Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bezdružicích

U náměstí Kryštofa Haranta v Bezdružicích stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Info z netu:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je filiální kostel v Bezdružicích ve farnosti Konstantinovy Lázně. Na základech starší stavby vznikl v letech 1710–1711, později byl ještě několikrát upravován. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

I když se Bezdružice připomínají již ve 13. století, dlouho neměly vlastní kostel a patřily pod farnost s kostelem sv. Václava v nedaleké Čelivi. Nepřímé a nepodložené zprávy z pozdější doby se sice o kostele v Bezdružicích zmiňují, ale poprvé je doložen až v roce 1515 v souvislosti s ulitím zvonu na náklady tehdejšího majitele panství Jiřího Bezdružického z Kolovrat († 1525). Jeho náhrobek zasazený ve zdi lodi je dalším nepřímým důkazem existence staršího kostela zasvěceného původně sv. Floriánovi. Křtitelnice z roku 1554 je darem dalšího majitele Bezdružic, Hanuše Elpognara z Dolního Šenfeldu.

Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1710–1711 za vlády rodu Berlepschů. Nový kostel měl jednoduchý půdorys s obdélnou lodí a trojbokým presbytářem, a i když pravděpodobně vznikl jako novostavba, ve zdivu jsou patrné kamenické prvky z původního kostela. Věž byla přistavěna až v roce 1723. Farním kostelem se stal až v roce 1857, krátce poté proběhly opravy po požáru z roku 1838, kdy vyhořelo celé městečko. V roce 1880 pak došlo ke stavebním úpravám, kdy byly věž a presbytář opatřeny opěráky z kamenných kvádrů. Poslední opravy proběhly koncem 20. století. Původní kostelní zvony byly zrekvírovány za druhé světové války, dnes je ve věži umístěn zvon Nejsvětější Trojice z roku 1652, pořízený za Švamberků pro dnes již neexistující kostel v Čelivi.

Kostel se nachází severně od náměstí v historickém jádru města. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s podélnou lodí a polygonálním presbytářem. Barokní stavba v sobě obsahuje zdivo ze staršího kostela, interiéry mají podobu z 19. století po opravě vynucené požárem v roce 1838. Poslední úpravy kostela proběhly v roce 1995. Pravidelné bohoslužby se konají v sobotu.

Kostel je kulturní památkou:

První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1227. První doklad o existenci kostela máme až z roku 1515. Na základě povrchového průzkumu se zdá, že ze středověkého kostela nezůstaly dochované žádné nadzemní partie zdiva. S jistotou to nelze říci u presbytáře a věže, kde už jsou fasády opraveny (informace získány ze starších fotografií). Na starší objekt dnes upomínají pouze druhotně použité kvádry a zvon ze 17. století (mohl být v samostatné zvonici). Při barokní přestavbě kladené do let 1710-11 byl tedy nejspíše starý kostel stržen. Ke stavbě nové lodi i presbytáře však mohly být využity základy původního objektu. Za barokní lze považovat klenbu presbytáře, štít lodi, vítězný oblouk, členění fasád lodi (?) a snad všechny portály a okna. Částečnou představu o podobě krovu nám poskytuje otisk plné vazby na štítu. Společně s presbytářem byla pravděpodobně vystavěna také sakristie (soudobá klenba a spojující portál do presbytáře) a věž nad ní. Barokní zdivo věže dosahuje nejspíše až ke koruně; původní asi okna všech podlaží a strop nad 1. a 2. patrem. Podle vyobrazení měla věž cibulovou báň. Místnost v 1. patře věže možná sloužila jako oratoř. Soudobý s věži nejspíše i schodišťový přístavek. V roce 1838 kostel s městečkem vyhořel. Opravy proběhly v roce 1858. Zahrnovaly stavbu nového stropu lodi, kruchty a krovu nad lodí a presbytářem. Ze stejné doby také krov věže a zvonová stolice. Kolem roku 1880 měl být presbytář, věž a nároží lodi zesílený opěráky. Opravu navrhl stavitel F. Adam, do nároží presbytáře a lodi byly asi vsazeny opěráky a nejspíše zesílena i spodní partie zdiva věže přizdívkou.

Na místě původního gotického kostela v severovýchodní části náměstí barokní novostavba. Jednolodní orientovaná zděná stavba s obdélnou lodí a užším polygonálním presbytářem, k jehož jižnímu průčelí přiléhá hranolová věž. Střecha tašková sedlová, nad východním koncem lodi a nad závěrem presbytáře valba (plech), na věži plechem pobitá helmice ve tvaru protáhlého jehlanu. Zdivo v celém rozsahu smíšené z lomového kamene, cihel a druhotně užitých pískovcových kvádrů. Průčelí lodi jsou hladká, s dvojicí termálních oken v profilovaných šambránách s podokenními římsami. Do JZ nároží vsazeny z obou stran odlišně vysoké opěráky z pískovcových kvádrů. Západní průčelí člení ploché pilastry, nesoucí hlavní římsu a trojúhelný štít, členěný rovněž pilastry, nesoucími segmentový tympanon, zdobený koulemi; koule osazeny také na bocích štítu na kamenných podstavcích. V přízemí dvojice pískovcových portálů s vnější lištou a uchy, u portálu umístěného v ose průčelí horní okraj překladu lehce zvlněný, severní portál, vedoucí na schody ke kruchtě, je doplněný výraznou obvodovou lištou a kapkami; dveře v líci dřevěné dvoukřídlové rámové s kazetami, závěsy ozdobné křížové (patrně 2. polovina 19. století). Vpravo od portálů nízké polokruhem ukončené okno, kryté mříží, vedoucí do komory pod kruchtou. Kruchta přisvětlena od jihu naležato oválným oknem s cihelným ostěním. Presbytář rovněž hladký, členěný v nárožích opěrnými pilíři z pískovcových kvádrů, ukončenými nad hlavní římsou trojúhelnými štíty. Okna presbytáře s půlkruhovými záklenky ve štukových rámech. Korunní římsa kolem celé stavby bohatě profilovaná, u presbytáře doplněna motivem pily. Stěny věže člení v obou etážích lisénové rámce, v úrovni koruny presbytáře probíhá kordonová římsa, korunní římsa jednoduše profilovaná, nad středy stěn trojúhelně zvednutá. Před jižní fasádou ve spodní etáži pásový opěrný pilíř z lomového kamene, zpevněný v nárožích kvádry, zalomený i na část V a Z zdi; opěrák ukončený kamennou oblounovou římsou a nástavcem se štukovou omítkou a štukovou mřížovinou; v jižní stěně půlkruhově ukončený portál se soklíky na bocích, dveře dřevěné dvoukřídlové s kazetami; závěsy stáčené; v ploše záklenku paprskovitě dělený rám se zasklením (snad 2. polovina 19. století). Okna věže v šambránách, ve spodních patrech termální, pod korunní římsou ve všech stěnách vysoké obdélné okno s půlkruhovým záklenkem. K západnímu průčelí věže přiléhá zděný přístavek se schodištěm do patra, u vstupu portál obdélný pískovcový, dveře dřevěné dvoukřídlové s kazetami a křížovými ozdobnými závěsy.