Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách

Naproti zámku ve Sloupu v Čechách přes ulici Benešovu v místě s parkovou úpravou na východním okraji návrší nad údolím stojí kostel svaté Kateřiny Alexandrijské.

Dle wiki a dalších zdrojů:

Na místě původního dřevěného kostelíka z roku 1327 byl postaven v roce 1706 kostel nový, zděný. Už v letech 1717–1719 byl značně přestavěn italským stavitelem Petrem Pavlem Columbanim z Roudnice. V roce 1815 byla přistavěna věž. V roce 1779 se tu bohoslužeb v kostele zúčastnil budoucí císař Josef II.

Budova je barokní, trojlodní stavba, k jejíž severní straně byla (1845?)  postavena hranolovitá věž. Uvnitř jsou dvě postranní kaple a dvoupatrová kruchta. Klenba je křížová. Kazatelna v kostele je od sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Další, sloupský sochař Emmanuel Max je autorem sochy madony s děťátkem umístěné proti kazatelně. V kostele je řada cenných obrazů a dalších sochařských děl od Julia Melznera (socha Máří Magdaleny), Eduarda Veselého (Kristus na kříži), Františka Wernera (socha Matky Boží). Původní zvon byl věnován roku 1600 Adamem Berkou z Dubé, který byl tehdy majitelem zdejšího panství. Zvon byl v roce 1906 přelit.

Nad vchodem kostela je znak šlechtického rodu Kinských, kteří se o rozvoj obce po roce 1726 podstatně zasloužili. Hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský byl v kostele roku 1780 pohřben a má poblíž oltáře náhrobek.

Kostel je kulturní památkou se stručným záznamem v Památkovém katalogu.

Původní evidenční list památky je podrobnější:

Zděný, omítaný, orientovaný kostel. Jednolodní s bočními kaplemi a věží na severní straně v rohu lodi a trojboce uzavřeného kněžiště. Stěny rozčleněny lisenovými rámy, u bočních lodí s přiloženými pilastry a římsovými hlavicemi. Zde obdélná segmentově zaklenutá okna, u hlavní lodi okna nízká, taktéž segmentově zaklenutá. Průčelí trojdílné, rozčleněné ionskými pilastry. Obdélný vchod portálu s profilovanými uchy. V zalomené půlkruhové supraportě erb Kinských. Nad ním segmentově zaklenuté okno v ostění s uchy, suprafenestra s esovitými boky zvlněnou římsou. Tabulový štít s konkávními křídly, nad půlkruhově proloženou římsou 3 isolované úseky půlkruhového štítu. Hranolová věž na všech 4 stěnách s půlkruhově zaklenutým oknem a kruhovým ciferníkem pod půlkruhově položenou římsou. U severní stěny věže sloupový portikus, uvnitř s dvouramenným schodištěm. Ionské sloupy a zábradlí dřevěné. Valbové střechy s taškami, na věži cibulovitá s plechem, polygonální sanktusní se stejnou krytinou.

Loď a kněžiště sklenuty barokní křížovou klenbou, závěr paprsčitě, boční průchozí kaple zaklenuta valeně, boční křížově. Při severní stěně obdélný vchod nyní zazděný, v portálku s uchy, pokrytém plochou rozvilinovou dekorací.

Vystavěl 1706-19 P. P. Columbani s použitím starého kostela (1706 kněžiště, 1717-19 loď a věž), předsíň 1829.

Web o Lužických  horách:

Barokní trojlodní stavba s trojboce ukončeným presbytářem a hranolovou věží na severní straně je doplněná dvěma postranními čtvercovými kaplemi. Průčelí na západní straně vrcholí štítem se sochou sv. Kateřiny v nice a nad vstupním portálem je erb Kinských se zlatým rounem. Vnitřní prostory kostela jsou zaklenuty křížovou klenbou, v bočních lodích jsou vestavěné tribuny a v západní části lodi je dvoupatrová kruchta.

Hlavní oltář z roku 1891 zdobí sochy sv. Ludmily a sv. Kateřiny z roku 1776 od Antonína Maxe, dále jsou zde boční oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně z 19. století a barokní oltář sv. Rozálie. Kazatelna z počátku 19. století je zdobená reliéfem Krista, křtitelnice se skupinou Křtu Páně pochází ze 2. třetiny 18. století. Vedle ní byl umístěn reliéf Krista a sv. Maří Magdalény v Getsemanské zahradě od Julia Melzera z doby kolem roku 1860 a v malém renesančním památníku byl drobný mramorový reliéf Madony s dítětem od Emanuela Maxe. Dále je zde obraz Ukřižování v klasicistním rámu z konce 18. století a obraz sv. Kateřiny z počátku 18. století od zdejšího rodáka Eduarda Veselého, jehož dílem byl také mistrně provedený Ježíš na kříži, umístěný na klenbě uprostřed kostela.

Vlevo od hlavního oltáře je náhrobek Josefa Maxmiliána Kinského z roku 1780 od sochaře J. Brože. Tvoří jej sarkofág s pyramidou, zdobenou reliéfem s podobiznou hraběte, erbem kinských a atributy obchodu, průmyslu a umění. Nápis na přední straně pyramidy připomíná zásluhy hraběte o rozvoj panství.