weby pro nejsevernější čechy

Pomník obětem 1. světové války v Klapém

Před budovou ZŠ a MŠ Klapý stojí vlevo od vstupu v upraveném trávníku-záhonu pomník obětem 1. světové války.

Spolek pro vojenská pietní místa uvádí:

Nápis:
„TĚM KTEŘÍ V OTROCTVÍ ZMÍRALI
A V DÁLCE HROB SVŮJ NAŠLI“
1914-1918

BAŽANT VÁCL. Č.133, 22R.
DROBNÝ JOS. “ 168, 36″
FRIČ JOS. “ 86, 25″
FIDLER FRANT.“ 157, 27″
GRUNT VÁCL. “ 165, 24″
HANOUSEK VÁCL. 26″
HRZÁN JOS. “ 4, 23″
HRZÁN FRANT. “ 4, 21″
CHLOUBA VÁCL. “ 53. 29″
KOCÁNEK JAN “ 198, 46″
LAUBE FRANT. “ 99, 30″
LAUBE FRANT. “ 24, 33″
LAUBE VÁCL. “ 31, 32″
PRÁŠIL JAN “ 116, 51″
RÁŽEK QUIDO „175, 39″
SAIC JIŘÍ “ 136, 25″
SAIC FRANT. “ 136, 39″
VYKROČIL JOS. “ 38″
ZEMAN VÁCL. “ 50, 24″

Poznámka:

Zeman Václav: *1892 – +7.12.1914 Augustinov.
Laube František: *1884 – +16.10.1914 Tuczempy, Halič.
Laube František: ResGefr.Tit.Korp., IR. Nr. 42, *1881 – +7.3.1915, záložní nemocnice Aleksinac, Srbsko.
Grunt Václav: Inft., k. k. LIR. Nr. 37, 11. Komp., *1892 – 24.7.1915.
Laube Václav: ErsResInft., IR. Nr. 42, *1882 – +4.3.1915, dle hlášení srbského Červeného kříže.
Saic František: TrainSold., Train. B. 9, *1880 – +30.8.1917.
Hanousek Václav: Inft., k. k. LIR. Nr. 9, *1890 – +23.8.1915, střelné poranění pravé nohy, zemřel na otravu krve ResSpit. Nr. 10, Vídeň.
Bažant Václav: LstInft., k. k. LIR. Nr. 9, *1895 – +19.1.1917, ruský zajatecký tábor Alapatievsk.
Drobný Josef: Inft., IR. Nr. 42, *1879 – 8.6.1916, Rusko.
Frič Josef: Inft., k. k. LIR. Nr. 9, *1894 – 13.1.1919, nemocnice Samarkand, Rusko.
Rážek Quido: Inft., IR. Nr. 42, *1881 – od 30.8.1916 veden jako nezvěstný. (zdroj: VHÚ, VÚA, Oö landesbibliothek)

V centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE4208-00566.

Skupina nestejně vysokých čedičových sloupů, mezi dvěma středovými deska z černé leštěné žuly s rytým reliefem a textem „1914-1918 Těm, kteří v otroctví zmírali a v dáli hrob svůj našli“, níže je uvedeno 19 jmen a věk. Instalováno v roce 1920, kameník A.Havel, Slaný, použit čedič z Házmburku. Opraveno v roce 1945. Technický stav je dobrý (sdělení ze dne 15.2.2008)

Stejně jako u nedalekého pomníku vpravo jde o seskupení čedičových sloupků, leč nejde to skoro poznat. Okolní vegetace je natolik přebujelá, že je problém i s čitelností desky, dobře vidět je pouze letopočet vpravo (1918), levý (1914) je překryt větvemi, zasahujícími až na desku se jmény. I horní část desky s úvodní nápisem a horizontem hor, mezi nimiž vychází slunce, zakrývají větve z obou stran.

V knize Tatíčku, vrať se k nám! 3 – Pomníky velké války na Litoměřicku se o pomníku píše na straně 102:

V lednu 1932 byl v Klapém ustaven třináctičlenný výbor pro postavení válečného pomníku padlým, jehož předsedou se stal rolník Josef Bernard. Potřebné finanční prostředky byly získány podomní sbírkou, dary a výtěžkem ze zábavních akcí. Celkově se tímto způsobem podařilo získat 9 000 Kč, přičemž stavební náklady činily 8 000 Kč. Realizace nového pomníku byla zadána místnímu rodáku, kamenosochaři Jaroslavu Saicovi, působícímu v Budyni na Ohří. Slavnostní odhalení se uskutečnilo v neděli 12. června 1932. Při této příležitosti prošel obcí za doprovodu hudby průvod sokolů a dobrovolných hasičů s prapory. Pomník byl odhalen za zvuků státní hymny a následně byl předán do ochrany obce. Za pomníkový výbor promluvil jeho předseda Josef Bernard, po něm se ujal slova starost Hnát, jako hlavní řečník vystoupil JUDr. Tomáš Soukup z ministerstva zemědělství. Po slavnostních proslovech akce pokračovala na sokolském cvičišti a ve večerních hodinách program zakončilo ochotnické představení „Za vlast“ předvedené na hradě Házmburku, jež vyneslo více než 3 000 Kč.

Pomník má podobu žulové stély, k níž po stranách přiléhají dva čedičové sloupky s letopočty 1914 a 1918, V horní části pomníku je vyrytý motiv slunce zapadajícího za kopci doplněný dedikací: „TĚM KTEŘÍ V OTROCTVÍ ZMÍRALI / A V DÁLCE HROB SVŮJ NAŠLI“, pod nímž následují jména devatenácti padlých vojáků.

Tagy