Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Klapém

Na jihovýchodním okraji obce Klapý u silnice stojí na mírném návrší kostel Narození svatého Jana Křtitele.

Z různých netových zdrojů:

Kostel Narození svatého Jana Křtitele je původně gotickou sakrální stavbou ze 14. století. Kostel dominuje obci, která je rozložená podél silnice II/237 mezi Libochovicemi a Třebenicemi. Okolí dosud nese stopy tří velkých sesuvů půdy z nedalekého kopce, na němž stojí hrad Hazmburk. Kostel jen se štěstím unikl – 8. 4. 1898 bylo v obci zničeno 28 objektů, 11. 4. 1900 zničeno 52 domů a poslední sesuv se odehrál 22. 6. 1939.Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.

Kostel pochází 40. let ze 14. století. Některé jeho části, zejména vítězný oblouk a hlavní vstupní portál, bývají datovány dokonce do 40. let 13. století. Při husitském obléháníhradu Hazmburk byl zřejmě poškozen a musel projít velkou obnovou před rokem 1493, kdy došlo také ke změně jeho zasvěcení (patrocinium) a byl znovu vysvěcen. Další velkou opravou prošel v roce 1779, kdy byl částečně barokně upraven, což přineslo částečné setření jeho gotického vzhledu, zejména zrušením okenních kružeb. Počátkem 40. let 19. století byla do osy západního průčelí postavena novogotická hranolová věž, která bylo v roce 1842 osazená hodinovým strojem. V období po skončení II. světové války a komunistické totality došlo postupnému chátrání kostela. Je následky odstranila velká oprava roku 2000, při které byl obnoven i výše zmíněný hodinový stroj (Památkový katalog odkazuje na restaurátorskou zprávu Petra Skály a Melanie Skálové). Kostel přesto nese známky ne zcela stabilního podloží na svahu hradního kopce.

Jedná se o gotický, orientovaný, jednolodní, obdélný kostel s polygonálním presbytářem s nižší pravoúhlou sakristií v ose a s hranolovou pseudogotickou věží v průčelí. Boční stěny lodi jsou s hladkými hrotitými okny a průběžnou podokenní římsou. V jižní fasádě je gotický hrotitý profilovaný portál. Presbytář má hladká hrotitá okna a opěráky.

Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby a paprsčitě v závěru na kuželovité profilované konzoly. V severní stěně je pozdně gotický výklenkový sanktuář v kamenném rámci s křížovou kytkou a kraby. Vedle sanktuáře je kamenná polopostava Krista s kalichem, do něhož prýští krev. Triumfální oblouk je hrotitý. Loď, předsíň a sakristie mají plochý strop. Kruchta je opatřena dřevěnou poprsnic na dvou vysokých sloupech.

Hlavní oltář je rokokový, bez obrazu, se sochami sv. Václava a sv. Ludmily z roku 1761 od slánského sochaře Arnošta Linka. V kostele jsou dva pseudoslohové oltáře s barokními obrazy Panny Marie a sv. Anny. Křtitelnice je klasicistní, zpovědnice je secesní. V lodi se nacházejí čtyři sešlapané náhrobníky.

Původní evidenční list památky (1967):

Orientovaná, zděná, omítaná stavba se sedlovou střechou s taškami, složená z věže před západním průčelím s jehlancovou střechou, z lodi, z 5 stěnného presbytáře a sakristie přistavěné k východ. části kostela. 3 patrová věž je stejně jako celá fasáda členěna patrovými římsami, v přízemí má lomený portál s hladkým ostěním, v nejvyšším patře 3 lomená okna. Jižní 3 osé průčelí je prolomeno lomeným hruškovitě profilovaným portálem na soklu. Východní stěna presbytáře opřena 4 opěráky, severní stěna je tříosá. Loď je plochostropá, s vestavěnou kruchtou a zkoseným jihozápadním rohem, spojená s presbytářem lomeným triumfálním obloukem klínového profilu s vyžlabenými hranami. Presbytář je složen z jednohranné křížové klenby a třístěnného závěru, nesených hruškovými žebry s hladkými svorníky. Žebra spočívají na vodorovně profilovaných jehlancových konsolách.