weby pro nejsevernější čechy

Pamětní deska Ignáce Sichelbartha na Nejdecké skále

Článek je součástí seriálu Sochy, skulptury, statue, reliéfy, památníky

V ulici Závodu Míru na patě Nejdecké skály, na níž stojí věž bývalého hradu, naproti mostku k místní poliklinice, je umístěna pamětní deska Ignáce Sichelbartha.

Když jsem ještě býval nejdečákem, nikdy jsem o tomto muži neslyšel ani slovo. Není divu, takové osobnosti se za tehdejšího režimu nepřipomínali:

Ignác Sichelbarth se jako jezuitský misionář v 18. stol. dostal k císařskému dvoru v Pekingu. Působil tam jako malíř a hudebník, později byl císařem jmenován mandarínem.

O jeho životě na městském webu:

Jezuitský misionář, malíř a mandarín na císařském dvoře v Pekingu Ignác Sichelbarth (v Číně nazýván Ai Qi Meng) se narodil v Nejdku 26. září 1708.

V roce 1736 vstoupil v Brně do jezuitského řádu. Od roku 1739 jako člen Tovaryšstva Ježíšova studoval v Olomouci teologii a připravoval se na dráhu misionáře. V roce 1744 se jako misionář dostal do Číny, v roce 1745 pak až do Pekingu.

Už za rok se dostal na císařský dvůr, kde působil jako malíř a hudebník. V roce 1766 se stal hlavním dvorním malířem. Ignác Sichelbarth byl jedním ze tří umělců, kteří v Číně reprezentovali evropské malířství.

Tři roky před smrtí, v roce 1777, jej císař Qian Long (1736 – 1795) jmenoval mandarínem. Když Ignác Sichelbarth jako císařský úředník 6. října 1780 v Pekingu zemřel, byl mu vystrojen státní pohřeb. Císař nechal udělat malíři náhrobek s oslavným textem v latině a čínštině.

Sichelbarthův hrob je dodnes zachován na hřbitově misionářů v Pekingu.

Z jeho výtvarných prací se dodnes zachovala jen malá část – jen přibližně pětadvacet obrazů zvířat, převážně v krajině. Obrazy jsou uloženy v muzeu starého císařského paláce v Pekingu a v Národním palácovém muzeu v Taipei na Tchajwanu. V Taipei je uložen jeden z jeho nejvýznamnějších obrazů „Sto jelenů v krajině“  (kresba na pásu hedvábí o rozměrech 423 x 42 centimetrů). Album deseti listů „Deset nádherných psů“  je uloženo v Muzeu umění v Makau.

Dopisy ani jiné Sichelbarthovy písemnosti se nedochovaly. O práci a životních podmínkách na císařském dvoře jsme však přesto dobře informováni prostřednictvím zpráv jeho kolegy a spolubratra Attireta a od jeho krajana pátera Johanna Waltera z Bíliny.

Publikace Ignác Sichelbarth ke stažení v českém jazyce.

Nejdeckému rodákovi byla 24. října 1999 odhalena pamětní deska, která je umístěna na severovýchodní straně Nejdecké skály (u městské polikliniky). Pískovcový reliéf je dílem sochařky Markéty Horňákové.

Tagy