Židovský hřbitov Čížkovice

Severně od Čížkovic, v lokalitě zvané Na Svobodě, leží takřka mimo území obce zpustlý židovský hřbitov.

Ke hřbitovu nevede žádná značená cesta, ani žádné ukazatele. Jen prošlapaná polní pěšina z hlavní silnice kolem domu čp. 66 a torza sochy svatého Jana Nepomuckého. A vlastně ani v terénu není moc vidět. Mezi loukami a poli menší prostor porostlý stromy, na jeho okraji hřbitov, kterému chybí ohraničení – po zdi ani památky, jen je v terénu patrné, že hřbitov kdysi nějakou hranici měl. Uprostřed mezi náhrobky bylo vidět, že se někdo pokoušel udělat něco s nálety a plevelem, část plochy byla vysekaná. Ale pokus zůstal nedokončen, plevel na hromádkách, zbytek dál zarostlý.

Z dostupných informací na netu a v knize Jana Heřmana Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě (vydala Rada židovských náboženských obcí v ČR 1981):

Židovský hřbitov v Čížkovicích se nachází asi kilometr severozápadně od obce Čížkovice, okres Litoměřice, uprostřed polí. Založen byl v roce 1800, přičemž nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1839. Na celkové ploše 539 m2 se nachází zhruba třicet náhrobních kamenů či jejich pozůstatků. Pohřby se zde konaly do počátku 20. století, a pohřbívali se zde židé z širokého okolí, včetně náboženské obce v Milešově či židovských vojáků z vojenské posádky v Terezíně.

Židovské osídlení v Čížkovicích vzniklo před rokem 1574. Barokní náhrobky na hřbitově jsou topologicky shodné s náhrobky z Turnova a z Jičína. Židovská obec v Čížkovicích byla zrušena na základě zákona z roku 1890, správu hřbitova převzala před nacistickou okupací židovská obec v Lovosicích.

V době druhé světové války patřily Čížkovice do Německa, naštěstí hřbitůvek unikl nařízením o likvidaci všech židovských hřbitovů.

Až do roku 2003 hřbitov chátral a došlo k těžkému poničení ohradní zdi a náhrobků. Od roku 2003 hřbitov vlastní Federace židovských obcí, která jej v letech 2005 až 2006 restaurovala. V plánu je přitom další rekonstrukce.

Hřbitov je volně přístupný.

Že byl hřbitov restaurován moc vidět není. Náhrobky jsou hodně poničené, některé stále povalené a rozbité, některé opřené o stromy. Ze zdi, jak již řečeno, ani cihla, ani kámen. U vstupu orezlý rám, prázdný – možná v něm kdysi byla cedule s nějakou informací, ale nezůstalo z ní nic. A co mne překvapilo hodně – nevím, zda jde o „optický klam“, nebo nějakou výjimku – některé poničené náhrobky vypadají, že mají trojúhelný půdorys, něco jako patník (pár jich je na fotkách).

Wiki odkazuje na archivní informace (dnes dostupné zde):

Hřbitov v Čížkovicích je se svojí rozlohou 539 m2 jedním z nejmenších židovských hřbitovů v ČR. Přesto není jeho historie dosud zcela objasněna, kromě matrik se nedochovaly žádné archivní prameny. Jako datum založení se udával r. 1800, kdy měl židům darovat pozemek majitel panství Josef Glaser, pokřtěný žid z Českolipska. V této době však patřilo panství Náboženskému fondu, ale od r. 1819 do r. 1838 byl majitelem panství Josef Glaserfeld, který by mohl být totožný s Josefem Glaserem. Pohřbívali se zde židé z celého okolí, z Třebenic, z Milešova, kde je doložena židovská obec s modlitebnou, z Velemína, i židovští vojáci z vojenské posádky v Terezíně. V Čížkovicích samotných jsou židé uváděni od r. 1574, vždy se však jednalo o jednotlivce, nejvyšší počet Židů byl 22 osob.

V lovosických matrikách zemřelých je zaznamenáno 125 pohřbů v Čížkovicích.

Židovské osídlení v Čížkovicích (resp. jedna rodina) je doloženo již v r. 1574, v soupise židovských rodin v Čechách z r. 1793 je v Čížkovicích uváděna rodina vinopalníka a obchodníka s vlnou a kůžemi Davida Bergweina, v dalších dvou vsích čížkovického panství ještě tři rodiny (Bergweinovi, dvoje Schüllerovi). Bergweinovi žili v Čížkovicích, až do II. světové války.

Historie hřbitova ve 20. stol. je téměř neznámá. Až do r. 2003 byla vlastníkem pozemku obec Čížkovice, hřbitov však chátral, došlo k destrukci ohradní zdi i jednotlivých náhrobků. Hřbitov se nachází v těsné blízkosti bývalé skládky, která byla využívána v l. 1968-1975. Poté byla zahrnuta hlínou a dnes zde najdete jen pole. Hřbitov samotný zůstal ukrytý pod hromadou sutě.

V únoru 2003 byl pozemek převeden na Federaci židovských obcí ČR a je spravován a.s. Matana. V l. 2005-2006 byl hřbitov restaurován nákladem 300 tis. Kč. Částkou 50 tis. Kč přispěla i obec Čížkovice a dalšími 30 tis. Kč Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov. Sdružení se též postaralo o zřízení informační tabule v místě. Hřbitov je od té doby pravidelně zbavován náletových křovin a dřevin, plánuje se rekonstrukce náhrobků a postavení ohradní zdi.

Na hřbitově se dochovalo kolem 50 náhrobků, většinou v torzálním stavu. 11 z nich má některé údaje dosud čitelné. Nejstarší náhrobky pocházejí z 1. pol. 19. stol., nejmladší z 80. let 19. stol. Podle matrik se zde nejstarší doložený pohřeb konal v r. 1832, nejmladší pak r. 1883. Na hřbitůvku je ale velmi dobře čitelný ještě pozdější pohřeb – Moses Bermann aus Opolau (Úpohlavy). Narozen r. 1812, zemřel v r. 1889. Nápisy na náhrobcích jsou hebrejské a německé. Polní cestu ke hřbitůvku zdobí socha svatého Jana Nepomuckého.

11 náhrobků mělo některé údaje ještě čitelné:
Moses Berman
Elisabeth Glesner aus Trebnitz (1819-1870)
Klara Pollak aus Trebnitz (zemřela 1878)
Johana Katz
Juda Bergwein
Katharina Lichtenstern aus Sullowitz (1798-1864),
Kamilla Kraus aus Trebnitz (na jejím náhrobku si vyryl drobným písmem jméno autor – F.Diwisch in Lobositz)
Moses Lichtenstern aus Sullowitz (1827-1868)
Charlotte Glässner geb.Zinner (1820-1881),
Leopold Bergwein
Dawid Bergwein

Pamětnice (narozená roku 1921) si vzpomíná, že potomci rodu Bergweinů bydleli v Čížkovicích naproti kostelu a handlovali s dobytkem.)

Židovský hřbitov v Čížkovicích leží 500 m severně od vsi na kraji pole v místní části zvané „Na Svobodě“, na místě, kde kdysi stával tzv. cihelní výčep, „Ziegelschenke“. V blízkosti hřbitova se v lokalitě Veselá hora nachází Diagnostický ústav.

Dodatečně se mi podařilo objevit ještě další info (zapracováno do předchozích textů).