Rozhledna Velký Chlum

Pod vrcholem Velkého Chlumu (502 m n. m.) u Děčína stojí celoročně volně přístupná rozhledna stejného jména.

K rozhledně se dá dostat mnoha způsoby. Po železnici buď ze zastávky Březiny po silnici přes Dolní a Horní Chlum, ze zastávky Děčín-Staré město po červené značce, z opačného směru Z Lesné nebo Velké Veleně. Další možnost nabízí žlutá značka z Boletic nad Labem. Všechny cesty se schází na okraji návrší, na němž stojí kamenná rozhledna.

Z netu a dalších zdrojů:
Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska; Nakladatelství 555 Liberec 1999
Marek Řeháček, Karel Stein, Jan Pikous, Petr Zámiš: Příběhy rozhleden Českosaského Švýcarska; Nakladatelství Petr Polda, s.r.o. ve spolupráci s Janem Pikousem 2015

Čedičový vrch Chlumje specifický tím, že má dva vrcholy. Malý Chlum (447 m n. m.) a Velký Chlum (507 m n. m.). 

Rozhledna na vrcholku Velkého Chlumu (483 m n. m.) byla postavena v letech 1928 – 1929 a otevřena byla 18. května 1930.

Nejprve pod Velkým Chlumem stávala od roku 1893 chata, kterou v roce 1924 nahradila velká restaurace s možností ubytování. Následné rozhodnutí chlumské sekce GVBS o výstavbě rozhledny bylo jen logickým vyústěním. Rozhlednu projektoval děčínský architekt Jahnel a výsledkem byla 19 metrů vysoká stavba z lomového kamene a betonových tvárnic s vyhlídkovou plošinou ve výši 16 metrů.

Po 2. světové válce však zájem o ni upadal a tak začala sloužit jako vysílač. Vrchní části byly osazeny vysílacím zařízením a zpřístupněn byl pouze spodní ochoz, ze kterého byl výhled velice omezený. Po roce 1996 přišla změna. Rozhledna se dočkala díky finanční podpoře města Děčína celkové rekonstrukce. Antény byly sneseny a horní vyhlídkový ochoz byl opatřen stříškou. Celkové náklady na opravy dosáhly více než půl milionu korun. Opětovné zpřístupnění věže se konalo 12. července 1997.K jejímu vrcholu vede celkem 83 schodů (podle jiných zdrojů 81) a je celoročně volně přístupná. Na základě smlouvy s městem Děčín pečuje o rozhlednu od roku 2000 místní jezdecký klub RGM.

I na druhém vrcholu stávala rozhledna. Na Malém Chlumu to byla malá turistická chata s plochou střechou, která sloužila jako vyhlídka a těšila se velkému zájmu turistů. Otevřena byla 27. dubna 1879 u příležitosti celonárodních oslav stříbrné svatby Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty (Kaiserin Elisabeth Höhe). Se stále stoupajícím zájmem turistů o návštěvu vyhlídky vedení horského spolku začalo pomalu uvažovat o rozšíření objektu o opravdovou rozhlednu. Ačkoli se původně počítalo s věží kamennou, omezené finanční prostředky nakonec dovolily pouze rozhlednu ze dřeva, vysokou 14 metrů. Ta byla slavnostně otevřena v nezvyklém termínu 20. listopadu 1898, aby se stihlo výročí, kdy celá monarchie slavila 50 let vlády Františka Josefa I. Událost ovlivnil i skon panovníkovy choti, na jejíž paměť byla věž nazvána rozhlednou císařovny Alžběty. Životnost rozhledny však nebyla příliš dlouhá.Několikrát byla výrazně poškozena větrem (nevynikala pevností, byla několikrát vyvrácena a znovu pracně usazována, podpírána trámy a kotvena ocelovými lany) a vydržela sedmnáct let, než se v roce 1915 definitivně zřítila.

Dle výše uvedené knihy Příběhy rozhleden Českosaského Švýcarska historie vyhlídkového místa na Malém Chlumu není úplně přesná – dle dobových zpráv byla samotná chatka postavena až roku 1892 a k rozhledně to od ní mělo být ještě pár minut cesty. Vyhlídková galerie (dle dochovaného vyobrazení jakési trámové lešení s obezděným schodištěm) byla mnohem starší, vznikla v době organizování zapálení vater na mnoha okolních kopcích – „jubilejní iluminace“ byla vidět prý až z Drážďan. Pro pozorování ohňové slavnosti vzniklo na příhodných místech mnoho vyhlídek (Pastýřská stěna, Růžový hřeben) včetně této na Malém Chlumu. I s názvem to není jednoduché – nová stavba se měla jmenovat Kaiser-Jubiläums-Turm, ale zůstalo jí jméno po původní vyhlídce – Kaiserin Elisabeth Turm.

Velký Chlum skýtá nádherné výhledy. Na jihu Kukla s telekomunikační věží, vrch Varhošť s rozhlednou a další vrcholky v na České středohoří s Kletečnou a Milešovkou, pohledem na západní straně lze spatřit Zvlněné Lužické hory a Krušné hory, z dalšího místa pak třeba Děčínský Sněžník. Vzrostlé stromy poněkud brání dalšímu výhledu na sever na oblast Českého Švýcarska, přesto lze jeho vrcholky zahlédnout. Do Děčína je vidět na Labe, na zámek a na restauraci na Pastýřské stěně.