Boží muka u silnice z Libochovic na Klapý

Na severozápadě od Libochovic u rozcestí silnice z Libochovic na Klapý, z níž odbočuje polní cesta, stojí sloupová boží muka.

Překvapivě na rozdíl od nedalekých božích muk u hřbitova tato nejsou kulturní památkou, takže hledání informací evokuje jehlu a kupku sena…

Takže alespoň něco obecného o tomto druhu památek:

Boží muka jsou pro současníka poměrně záhadným architektonickým prvkem, jehož původní význam se vytratil jak vymizením starých cest a rozvojem zástavby, tak sekularizací našeho života. Jejich funkci vysvětluje kurátorka výstavy Kristýna Sedláčková: „Sloužily jako místo modlitby, odpočinku, ale i jako ukazatel. Mohly také vyznačovat hranice jednotlivých katastrů.“

Podle jejích slov si lidé často pletou boží muka s křížky. „Boží muka vychází ze sloupu nebo pilíře, u něhož byl bičován Ježíš Kristus. Jejich vznik neměl jen připomínat umučení Mesiáše, ale mnohdy se vztahoval k místu pohřbení odsouzenců, obětí válek či nějakého neštěstí. Tlumočily rovněž výraz hlubokého vděku za záchranu života, za šťastné vyváznutí z nebezpečí, přežití morových epidemií nebo měly rušit působení zlých sil. Protože na místě stávaly i několik staletí, jejich konkrétní obsah se v čase proměňoval. Zachované letopočty se mnohdy vztahují nikoliv ke vzniku památky, ale k určité pozdější události,“ upřesnila kurátorka.

A zde info, u něhož nelze určit, zda se opravdu vztahuje k těmto božím mukám (leč jiné info nenalezeno):

Boží muka byla postavena za jihozápadním koncem Libochovic v roce 1589 jako vděk za navrácení se obyvatel Libochovic ke katolické víře.

Tzv. prostřední Boží muka u hřbitova, rozcestí silnice od Klapého a cesty k vrchu Jiřetínu. Vznik Božích muk inicioval libochovický měšťan Melichar Tkadlec. Sloup na krychlovém podstavci s nápisem: Léta 1589 tato Boží muka od slovutného muže Melichara Tkadlece, obyvatele města Libochovic, ke cti a chvále Boží jsou postavena byla.

Lokalizace by odpovídala, jednoduchý popis také, ale pokud někde na soklu skutečně je (byl) citovaný nápis, přehlédl jsem ho.

Kvádrový sokl, obrostlý travou a plevelem, nese dvoustupňovou krycí desku, olámanou a porostlou lišejníkem, z jedné strany je do ní vybroušen jakýsi obdélníkový výklenek. Na desce stojí mírně vypouklý sloup, silně zvětralý a opadávající, v některých místech budící dojem, že snad přelomen a znovu sestaven. Na vrchu sloupu je na nízké desce kaplice s výklenky na všech 4 bocích. V jednom z nich je cosi jako pozůstatek reliéfního kříže, u ostatních nelze určit, zda tam byly původně také nějaké reliéfy či vsazené obrázky. Kaplice vrcholí nízkým jehlanem, v jehož špici je umístěn nízký kovový kříž.