Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi

Na mírném návrší ve středu obce Libčeves stojí kostel Stětí svatého Jana Křtitele.

Římskokatolický farní kostel je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

Jednolodní kostel, jehož nejstarší – románskou – částí z doby okolo let 1220–1230 je obdélná loď s mohutnou hranolovou věží z opuky v západním průčelí a vezděným křížem z čedičových kamenů. Později byl upraven goticky(presbytář, síťová klenba), renesančně (např. epitaf z r. 1585) a barokně (štít jižního vstupu, fresky). Přízemí věže je sklenuté valenou klenbou a v prvním patře se nachází zazděný portál. Fasáda lodi je ukončena obloučkovým vlysem. Na jižní straně do ní vede románský a ze severu gotický portál. V západní části lodi stojí barokní kruchta na dvou pilířích. Na loď navazuje gotický polygonální presbytář s odstupňovanými opěráky. Na severní straně se k němu připojuje barokní sakristie a předsíň s hřebínkovou klenbou k lodi na jihu. Presbytář zaklenutý žebrovou klenbou na konzolách od lodi odděluje lomený vítězný oblouk. Portál na severní straně vede do sakristie. Do zdí jsou zapuštěny náhrobníky.

Zařízení kostela tvoří oltář z doby okolo roku 1700 s obrazem Stětí svatého Jana Křtitele, menší oltář svaté Anny a kamenná křtitelnice s rokajovým ornamentem ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Ze stejné doby pochází také kazatelna se sochou Dobrého pastýře. Interiér zdobí nástěnné malby. Na stropě lodi to jsou obrazy stětí svatého Jana Křtitele a Kázání svatého Jana Křtitele na poušti. Na stropě v podkruchtí je namalován obraz Kristus vyhání penězoměnce z chrámu a na její poprsnici jsou obrazy čtyř církevních Otců. Klenbu presbytáře zdobí Křest Kristův, čtyři evangelisté a Bůh Otec s anděli.

Uvnitř kostela se nacházejí také náhrobníky Václava Vřesovického z roku 1585, Wolfa Senfelda z roku 1575 a kněze Bohuše z roku 1612. Další, většinou poškozené, náhrobníky jsou zasazené do vnější zdi.

Památkový katalog:

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele je významnou památkou sakrálního umění Ústeckého kraje. Je dominantou obce a dokládá její dlouhou minulost. Patří k nejstarším dochovaným kostelům v Čechách – hmota lodě i věže je téměř kompletně románská. K nejcennějším součástem stavby patří bohatě zdobený románský portál (dnes v předsíni). Hodnotné jsou také doklady všech následujících stavebních adaptací (vrcholně a pozdně gotické portály, gotická síťová klenba presbytáře, pozdně barokní přístavby předsíně a sakristie). V interiéru je dochována řada vysoce kvalitních řemeslných detailů (barokní a klasicistní dveřní výplně včetně závěsů, zámků a kování). Vysokou uměleckou kvalitu vykazuje i mobiliář (renesanční křtitelnice, barokní oltáře, lavice, varhany, malby na klenbě a stropě lodě). Představuje význačný doklad stavebního vývoje kostelních staveb a názorů na jejich estetickou a výtvarnou podobu od románského období až po počátek 20. století.

Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách, Academia, Praha 1971

Věž je ozdobená několika čedičovými kvádry, které tvoří přerušované lemování a na západní straně věže i velký kříž. Obloučkový vlys, který zdobí zvenčí kostel je mírně poškozený. Do lodi směřují čtyři velká půlkruhová okna – dvě ze severu a dvě z jihu. Severní gotický portál byl začleněn do lodi při gotické přestavbě – původní, bohatě zdobený, románský jižní portál, dnes skrývá barokní předsíňka. Dnešní vstup do věže je západním barokním portálem, který nahradil původní románský vstup ze severu ve výšce první patra. Patro věže má křížovou klenbu a otvírá se zdobeným obloukem do lodě kostela – je pravděpodobné, že vedl na tribunu, kterou nahradila barokní kruchta. Schodištěm v síle zdi věže se dá vystoupat do dalšího patra věže. V  západním průčelí věže se zachovalo malé čtyřlístkové okénko. V severním průčelí je okrouhlé okénko a také sdružené okno. To je zdobeno točitým sloupkem, který je na hlavici ozdoben. Kobka v přízemí věže je přístupná z lodi a má valenou klenbu. V kryptě je v cínové rakvi pochován rytíř Jan Vřesovec z Doubravské hory (majitel Libčevci a koncem 16. století purkrabí na Karlštejně). Uvnitř kostela i při jižní straně zvenčí je několik náhrobníků.

V roce 1907 proběhla výměna poškozených kvádrů ve stěnách románské části kostela. Další větší oprava byla v roce 1927, kdy byl kromě výměny kvádrů obnoven sloupek u sdruženého okna a vyměněny poškozené části portálu.

Kvádříkové zdivo kostela je tvořeno kvalitní opukou, těženou v okolí Hrádku u Loun (7 km jz. od Libčevsi). Hrádecká opuka byla použita i pro stavbu dalších památek v okolí, mj. i pro pozdně gotickou loď chrámu sv. Mikuláše v Lounech. Z této opuky pocházejí jak původní kvádříky, tak kvádříky použité během oprav. Na západním průčelí věže je z tmavých kvádrů sestaven berličkový kříž ( stejnoramenný kříž s krátkými kolmými břevny na konci ramen ) přerušovaná a souvislá, horizontální řada kvádříků (řady kvádříků pokračují na sousední strany věže). Dle barvy a struktury (zrnitosti) jsou tmavé kvádříky tvořeny železitými pískovci. Světle červená barva části původních opukových kvádříků ve zdivu románské věže ( viz detailní foto kříže) a lodi vznikla následkem požáru.

Obecní web doplňuje:

Generální oprava kostela byla provedena v letech 1922 až 1927 za přispění státu a patrona kostela Dr. Max. Lobkowicze.