Hraběcí kříž na vyhlídce u Rabštejna nad Střelou

Na vyhlídce na Naučné stezce Rabštejn nad údolím řeky Střely stojí dřevěný kříž, zvaný Hraběcí.
Ke kříži se váže legenda:

Kříž byl postaven jako symbol vděčnosti člověka k věrnému zvířeti. Jedna z legend vypráví, že za tmy a husté mlhy odmítl hraběti Lažanskému poslušnost jeho jinak věrný kůň. Hrabě zde vyčkal do rozednění a u nohou spatřil propast. Jako vděk za záchranu svého života dal tu pak postavit dřevěný kříž. 

Kříž byl obnoven v roce 1985 Jiřím Kameněm:

Na vyhlídce v Rabštejně, kde je dnes panel č. 8 naučné a turistické stezky – Hraběcí kříž, stával dříve vysoký dřevěný kříž. Byl zdaleka vidět a také odtud byl kouzelný pohled do romantického údolí říčky Střely, na rabštejnský zámek, město a ztichlé, opuštěné břidlicové lomy. Byl to takový lesácký kříž ze sukatého smrku, přesto povětrnosti neodolal. Po svém odchodu do důchodu, rozhodl se lesní kočí, Jiří Kemeň, že ten dominantní kříž vlastními prostředky obnoví. Nový, asi 4,5 m vysoký kříž napustil bezbarvým lakem a za pomoci svých kamarádů lesních dělníků tu na jaře 1985 kříž znovu vztyčil. Vpředu na dřevěnou tabulku se stříškou ozdobným písmem vypálil Vilém Schafranek z Rabštejna nápis:

„Tento kříž byl postaven jako symbol vděčnosti člověka k věrnému zvířeti. Jedna z legend vypráví, že za tmy a husté mlhy odmítl hraběti Lažanskému poslušnost jeho jinak věrný kůň. Hrabě zde vyčkal do rozednění a u nohou spatřil propast. Za záchranu svého života dal tu pak postavit dřevěný kříž“.

Na zadní straně kříže je do dřeva opět vypálen nápis: „Obnoveno Jiřím Kemeněm M C M L X X X V “ /1985/.

Co je pravdy na pověsti o záchraně života pana hraběte – nevíme, ale dnešní pravdou je, že nynější „donátor“ většinu svého života svážel s koňským potahem k složištím dlouhé lesní kmeny. Kdo zná tuto nebezpečnou práci, při které je nezbytná souhra člověka s koněm pochopí, proč Jiří Kemeň, nyní na odpočinku, projevil tímto svoji vděčnost člověka za věrnost lesáckým koním.

Pan Jiří Kemeň se do městečka Rabštejna nad Střelou přistěhoval v roce 1937 z Podkarpatské Rusi a po odchodu do důchodu v roce 1981 převzal jeho práci pan Jiří Hruška, který se do Rabštejna přistěhoval z Prahy.