic Žižkova a Osvoboditelů dochovala část městského opevnění se Žateckou bránou.

Žatecká brána v Žatecké ulici, přicházející z centra města. A kolem ní desítky metrů mohutného opevnění s několika dochovanými baštami (v jedné z nich je například odloučená muzeální expozice Zkamenělý les).

Celé opevnění je kulturní památkou:

Zbytky městských hradeb zachovány nad Ohří na severním okraji města. Souvislý hradební pás je na několika místech přerušen. Jsou zděné z hrubě přitesaných kvádříků, místy mohutné opěráky. Na západním konci hradebního pásu zachována brána, zv. Žatecká.

Památkový soubor se skládá z těchto částí (srov. jednotlivé evidenční listy):

relikt hradby v suterénu domu čp. 72
hradby za synagogou
relikt hradby v násypu ve dvoře domu čp. 52
relikt hradby v domě čp. 26
relikt hradby mezi domy čp. 10 a čp.11
relikt hradby na pozemku domu čp. 143
úsek hradby za domy čp. 136, čp. 137 a čp. 138
úsek hradby v domě čp. 187
jihozápadní bašta za farou čp. 136
úsek hradby za domy čp. 3, 136, 149, 150-156, 1136
jižní bašta za domy čp. 156 a čp. 157
úsek hradby za domy čp. 167, čp. 168 a čp. 170
úsek hradby za domy čp. 179 až čp. 181
úsek hradby za domem čp. 182
severovýchodní bašta
hradba kolem domu čp. 1017
úsek hradby za domy čp. 466, čp. 467 a čp. 501
úsek hradby za domem čp. 72
bašta za synagogou a domem čp. 72
úsek hradby za synagogou
úsek hradby za domy čp. 65, čp. 67, čp. 68 a čp. 69
torzo bašty za domem čp. 65
úsek hradby za domem čp. 64
úsek hradby za domy čp. 57 až čp. 63
bašta za domem čp. 57
úsek hradby za domy čp. 53 a čp. 56
torzo vodárenské věže za domem čp. 53
úsek hradby za domem čp. 53
úsek hradby za domem čp. 52
torzo hradby a opěrné zdi se schodištěm za domem čp. 52
úsek hradby pod radnicí čp. 35
úsek hradby mezi radnicí čp. 35 a býv. pivovarem čp. 34
úsek hradby pod východní částí bývalého pivovaru čp. 34
bašta pod bývalým pivovarem čp. 34
úsek hradby pod západní částí bývalého pivovaru čp. 34
vodárenská věž pivovaru
úsek hradby s fortnou
úsek hradby za domem čp. 575
hradební zeď
úsek hradby pod skladem u domu čp. 430
úsek hradby za domy čp. 20, čp. 21, čp. 22, čp. 23, čp. 24 a čp. 430
úsek hradby za domy čp. 25 a čp. 440
úsek hradby na severní straně severozápadní bašty
severozápadní bašta
úsek hradby mezi západní a severozápadní baštou
západní bašta
úsek hradby u domu čp. 6
barbakán Žatecké brány a domy čp. 5 a čp. 6
úsek hradby u domu čp. 4
jihozápadní bašta
úsek hradby mezi jihozápadní baštou a domem čp. 348
úsek hradby za domy čp. 629, čp. 630, čp. 780 až čp. 782

Nás zajímá samotná brána a její nejbližší okolí:

Brána barbakánu, který je součástí souboru městského opevnění, s lomeným obloukem. Pochází z období kolem roku 1500 a je postavena z kamenných kvádrů. Nad branou je reliéf s erbem. Poslední patro je bedněné s věžovitým arkýřem, střecha valbová s pálenou krytinou. Boční zdi jsou z lomového kamene.

Docela dost je toho o ní na netu a samozřejmě i v knize, kterou v souvislosti s branami používám:

Tomáš Koutek: Městské brány v Čechách – Historická zastavení, Nakladatelství Brána 2003

Stavba pochází z roku 1500 – je to uvedeno v jedné ze tří latinských sentencí vytesaných na průčelí. Nešlo o bránu v pravém slova smyslu – ta stávala poněkud východněji v Žatecké ulici; doba jejího zničení není známa. Dnešní Žatecká brána tvořila její předbraní a nebyla opatřena cimbuřím, nýbrž až do roku 1841 prkenným podsebitím. Druhá městská brána se jmenovala Pražská a stála u vyústění Pražské ulice proti základní škole. Zbořena byla roku 1861. Žatecká brána je součástí městského opevnění. To vznikalo souběžně se založením města, tedy od 2. poloviny 15. století. Vnitřní gotické opevnění se nezachovalo úplně. Je patrné zejména v zadních prostorách domů v České ulici a i parkánovým příkopem v ulici Na Valích. Místy jsou ve zdivu naznačeny i půdorysy hranolovitých bašt. Hradby je možno sledovat na jižní, západní i severní straně města, zejména procházka Pod Šancemi nad řekou je působivá. V Žižkově ulici jsou dvě dělové bašty. Hranolová věž a několik půlkruhových bašt je patrno – spolu s renesančním městským znakem – na severní straně města na zmíněných Šancích.

Lícová strana brány se skládá z pravidelných kvádrů, které dodávají tomuto průčelí charakteristickou symetrickou kresbu. Průčelí je rozděleno římsami na tři nestejné části. Nejvyšší, pod podstřešním bedněním, je prosto architektonických článků. Nejzdobnější je střední část: má dvě nevelká obdélná okna s profilovaným ostěním a v dolní části od nich vycházejí dva kamenné okapní žlaby. Mezi okny je reliéf zobrazující stylizovanou postavu s vlnitými vlasy, pod níž je vsazena čtvercová deska černé barvy, nesoucí plastické provedení městského znaku. Deska již svou dolní částí zasahuje do největšího, přízemního patra. To zdobí římsami ohraničená falešná vpadlina, imitující lůžko padacího mostu, jejímž středem prochází průjezd.

Průjezd má méně obvyklé řešení – lícová strana jeho portálu je goticky zahrocená a je armována členitými články ostění. Takto je řešen pouze průchod lícovou stěnou, z jádra města tvoří průjezd široký segmentový oblouk, jehož valená klenba prochází pod celou hmotou věže.

K oběma bokům průjezdu z této strany těsně přiléhá zástavba. „Rubová“ strana brány je vystavěna z drobného lomového kamene a má armovaná nároží.

Její půdorys je vzhledem k podstřešnímu bedněnému patru asymetrický, přibližně ve středu této plochy jsou dvě drobná okna s jednoduchým  kamenným ostěním.

Brána citelně utrpěla při přestavbě v 19. století, kdy byla její horní část zbořena a nahrazena nevkusným, architektonicky bezcenným cimbuřím.

K nápravě došlo teprve v roce 1996, kdy podle dobového vyobrazení ze 17. století dostala brána dnešní střechu. Ta je valbová, na lícové straně vystupuje z bedněného podstřeší patra arkýř s dvěma okénky a vysokou, štíhlou jehlancovou střechou.