Zaniklá boží muka nedaleko parkoviště u hřbitova v Klapém

Na křižovatce místních komunikací se silnicí 237 u parkoviště u hřbitova v Klapém je v mapách.cz označen (na nesprávném místě) kříž, což mají být ve skutečnosti zaniklá boží muka.

S očima upřenýma na mapu jsem se v blízkosti garážového objektu, kde byl křížek nesprávně zaznamenán, štrádoval marně sem a tam. Koho by napadlo, že státem chráněnou památku mám před očima na zcela jiném místě…

Nakonec mi to přece jen nedalo a „šutráky“ jsem nafotil. A ono bingo. Je to to jediné, co z božích muk zbylo. Nebylo tomu ale tak vždy, jak ukazuje panorama (street view) z roku 2016:

Dejme tedy slovo Památkovému katalogu:

Pozdně barokní sloupová boží muka z pol. 18. stol. s hranolovou patkou a římsovou hlavicí. Na ní stála profilovaná hranolová kaplička s železným zdobným křížem ve vrcholu. Boží muka zničena před rokem 1987, dnes dochovány jen relikty podstavce (patky).

Sloup pochází patrně z pol. 18. stol. V císařském otisku mapy stabilního katastru z r. 1843 i v indikační skice z let následujících je kříž zanesen. Z terénního památkového průzkumu se dozvídáme, že v r. 1974 je objekt neudržovaný, horní část s křížkem poškozena. Dále je s obtížně čitelným datem připsána poznámka, že je dílo rozbořeno. Neplatné souhrnné rozhodnutí ONV z r. 1987 o zrušení památkové ochrany konstatuje, že boží muka byla zničena. Fotografie patrně z r. 2008 však dokládá, že památka stále existuje. Na místě je podstavec, torzo dříku a kámen s původním dílem zřejmě nesouvisející. Někdy po roce 2016 bylo odcizeno i torzo dříku a na místě se nachází již jen vedví rozlomený podstavec.

Torzo božích muk leží mezi severním okrajem obce Klapý a hřbitovem, na západní straně silnice na Chodovlice resp. Třebenice. Jde o historickou křižovatku s polními cestami západním směrem na Lkáň a východním na Slatinu. Terén je zde přibližně rovinný, travnatý, zvlněný. K západu klesá, jihozápadně za torzem se nachází do terénu zanořený objekt, patrně vodárna.

Podle fotografie z r. 1963 šlo o sloup s kubickým podstavcem a soklovým nástavcem, završeným kovovým křížkem. V místě vsazení křížku byly z každé strany přichyceny dvě kovové rozviliny. Objekt byl, kromě křížku, zřejmě celý z pískovce, dochované torzo patky je pískovcové. Černobílý snímek nám neumožňuje posoudit barevnost, sloup však zřejmě nebyl polychromován, uplatňovala se přírodní barva a struktura kamene.

Hranolový podstavec čtvercového průřezu byl zřejmě bez profilací. Do současnosti dochované torzo je značně olámané, jde patrně odhadem jen o polovinu původní hmoty. Na podstavec dosedal sloup s oblounovou patkou. Byl hladký, se znatelnou entazí. Lze hovořit o jeho toskánském charakteru, avšak bez prstence pod hlavicí. Hlavice se skládala z kruhového oblounu a čtvercové desky s jedním odstupněním. Na hlavici dosedala menší kaplice, svrchu i ze stran zaoblená, zřejmě bez niky. Snad šlo spíše o soklový nástavec pro kříž. Svrchu vsazený křížek byl rovnoramenný, ze dvou plochých prutů, asi snýtovaných, na koncích subtilně jetelově uzavřených. V místě uchycení křížku byla objímkou z každé strany přichycena kovová rozvilina, ozdobně detailně kovaná a stáčená.

Sloup s křížkem reprezentoval vývoj barokní kamenické práce, zároveň byl krajinotvorným prvkem. Jeho pozůstatek je stále platným historickým dokladem, zachyceným ve starších mapách.