Vyhlídka Sokol (Besedické skály)

Na trase žluté turistické značky Okruh Dr. E. Beneše, souběžné s Naučnou stezkou Besedickými skalami, je v severní části okruhu poblíž vrchu Sokol (562 m n. m.) skalka s výhledem na Suché skály.

Ono je to s těmi jmény poněkud zvláštní. Podle mapy.cz je vrchol na protější straně cesty, jméno Sokol je přiřazováno i k Tyršově skále nedaleko, a jméno Sokol nese i vyhlídková skála. Čert aby se v tom vyznal. Ovšem nic to nemění na tom, že vyhlídka tu je.

Primárně se sem chodí kvůli výhledu na Suché skály. Leč po pravdě – vegetace se zastavit nedá, a pokud chcete vidět víc a lépe, je rozumnější udělat pár kroků po neznačené, leč viditelné pěšině na „zapomenutou“ Masarykovu vyhlídku.

Pokud se chcete o vyhlídce a historii Benešova okruhu dozvědět maximum, je nejlepší sáhnout po knize Marka Řeháčka a Jana Pikouse Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje. O Sokolu a sousedící Masarykově vyhlídce je psáno na stranách 138 až 141.

Namátkou:

Vyhlídka na vrcholu kopce Sokol byla v dnešní podobě vybudována v roce 1935, tedy poněkud později než ostatní vyhlídky v okolí. Zajímavé jsou ale dvě vytesané kapsy v levé části skalního bloku, které naznačují, že nějaký výstupový žebřík zde mohl být již předtím.

Typické rozhlednové místo: cesta do kopce, schůdky, železná zábradlí a výhled do údolí. Před očima v řadě jednotlivé věžičky tvořící Suché skály, ony podivné bizarní útvary, které, kdyby nebyly tady v Českém ráji, patřily by nad nejvíce někam do Dolomit. A za nimi Jizerské hory: kostelíky na Krásné a ve Bzí, buclatá rozhledna na Černé studnici a zcela vpravo pak běloučký příchovická kostel –  a nad ním vrch s rozhlednou Štěpánkou, tam začíná drsná Krakonošova země…

Vrch Sokol byl jako výletní místo znám ještě před zřízením Benešovy stezky, což dodnes dokládají nejrůznější monogramy a letopočty vytesané do jeho skal, ale vyhlídková plošina se zábradlím, přístupná po 12 pískovcových schůdcích, zde byla zřízena až roku 1935.