Kostel Narození Panny Marie v Turnově

Nedaleko turnovského náměstí Českého ráje na Mariánském hřbitově stojí kostel Narození Panny Marie.

Z netu a dalších zdrojů:

Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Turnově byl postaven v letech 1825 až 1853 jako jeden z prvních neogotických kostelů v Evropě. Mohutná trojlodní stavba s nedostavěnou věží, která se stala charakteristickou dominantou města, stojí na Mariánském náměstí v místech, kde předtím stával dřevěný kostel spolu s dominikánským klášterem, založený po polovině 13. století patrně šlechtici z význačného rodu Markwarticů (někdy též Markvarticů) – svatou Zdislavou a Havlem z Hutwice (Hruštice) později z Lemberka a Jablonného. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Za husitských válek byl klášter i s kostelem vypálen (1423–1424?) a tamní mniši při požáru zahynuli. Místo, kolem něhož se soustředila městská zástavba, však dál sloužilo svému původnímu účelu. Obnovený chrám v letech 1550–1620 využívala Jednota bratrská, v roce 1643 opět vyhořel a následně byl opraven, prošel barokní přestavbou. Před zrušením za Josefa II. zachránila kostel přímluva dvorního knihovníka Václava Fortunáta Durycha, který byl turnovským rodákem.

Špatný stav stavby, který byl důsledkem několika požárů, vedl Aehrenthaly jako nové majitele hruboskalského panství ve 20. letech 19. století k rozhodnutí o jeho zboření a nahrazení novým chrámem. S jeho stavbou bylo započato v roce 1825 (stavba ukončena 1853) podle projektu vídeňského architekta Martina Hausknechta, který zpočátku stavbu také vedl. Později vedení stavby převzal Karl Schramm a po něm Bernard Grueber (1807-1882). Ten navrhl i vybavení interiéru a j jeho výzdobě přizval významné malíře Christiana Rubena, Josefa Hellicha nebo známou řezbářskou dílnu Bušků ze Sychrova.Autorem mobiliáře z roku 1843 je architekt Josef Kranner. Zdejší raritou je obložení svatostánku kozákovskými jaspisy, provedené turnovskými brusiči drahokamů. Stylově vzácně jednotný novogotický interiér doplňují působivé barevné okenní vitraje.

Oltářní obraz podle nákresu Christiana Rubena provedl R. Műller v roce 1850, od něhož pocházejí i oltářové obrazy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele na bočních oltářích v presbytáři. Na obrazech v bočních lodích vyobrazeni sv. Cyril a Metoděj a sv. Václav od autora Josefa Hellicha, dva další oltáře Panny Marie a sv. Kříže. Kazatelna je pískovcová s dřevěnými plastikami. Varhany jsou barokní z 18. století.

Robustní zvonice se během stavby začala naklánět, a tak zůstala proti původním plánům o dvě podlaží nižší. Tím monumentálněji působí 57 m dlouhá a 28,5 široká loď chrámu. 

Areál kostela s přilehlým hřbitovem je situován jižně od Mariánského náměstí. K současnému kostelu přiléhá rozsáhlý hřbitov s řadou významných sepulkrálních památek.

Součásti areálu:
1) kostel Narození Panny Marie
2) ohradní zeď hřbitova se schodištěm a dvěma branami
3) torzo brány a relikty 7 náhrobků v severním dílu jihozápadní části zdi
4) náhrobek Františka Antonína Meissnera
5) náhrobek Františka Navrátila

Na hřbitově se nacházejí další kulturní památky: hrob – náhrobek J. V. Šimáka č.r. 46702/6-2824, hrob rodiny Boháčkovy, Kuhnovy a JUDr. Vojtěcha Fotra č.r. 51125/6-6224 a hrob Fortunáta Durycha č.r. 39861/6-6224.

Původní evidenční list památky:

Orientovaná trojlodní stavba bazilikál. typu s věží ve východním průčelí. Nad hlavním vchodem v západním průčelí (zakl. hrotitým obloukem) tribuna s prolamovaným zábradlím, nad ním hrotité okno. Další vchody v severní a jižní stěně, vchod do sakristie ve východní stěně věže. Po stranách věže vchody na točitá schodiště v nárožních věžičkách na tribuny nad presbytářem. Hlavní i boční lodě zaklenuty žebrovou klenbou, v bočních 6 polí, v hlavní 7. pole nad kněžištěm zakončeným šestidílnou hvězdicovitou klenbou. Žebra v presbytáři dosedají na půlkulaté přípory s okrouhlými plochými hlavicemi, v lodích na zkosené konzoly.Na západní straně lodi kruchta nesená mohutným hrotitým obloukem v šířce hlavní lodi. Vchod do sakristie v podvěží vpravo od oltáře. Sakristie sklenuta křížovou klenbou. Mezi loděmi čtyřboké pilíře nesoucí klenbu. V bočních lodích po sedmi hrotitých oknech s geom. kružbami, nad nimi hrotitá okna do hlavní lodi s přetínanými pruty. Pod tribunami v presbytáři (ve výklencích o výšce bočních lodí) rozetové okno. Stavba z neomítaných pískovcových kvádrů s opěráky. Třípatrová mohutná věž zpevněná z každé strany dvěma opěráky (na jednom z nich vytesáno JAN BURSA 1824). Do pater věže prol. zdvojená hrotitá okna. Malá hrot. okénka v přízemí do sakristie. Střecha sedlová, na věži stanová, krytá plechem.

Od 1. července 2015 je návštěvníkům zpřístupněný vchod do kostela pro vizuální prohlídku přes nově umístěnou mříž. Za slunečného a suchého počasí tak je možné nahlédnout do interiéru kostela. Při dešti zůstávají dveře zavřeny, aby do interiéru nevnikala vlhkost.