Boží muka u hřbitova v Libochovicích na konci Čechovy ulice

Na konci Čechovy ulice v Libochovicích, která se u městského hřbitova mění na silnici č. 237 na Klapý, stojí u rohu hřbitovní zdi sloupová boží muka.

Na rozdíl od nedalekých božích muk jsou tato evidovanou kulturní památkou a existuje k nim bohatá dokumentace.

Pozdně renesanční sloupová boží muka z roku 1589 se čtvercovou kapličkou na vrcholu. Kamenná kaplička ukončena křížem s rozšířenými břevny, na jednotlivých stranách mělké reliéfy s tématikou Ukřižování. Na hranolovém soklu sloupu dedikační nápisy.

Sloup dali postavit roku 1589 farář, kněz Jan z Vinoře a první konšel, rychtář Václav Kunatko, oba z Libochovic. Vztyčení božích muk patrně souvisí s obrácením Libochovic zpět na katolickou víru, které se odehrálo dle zápisů jezuitského řádu právě v roce 1589.

Boží muka „u kostela sv. Vavřince“, ve skutečnosti vně ohradní zdi hřbitovního kostela, byla opravována roku 1828. Restaurováním prošla v roce 2006, posunuta tehdy byla na nový betonový fundament.

Boží muka stojí při severozápadním rohu ohradní zdi libochovického hřbitova s kostelem sv. Vavřince. Jde o širší travnatý pruh rovinatého pozemku mezi hřbitovní zdí a ulicí Čechova, silnicí do Klapého. Ze západní strany, kde sloup stojí, pozemek hraničí s polem. Sloupek je stranově poměrně neutrální, dle rozmístění nápisů na podstavci lze za čelní považovat stranu severní, jižní strana je bez nápisu, pouze na kaplici je nápis IHS.

Jde o sloupková boží muka s profilovaným článkovaným čtyřbokým podstavcem, nízkým toskánským sloupem a kaplicí s mělkými nikami završenou kamenným křížkem. Dílo je vytvořené ze střednězrnného pískovce okrové barvy. Nový v terénu skrytý základ je betonový.

Hmota podstavce čtvercového průřezu odpovídá vertikálně postavenému kvádru. Podstavec je uměřeně profilovaný, rozčleněný na sokl, dřík a římsovou deskovou hlavici. Dřík je pročleněn obdélnými zrcadly, mělkým páskem vymezenými. Zrcadla jsou opatřena rytými majuskulními nápisy, červeně zvýrazněnými. Levý nápis je latinský, čelní a pravý český. Čelní obsahuje v úvodu dataci vypsanou římskými číslicemi a jméno donátora, kněze. Pravý odkazuje na donátora, primase. Zadní strana je bez nápisu, pojednána hrubě. Na podstavec dosedá nízký toskánský sloup s patkou o čtvercovém plintu a kruhovém toru. Dřík sloupu je hladký, s mírnou entazí, pod hlavicí je zúžený. Hlavice má echinus kruhový a abakus čtvercový. Sloup vynáší hranolovou kaplici. Je čtyřboká, všechny čtyři strany má edikulové. Edikuly jsou mělké niky, obloukově uzavřené, lemované čtvrtpilířky v nárožích a na nich spočívajícím obloučkem. Niky obsahují reliéfy, levý znázorňuje scénu Ukřižování, čelní žehnajícího Spasitele s prázdným křížem, pravý nástroje umučení. Grafickým základem zadního reliéfu je monogram IHS. Kaplici završuje stanová stříška, která volně přechází do vertikály kamenného křížku. Křížek je k čelní straně díla obrácen bokem.

Nápisy:

• PRESBYTER HÆC / PRIMA SQUE / FIDES.QVOS / IVNGIT AVITA / VIVIFCÆ / STATVVNT VOTA / TROPHÆA / CRVCI (na levé straně podstavce)
• LETA MDLXXXIX / TAYTO BOZY / MAVKA KE CTI / A CHWALE.BOZY / OD CTIHODNEHO / KNYEZE IANA / Z WINORZE.TOHO / CASU FARARZE / W MIESTECKV / LIBOCHOWICYCH (na přední straně podstavce)
• A SLOWVTNEHO / MVZE WACLAWA / KVNATKY.MESSTE / NIINA.A.PRIMASA / TEHOZ MESTECKA / NAKLADEM.SPOLEC / NIIM.GSAV PO / STAWENA (na pravé straně podstavce)
• IHS (na zadní straně kaplice)

Tento zdroj tvrdí, že boží muka původně stála na opačné straně silnice.

V knize Josefa V. Scheybala a Jany Scheybalové Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách (Severočeské nakladatelství 1985) je uvedeno: „Pískovcová boží muka z roku 1589. Velmi raný doklad kulatého sloupu s vysokým soklem a lucernou; tento typ se dále rozvíjel v 17. a 18. století. Boží muka byla postavena z iniciativy slovutného muže Václava Kunátky, měšťanína a primasa téhož městečka.“