Hořákova vyhlídka (Besedické skály)

Na trase žluté turistické značky Okruh Dr. E. Beneše, souběžné s Naučnou stezkou Besedickými skalami, je v západní části okruhu nad údolím řeky Jizery shluk vyhlídek ve skalním městě, zvaném Chléviště. Jednou z nich je Hořákova vyhlídka, tvořící dvojče sousedící vyhlídce Husníkově.

Pokud se chcete o zdejších vyhlídkách a historii Benešova okruhu dozvědět maximum, je nejlepší sáhnout po knize Marka Řeháčka a Jana Pikouse Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje. O této dvojici vyhlídek je psáno na stranách 146 až 151.

Jsou v knize označeny za to nej, co se tu nabízí, za siamská dvojčata s krásným výhledem. Výstup k nim je společný, propletený, na fotkách dodatečně vlastně není příliš poznat, které místo a který výhled je ze které z nich.

Výběr informací z knihy:

Staré kroniky uvádějí, že dvě vyhlídky v Zátiší byly zřízeny a pojmenovány jako poděkování mecenášům, kteří darovali železné profily na zábradlí zabezpečující všechna rozhledová místa na Benešově okruhu Besedickými skalami. Nazvány byly proto Vyhlídkou Husníkovou a Vyhlídkou Vohralíkovou. Tu druhou dnes již nenajdeme. Těžko říci, jestli u Vohralíkovy vyhlídky šlo o vedlejší vyhlídkovou plošinu, nacházející se hned vedle Husníkovy vyhlídky, pojmenovanou dnes po Františku Hořákovi. Pravda, bylo by to logické: Antonín Husník mohl být po válce v určitém smyslu vnímán i jako její pozdní oběť a jméno Františka Hořáka je dodnes vepsáno na pomníku obětem 2. světové války, který stojí nedaleko českobratrské modlitebny. František Hořák byl známý vlastenec, ředitel a učitel obecní školy v nedalekých Loučkách a zároveň předsedal Okrašlovacímu spolku pro Besedice, který měl hlavní iniciativu při zpřístupňování Besedických skal a výstavbě Benešova okruhu. Je ovšem možné, že Vohralíkova vyhlídka mohla být i jedna z dnes nepojmenovaných plošin při některém z existujících rozhledových míst…

Na obě vyhlídky vede nejprve společné schodiště vytesané do skály a zajištěné zábradlím. Jako kdyby nám chtěli dávní okrašlovatelé dát na výběr, ze které skály se budeme rozhlížet. Hořákova vyhlídka je vlevo na vyšším bloku a dobře se z ní fotografuje sousední Husníkova vyhlídka i s onou borovicí, která je právě díky četným fotografiím již zdejším fenoménem. 

Svahy porostlé borovicemi i bučinami zde doslova padají dolů k říčnímu toku. Oči těkají po domech a chalupách Malé Skály: tu je pivovar, tam věžička panské budovy, v níž se narodila spisovatelka Jarmila Glazarová. Nad tím vším ční skalnatý hřbítek hradu Vranova s römischovským letohrádkem připomínajícím kapli jen zdánlivě. Vlevo pak pohled k Turnovu, pobírající i onu novou vodárnu v podobě fotbalového poháru, a dále utíkající do ničím neohraničených rovin začínajících u Mnichova Hradiště. Oba Bezdězy a Ralsko z nich rostou jako nafouklá bájná zvířata. A přímo nad maloskalskou obcí rozházenou ve stráních ční oblý vrchol Kopaniny se špičkou obnovené rozhledny, nalevo od něj pak válcovitá věž hradu Frýdštejna a za ní masivní val strážce této krajiny – Ještědský hřeben.