Sloup Panny Marie v Třebenicích

Na Paříkově náměstí v Třebenicích v malém parčíku stojí sloup se sochou Panny Marie.

Sloup je popsán v knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji na stranách 568 až 571 a je evidovanou kulturní památkou:

Barokní sochařské dílo dobré kvality z roku 1705 tvoří hranolový sokl s latinským nápisem, sloup s kompozitní hlavicí a na něm umístěná socha Panny Marie Immaculaty. Světice stojí na drakovi, má rozevlátý plášť, hlavu obkružuje svatozář z hvězdiček. Materiál jemnozrnný a hrubozrnný pískovec, výška 900 cm.

• 1904 – obnova
• 1933 – rekonstrukce
• 1987 – restaurování, restaurátor: Kodadová Milada, restaurátor: Staněk Jan
• 2009 – 2010 – restaurování (2009 sloup se sochou, 2010 oplocení), restaurátor: Pisklák Libor, restaurátor: Kuneš Petr, restaurátor: Podzemský Petr

Nápisy na sloupu:

• oi ChrIstI pa: / : rens / pro / MaraskIana / progenIe In: / Ter CeDe (na čelní straně podstavce)
• REN 1904 (na zadní stěně podstavce dole)
• LAUS (na kované volutové opěrné konzole oplocení)

Podle chronogramu v nápisu na čelní straně podstavce byl sloup roku 1705 postaven nákladem rodiny Maraske. K padesátému výročí vyhlášení dogmatu o neposkvrněném početí Panny Marie v roce 1904 byl sloup nákladem dobrodinců renovován. Na obnovu přispěli např. Josef Hrzan z Velemína, slečna Němečkova, Anna Jakschová, vdova po kupci Engelbertu Jakschovi. Do základu byl tehdy vložen český pamětní spis. Dle zápisu v pamětní knize třebenické farnosti byla tehdy socha od základu přestavena a obnovena. Text uvádí, že památka je solidně přestavená, její součástky jsou mezi sebou železem dobře spojeny.

Ze zápisu z roku 1921 v městské pamětní knize se dozvídáme, že k udržování světla v noci na sloupu je určen výnos z pole patřícího k nedalekému domu č. p. 73. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v roce 1933, kdy došlo k nešetrné kamenické úpravě horní části sochy a k osazení historicky neadekvátně ztvárněných atributů. Další restaurátorský zásah proběhl údajně v 70. letech 20. století.

Restaurování v roce 1987 proběhlo v režii akad. soch. Milady Kodadové a akad. arch. Jana Staňka. Zatím poslední restaurátorský zásah provedl roku 2009 akad. soch. Libor Pisklák a spol.

Hlavice sloupu bývala dříve zlacená, nicméně vzhledem k mizivému množství zachovaného zlacení a s ohledem na stav kamenné hmoty, nebylo zlacení hlavice obnovováno.

Dílo je umístěné v travnaté ploše na třebenickém Paříkově náměstí, přibližně uprostřed mezi kostelem Narození Panny Marie a kašnou. Socha se obrací čelem k severu, tímto směrem se mírně svažuje i terén.

Sloup je obklopen ze všech stran celkem třemi přístupovými stupni, na severní straně vystupuje ze svažujícího se terénu ještě stupeň čtvrtý. Vrcholová plocha je za jalovým stupněm uzavřena oplocením. Z plochy vystupuje profilovaný hranolový podstavec s nápisem, ukončený krycí deskou s římsou po obvodu. Na ni nasedá sloup s patkou, hladkým dříkem s entazí a kompozitní hlavicí. Dílo je završeno vrcholovou sochou Immaculaty. Socha a hlavice sloupu je zhotovena z jemnozrnného pískovce, ostatní části sloupu z pískovce hrubozrnného. Svatozář je měděná, zlacená. Zlacený je i kovaný plamen a křídla draka. Na oplocení bylo použito hamrované svářkové železo.

Podstavec má výraznou soklovou část, která ustupující profilací přechází v užší hranolový dřík čtvercového průřezu. Ten je ze všech čtyř stran členěn mělce vpadlými zrcadly. Přední zrcadlo má oble projmuté rohy a v ploše latinský nápis s chronogramem. Boční zrcadla jsou vyplněna diamantovou bosou na výšku. Zadní zrcadlo je hladké. Nad zrcadly obíhá drobný prstenec, následuje římsová deska. Na podstavci je vztyčen sloup, patku podloženou čtvercovým plintem, je hladký s entazí. Masivní hlavice kompozitního řádu má podrobnou profilaci, bez zjednodušení. Na sloup je osazena vlastní skulptura Neposkvrněné Panny Marie. Světice stojí na hadovi, ocas hada se vzadu vzpíná podél jejího pláště. Figura je zachycena ve vřetenovitém pohybu, ruce má sepjaté nad levým ramenem, pravá noha je pokrčena vlevo, hlavu otáčí v protipohybu doprava. Dlouhé vlasy, za hlavou sepnuté, ji rozpuštěné splývají po zádech. Plášť je silně zvlněn hlubokými záhyby.

Další detaily z výše uvedené knihy:

Pamětní kniha třebenické farnosti o opravě v roce 1904 píše: „Důstojný pan děkan na odpočinku Josef Hrzan ve Velemíně daroval na opravu sochy obnos 50 korun; k témuž účelu slečna Němečkova 20 korun … Paní Anna Jakschová, vdova po kupci Engelbertu Jakschovi v Třebenicích č. 83 darovala na opravu sochy Mariánské na našem náměstí obnos 200 korun. … Svěcení sochy vykonal farář v neděli růžencovou dne 2. října za hojné účasti osadníků … rodina Povovic jako užívatelka rolí, jichž výnos k udržování sochy určen jest, se připojila obnosem 30 korun.

Kniha dále cituje z novodobých restaurátorských zpráv.