Židovský hřbitov Hroznětín (Lichtenstadt)

Už jsem se procházel s foťákem po dvou židovských hřbitovech, využil jsem tedy příležitost a šel se podívat na další, tentokrát v západním koutu naší vlasti.

Městečko Hroznětín se nachází zhruba 9 kilometrů severně od Karlových Varů a má v současnosti necelé dva tisíce obyvatel. Jeho historie je dlouhá a její součástí je (tedy vlastně byla) i židovská komunita. Po té dnes zbyl jen a pouze právě hřbitov (synagoga nenávratně zmizela), který leží v prudkém svahu nad potokem Bystřice severozápadně od obce (směr Merklín, Pernink) za železničním přejezdem. Ovšem než se k němu případně vydáte, vezměte na vědomí, že jeho postavení je opravdu výjimečné – celý areál je obehnán kamennou zdí a je uzamčen. Klíč je k dispozici na místním obecním úřadě – a i když jsou tu zvyklí spíš na hromadné zájezdy s průvodcem, než na zvědavou soukromou osobu, klíč mi bez problém na potřebně dlouhou dobu půjčili.

Jiná cesta než po výpadovce ke hřbitovu nevede. Nějakých „pár“ metrů za zmíněným přejezdem je odbočka k místní pile. Z asfaltky, která vede kolem ní, vede cestička do lesa ke hřbitovu. Je ale třeba mít oči otevřené, protože v lesní stěně za železniční tratí, přes kterou je třeba přejít, je odbočka snadno k přehlédnutí (viz foto). Ovšem jakmile vstoupíte do lesa, samotný hřbitov se přehlédnout nedá. Oficiální údaj, že na ploše 0,44 ha je dochováno kolem 300 náhrobků, nedává představu o tom, jak je vlastně hřbitov obrovský. Jeho existence se předpokládá už v 15. století (viz výše odkazovaný web – od roku 1499 bylo v Hroznětíně zřízeno židovské ghetto, protože byl ediktem zakázán pobyt Židů v královských městech, kterým byly i Karlovy Vary nebo Ostrov), nejstarší dochované náhrobky jsou pak prokazatelně z konce 17. století.

Na jednu stranu je tu spousta volného místa, v jiných koutech jsou hroby nahloučené přes sebe. Dost mě zarazilo, že některé náhrobky jsou jakoby otočené, nápisy na některých jsou na opačné straně, než ostatní v řadě. Překvapením je také několik dvojnáhrobků, ty jsem na předchozích dvou místech neviděl. Co ovšem zaráží nejvíc, je terén – celý hřbitov je v kopci, ale minimálně jedna třetina směrem k potoku je ve srázu, po němž chodit je docela problém. Většina náhrobků je omšelá (při jejich stáří není divu) a jen s hebrejskými nápisy, latinka se objevuje docela sporadicky na těch novějších.

I když je řada náhrobků popadaná, či dokonce jsou některé rozbité, působí hřbitov nezanedbaně. Péče a úcta jsou na něm vidět, i když si prožil svoje různá demoliční období (přece jen jde o Sudety). Takže tady je (vzhledem ke zmíněné rozsáhlosti areálu) „pár“ obrázků (a tady video):