Ještě jednou po Lysé nad Labem – tentokrát do zámeckého parku

To nejvýznamnější, co je v Lysé nad Labem k vidění, je (kromě Výstaviště) zámecký park. Pokud jste tu někdy byli a do parku vaše noha nevkročila, pak hanba vám a koukejte s tím něco dělat. To, že je ve městě zámecký park (a tudíž tu musí být i zámek), se tak nějak obecně ví. A že jsou v něm sochy – významné sochy – tak nějak taky. Ovšem že zámek je nepřístupný, neb v něm bydlí senioři, a park je sochami takřka přeplněn, to člověk zjistí víceméně až na místě. Přijměte tedy pozvánku na procházku, popřípadě se jen dívejte, pokud vám stačí, že se dnes všechno dá najít na netu a není třeba udělat ani krok.

O historii zámku něco málo třeba tady (nebo až budete na místě, skočte si podle minulého návodu do infocentra). Park, k zámku náležející, je přístupný samostatným vchodem ve zdi za kostelem sv. Jana Křtitele (na druhé straně ulice je malý parčík a kousek za vchodem na téže protistraně místní škola). Hned za vchodem až k samotnému zámku jde o „parádní zahradu“ francouzského typu. Bokem pak navazuje přírodní anglický park, kde by člověk oněch 21 hektarů klidně pocházel několik dní. Ale zpět do „libosadu“ – hlavní osu tvoří od vchodu k zámku cesta, lemovaná sochami 12 měsíců v habrové aleji (6 na každé straně).

Na podstavcích jsou dnes už nezřetelné německé texty, v trávě pod nimi občas donátorská cedulka o rekonstrukci. Uprostřed cesty je velká křižovatka, čtyři cesty jsou tvarovány do přírodního podloubí. Na loučkách za habry se sem tam něco skrývá, třeba bývalý domek zahradníka či kamenné posezení.

Když dorazíte na konec této hlavní cesty, vítají vás sfingy u prostranství, kde sošné orgie pokračují – jak na ploše, tak kolem tří schodišť.

Ve valné většině se jedná o další alegorie – roční období, živly, světadíly, den a noc, geometrie…

Mezi nimi antická božstva

Když se tak couráte, zjistíte, že se zámek, i když je nepřístupný, dá v klidu obejít. Jeho čelní fasády vypadají podstatně lépe, než stěny, které nahlížejí do parku. Ty alespoň zdobí nad jedním ze zadních vchodů na tzv. Rudolfově zámeckém křídle alianční erb Sweerts-Šporků. Naproti zámku je další nepřístupný objekt, bývalý klášter, dnes sídlo okresního archivu Nymburk. A taky se tu nachází několik dalších památných stromů. A spousty dalších stromů se nachází v krajinářském anglickém parku, ale tam jsem už nedošel. Tak na ukázku alespoň katalpa trubačovitá.