weby pro nejsevernější čechy

Kamenná slunce u obce Staré

Nedaleko obce Staré, v dávno opuštěném (a tak trochu zapomenutém) lomu při severním úpatí vrchu Linhorka, jsou k vidění „kamenná slunce“.

Kamenná slunce u Hnojnic jsou národní přírodní památkou, připravenou na turisty a zájemce. Tak trochu mi to připomíná stav s čedičovými varhany. Všichni známe profláknutou Panskou skálu. Již dlouho se mnozí snaží propagovat „mnohem delší“ Zlatý vrch, mnohem méně lidí ví o úžasném lomu Klučky. V jiných regionech se ví o Rotavě nebo Hlinkách. Ale slyšeli jste třeba o čedičovém lomu u Zákup? A tak se může stát, že při popisu zcela ojedinělého úkazu a světového unikátu narazíte na zmínku, že existují další „slunce“, poměrně nedaleko od těch „jediných“ známých.

Stejně jako u Hnojnic, ani sem nevede žádná turistická značka, není tu ani nikde žádné upozornění, a hlavně tato lokalita nemá žádný stupeň ochrany. Což je možná ten důvod, že se tohle místo nikde moc nepropaguje. Materiál, z něhož jsou slunce tvořena, je totiž na první pohled odlišný, a mnohem křehčí. Stačí vzít do ruky kterýkoli z kamenů pod odkrytou stěnou a drolí se v ruce…

Dostat se k lomu lze po cestě, odbočují ze silnice mezi obcemi Staré a Skalice. Z jakž takž znatelné odbočky přes louku do lesa se odděluje pěšina lesem, po níž dle jejího stavu moc lidí nechodí. Když člověk dorazí přímo na místo, takřka zapochybuje. Když ale GPS navigace trvá na svém, stačí se rozhlédnout – vpravo od cesty jsou v terénní nerovnosti odkryta dvě místa. První pod kořeny stromů nevýrazné, druhé rohové u zatáčky cesty poskytuje při bližším pohledu nečekané – slunce jsou sice menší, než u Hnojnic, ale většina nádherně zřetelných, i kvůli jejich barvě.

A oč vlastně jde zopakuji z textu o kamenných sluncích u Hnojnic:

Nachází se zde odkrytá stěna, na níž jsou viditelné zvláštní struktury podobné dětským kresbám slunce – odtud název Kamenná slunce.

Jedná se o tzv. maarovou strukturu, která vznikla v průběhu dávné sopečné erupce. Výbuchem roztaveného magmatu vzniklo trychtýřovité hrdlo, které bylo postupně zaplňováno sopečnými vyvrženinami a úlomky hornin ze stěny sopečného kráteru. Úlomky hornin byly chladnější než okolní sopečné magma a staly se tak centry chladnutí. Okolí těchto úlomků vlivem nestejné rychlosti chladnutí popraskalo a vytvořilo pomyslné sluneční paprsky. 

Další citace:

V prostoru bývalého lokálního lomu lze na odkryté skalní stěně pozorovat několik desítek kamenných sluncí. Ovšem jen některé z nich jsou vyvinuty k dokonalému tvaru. Střed sluncí tvoří hnědé sedimenty křídového stáří s maximální velikostí do 30 cm, většinou však dosahují průměru cca. 5 cm. Okolní paprskovitě rozpraskaná hornina je silně zvětralá, drobivá a obsahuje příměs pyropů. Původ tohoto úkazu je nutno hledat v průběhu sopečné erupce před mnoha miliony let. Tehdy v roztaveném magmatu zůstala zatavena hnědá jílová jádra cizorodých hornin. Chladnoucí sopečné magma pak okolo nich v průběhu tuhnutí vytvořilo pomyslné sluneční paprsky, čímž vznikly unikátní přírodní kresby ve skalní stěně. Kromě skutečnosti, že se nachází na území chráněné krajinné oblasti České středohoří, nepožívá tato lokalita jiný status ochrany.

Bývalý lom místního významu leží v nadmořské výšce zhruba 372 – 373 metrů v lese na pravém břehu Kuzovského potoka (na některých mapách označovaného jako Žejdlík, avšak známějšího spíše pod pojmenováním Granátka).

Na pohled zcela nenápadný vrch Linhorka mezi vesnicemi Staré a Leská je ve skutečnosti významnou geologickou a mineralogickou lokalitou. Linhorka je diatréma, t. j. přívodní vulkanická dráha, vyplněná čedičovou brekcií. Tuto brekcii vytvořila směs magmatu spolu s úlomky hornin a minerály, které byly vulkanickou explozí vyvlečeny z hlubin Země. Diatréma, pojmenovaná Linhorka, podobně jako některá další sopečná tělesa v okolí, obsahuje úlomky pyroponosných hornin, přičemž postupnou erozí a zvětráváním se pyropy (české granáty) roznesly po okolí a uložily ve čtvrtohorních štěrcích podél jižního úpatí Českého středohoří. Kromě provádění geologického průzkumu byly na Linhorce v minulosti i pokusy těžit granáty přímo v mateční hornině.

PS: A pro mne další zajímavost – nedaleko lomu jsem narazil na fialové květy, které jsem dosud na vlastní oko neměl možnost nikde spatřit


Tagy