Kříž jižně od hřbitova v Třebenicích u silnice na Dlažkovice

Zhruba 60 metrů jižně od hřbitova v Třebenicích stojí vlevo od silnice na Dlažkovice kříž.

V okamžiku, kdy jsem kříž u silnice objevil, ještě „neexistoval“. Nebyl na mapy.cz, nevěděly o něm Drobné památky. Nejspíš proto, že street view ukazují (byť před drahně lety) ono místo v této podobě:

Strom zakrývá výhled na zarůstající schodiště a rozvalené zbytky. Dnes je situace rapidně jiná – po stromu není ani stopy, schodiště sice dál zarůstá travou, ale vede ke znovu sestavenému kříži, byť ten při bližším ohledání vzbuzuje podezření, zda je sestaven správně a z původních dílů…

K plošině, na níž kříž stojí, vede pět kamenných schodů, na jejich pravé straně je cosi, co snad mohlo být zábradlím, ohrazením, sloupkem. Vlevo u křoví vytržený sloupek se základem, kde byl původně, těžko určit. Proti schodům stojí kříž na nízké podestě, která tvoří cosi jako klekátko, ne však směrem ke schodům, ale k silnici. Na podestě zůstala patka, patrná i na street view – Středně vysoký kvádr s jednoduše zkosenou horní hranou. Je do něho vyryta celá řada novodobých nápisů, mnohé vzhůru nohama. Na patce stojí tělo soklu, které má na všech stranách reliéfy svatých. Pokud mohu soudit, jde o kus, který se povaloval nedaleko kříže v trávě. Reliéfy jsou natolik obroušené a poškozené, že si netroufnu hádat, o jaké světce by mělo jít.

Světec směrem ke schodům stojí snad na oblaku, ze jeho levým bokem je cosi jako kotva. U pravé nohy podivný artefakt – dva soustředné reliéfní kruhy, z nichž šikmo vybíhá dvojitý kříž, jehož břevna jsou ukončena listem. Za hlavou má světec širokou paprsčitou svatozář, dívá se na svou pravici, v níž třímá kříž, za nímž jsou zbytky svatozáře.

Směrem k silnici světec také stojící na oblaku, s pravicí na hrudi, levicí jakoby mimoděk svírá za tělem hůl, ukončenou křížem. Hlavu s paprsčitou svatozáří má otočenu vpravo a sleduje před sebou na oblaku stojící monstranci(?). Na horním okraji patrná písmena, snad ..ERTU..

Na protilehlé straně od silnice směrem do pole z reliéfu zbylo pramálo – s trochou fantazie by snad šlo tvrdit, že v levici stojící postava svírá džber a vylívá vodu na dům, hořící u jeho nohou, pravice by pak mohla držet praporec.

Na straně protilehlé ke schodům další oblak, na něm snad klečí, snad sedí postava, u níž nelze ani rozeznat, zde je čelem či zády. Jako kdyby měla mírně zvednuté ruce, ohnuté v loktech, a kdosi ji objímal kolem pasu (hlava vyčuhuje na levém boku. Ale to už střílím od boku…

Na soklu je hrubě přitesaná oblá hlavice, na první pohled z jiného materiálu a zcela odlišného zpracování. V ní je zasazen zjevně novodobý jednoduchý kříž s postříbřenou postavou Krista.