Sloup Nejsvětější Trojice na rozcestí v Hošnicích

U rozcestí silnice č. 251 s odbočkou do obce Hošnice a silnicí na Strupčice stojí na travnaté ploše sloup Nejsvětější Trojice.

Spolek přátel památek obce Strupčice, pod kterou Hošnice spadají, na svém webu uvádí „původní hošnická pískovcová socha z roku 1861“ bez jakýchkoli dalších podrobností. Informační cedule na návsi doplňuje, že autorem je Ferdinand Dietz. A publikace Strupčice 2007 Zdeny Binterové (vydal obecní úřad Strupčice 2007) pro změnu píše, že jde o práci místního kameníka, ale jméno neuvádí.

Protože sloup kupodivu není kulturní památkou, jediným spolehlivým zdrojem informací je kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji, kde se o sloupu píše na stranách 196 a 1967:

Na hranolovém podstavci stojí pilíř ve tvaru okoseného komolého jehlanu. Na jeho čelní straně se ve spodní části nalézá vysoký reliéf Panny Marie Immaculaty. Na pilíři je pak nízký kónický nástavec nesoucí sféru, na níž je sousoší Nejsvětější Trojice Triumfální. Na čelní straně nástavce se nalézá andělská hlavička.

Na čelní straně podstavce pilíře nápis:

Zu Ehren
der Allerse(lig)sten
Iungfrau Maria
errichtet von Sidler
Matthias Maier
in Jahre 1861

Die Allerheiligste
Dreifeltigkeit
(..) von (…)
Karl Selzer
aus Hoshnitz No (…)
im Jahre 1885

Dle nápisu dal sloup pravděpodobně postavit roku 1861 Matthias Maier a roku 1885 opravit Karl Selzer z Hošnice. Zmíněný Matthias Maier je zjevně totožný s výměnkářem Mathiasem Mayerem, který roku 1865 věnoval 350 zl. na chudinský fond, na svátek místní kaple a na její udržování.

V roce 1984 se uvažovalo o přemístění. Dne 30. listopadu 1984 Ing. akad. arch. Antonín Kudrnáč vypracoval zprávu o plánovaném přemístění plastik u okolí Strupčic:

„Trojiční sloup se nachází u silnice Chomutov-Most při vjezdu do vesnice. Je datován 1885. Nachází se poblíže místa, kde dle stabilního katastru stávala starší plastika v místě hostince u rybníka. Vzhledem k tomu, že hostinec je postaven kolem roku 1930, zůstává nevyjasněný vztah obou plastik. Trojiční sloup je téměř shodný se starším trojičním sloupem od Okořína (1860), dnes těžce poškozeným.

Skládá se ze stupně, soklu, dříku s římsou, z nástavce a vlastní plastiky.

Na čtvercovém stupni je hranolovitý sokl s textem na přední straně v zrcadle. Na klasicistní římse je nasazen osmiboký dřík se zrcadly s akantovými motivy a plastikou P. Marie. Dřík je ukončen klasicistní osmibokou římsou, na které je osmiboký nástavec. Tento je z přední strany ozdoben hlavou putti. Na nástavci je nasazeno vlastní sousoší znázorňující zeměkouli v oblacích se dvěma sedícími postavami – Boha Otce a Syna. Na kouli zepředu je reliéf holubice. Jedna z postav drží žezlo, u druhé atribut chybí.

Reliéf P. Marie je drobný, v celkové kompozici jednotný. Pojetí vlastní Trojice je barokní.

Dle detailů i celkového zpracování lze s jistotou určit autora F. Dietze, shodného s plastikou u Okořína.

Sloup se navrhuje přemístit na náves spolu s druhým trojičním sloupem z Okořína v kompozici s kamenným Ukřižovaným, které by dokumentovaly vývoj kamenné plastiky na zdejším území. Sloup bude zároveň vzorem pro doplňky poškozeného sloupu z Okořína.

V poznámce z 29. července 2008 pak kniha konstatuje, žepilíř byl zřejmě nedlouho před kontrolou opravován, protože je osazen na novém betonovém základě, materiál je soudržný, bez výkvětů solí a biokoroze. Starší poškození byla restaurátorským zásahem opravena a chybějící části doplněny (doplňky mají odlišnou barevnost proti originálnímu povrchu kamene). Na zadní straně profilu římsy podstavce byly patrny zbytky původní polychromie.

O restaurování v roce 2004 se zmiňuje výše uvedená publikace Strupčice 2007: Od dubna 2004 probíhalo restaurování všech tří zdejších soch, při němž byl osazen kříž na sloup Nejsvětější Trojice dle dobové fotografie.