Husníkova vyhlídka (Besedické skály)

Na trase žluté turistické značky Okruh Dr. E. Beneše, souběžné s Naučnou stezkou Besedickými skalami, je v západní části okruhu nad údolím řeky Jizery shluk vyhlídek ve skalním městě, zvaném Chléviště. Jednou z nich je Husníkova vyhlídka, tvořící dvojče sousedící vyhlídce Hořákově.

Pokud se chcete o zdejších vyhlídkách a historii Benešova okruhu dozvědět maximum, je nejlepší sáhnout po knize Marka Řeháčka a Jana Pikouse Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje. O této dvojici vyhlídek je psáno na stranách 146 až 151.

Jsou v knize označeny za to nej, co se tu nabízí, za siamská dvojčata s krásným výhledem. Výstup k nim je společný, propletený, na fotkách dodatečně vlastně není příliš poznat, které místo a který výhled je ze které z nich.

Výběr informací z knihy:

Staré kroniky uvádějí, že dvě vyhlídky v Zátiší byly zřízeny a pojmenovány jako poděkování mecenášům, kteří darovali železné profily na zábradlí zabezpečující všechna rozhledová místa na Benešově okruhu Besedickými skalami. Nazvány byly proto Vyhlídkou Husníkovou a Vyhlídkou Vohralíkovou.

Ing. Antonín Husník (1894-1948) byl šéfkonstruktérem a ředitelem pražské firmy Aero, která vyráběla letadla, podílel se na návrzích pěti desítek letadel, z nichž mnohá sloužila i předválečné československé armádě. Husník byl spoluzakladatelem Aeroklubu Republiky československé, Masarykovy letecké ligy i časopisu Letectví. Po válce jeho hvězda stoupala ještě výše a výše s tím, jak významným se letecký průmysl za války stal. Pozoruhodné je, že život Ing. Antonína Husníka skončil tragicky při havárii letadla dne 20. srpna 1948 na svahu Ještědu, který je z „jeho“ vyhlídky velmi dobře viditelný. Traduje se, že Husník jako jeden ze dvou cestujících náraz přežil s těžkými popáleninami a z trosek letounu vynesl těla čtyř spolucestujících. Přes četná zranění pak měl ještě dojít pro pomoc k silnici a následně byl převezen do nemocnice, kde po šesti dnech svým zraněním bohužel podlehl.

Na obě vyhlídky vede nejprve společné schodiště vytesané do skály a zajištěné zábradlím. Jako kdyby nám chtěli dávní okrašlovatelé dát na výběr, ze které skály se budeme rozhlížet. Na Husníkovu vyhlídku se dostaneme přitesávanou pěšinou přes dva můstky nad hlubokou skalní rozsedlinou. Při cestě se nachází nenápadný (pro zapuštěné zábradlí nefunkční) viklan. Vyhlídka je více vystrčena dopředu a je z ní nádherný výhled do celého širokého údolí Jizery. A také na sousedící plošinu vyhlídky Kde domov můj.

Svahy porostlé borovicemi i bučinami zde doslova padají dolů k říčnímu toku. Oči těkají po domech a chalupách Malé Skály: tu je pivovar, tam věžička panské budovy, v níž se narodila spisovatelka Jarmila Glazarová. Nad tím vším ční skalnatý hřbítek hradu Vranova s römischovským letohrádkem připomínajícím kapli jen zdánlivě. Vlevo pak pohled k Turnovu, pobírající i onu novou vodárnu v podobě fotbalového poháru, a dále utíkající do ničím neohraničených rovin začínajících u Mnichova Hradiště. Oba Bezdězy a Ralsko z nich rostou jako nafouklá bájná zvířata. A přímo nad maloskalskou obcí rozházenou ve stráních ční oblý vrchol Kopaniny se špičkou obnovené rozhledny, nalevo od něj pak válcovitá věž hradu Frýdštejna a za ní masivní val strážce této krajiny – Ještědský hřeben.