Kostel svatého Stanislava z Krakova v Měrunicích

Dominantou obce Měrunice je na mírném návrší uprostřed obce stojící kostel svatého Stanislava.

Římskokatolický farní kostel v Měrunicích v okrese Teplice zasvěcený svatému Stanislavovi z Krakova. Od roku 1971 je chráněn jako kulturní památka. Z původního gotického kostela v jižžní části obce, postaveného kolem roku 1350, se zachoval presbytář s klenbou a okny. Počátkem 19. století byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. 

Jednolodní kostel s obdélným půdorysem má polygonální presbytář podepřený opěráky, k jehož severní straně je připojena sakristie. Nad západní průčelí, které zdůrazňují pilastry a trojúhelníkový štít, vybíhá hranolová věž. Loď je zaklenutá plackovými klenbami, které dosedají na pilastry. Dva pilíře podepírají podklenutou kruchtu. V presbytáři byla použita křížová klenba s paprsčitým závěrem. Interiér osvětlují půlkruhově ukončená okna v lodi a lomená gotická okna v presbytáři. Do sakristie se vstupuje gotickým portálkem z presbytáře.

Hlavní oltář z doby okolo roku 1730 je barokní. Zdobí ho soudobý obraz patrona, sošky svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána a plastika Nejsvětější Trojice v nástavci. Doplňují ho dva protějškové oltáře zasvěcené Nejsvětějšímu Srdci Páně a Panně Marii z doby před rokem 1700. Sochy jejich patronů jsou však mladší. Uvnitř se nachází ještě pozdně gotická křtitelnice, kazatelna z devatenáctého století a nečitelný náhrobník z konce šestnáctého století.

Spolu s několika plastikami opraven počátkem 21. století.

Původní evidenční list památky:

Zděná omítaná orientovaná stavba. Jednolodní s odsazeným trojboce zakončeným kněžištěm. Z hmoty stavby vyrůstá při západním průčelí hranolová věž. V průčelí pilastry s římsovými hlavicemi, nad nimi trojúhelný štít. Obdélný vchod v kamenném rámu, nad ním nízké segmentové okno. Věž s půlkruhovým oknem, nad ním čtvercový ciferník. Stanová střecha. U bočních stěn lodí půlkruhová okna. U kněžiště s opěráky lomená okna bez kružeb. Loď s třemi českými klenbami, dělící pásy dosedají na svazkové pilastry s římsovými hlavicemi. Kněžiště s křížovou žebrovou klenbou s paprskovitým závěrem. Opraveno 1972.

Pokud byl kostel skutečně na počátku aktuálního století opravován, pak se asi něco „trochu“ nepovedlo. Omítky se loupou, odpadávají, zdivo pod nimi praská. Zcela katastrofální je stav spodní části opěrných sloupů kněžiště – pískovcové bloky se drolí na kusy…