Kostel svaté Barbory u Zahrádek

Nedaleko Zahrádek jihozápadní směrem v polích a lukách opuštěný hřbitov, na němž stojí kostel svaté Barbory se samostatnou zvonicí.

Kostel svaté Barbory u Zahrádek stojí zhruba na místě, kde stála v 2. pol. 15. století zaniklá středověká ves Mnichov s původním kostelem. Od dnešních Zahrádek na Českolipsku je vzdálen asi 1,5 km na jih. Barokní stavba je chráněnou kulturní památkou České republiky.

Nejstarší zprávou o existenci fary v Mnichově je zachovalý rejstřík papežských desátků z roku 1352. Dnešní barokní stavba má renesanční původ, který je datován do roku 1550. V souvislosti se zachovalým letopočtem na zdi kolem areálu kostela, hřbitova a zvonice je však možný i rok výstavby 1582. Archeologický průzkum lokality provedený roku 1976 odhalil gotické základy zvonice z druhé poloviny 15. století a keramiku dosvědčující osídlení plošiny až z roku 1319. Je též známo, že pod kostelem se v letech 1584 až 1792 rozléval Mnichovský rybník. Část stavby kostela pochází z roku 1588, zbytek byl přestavěn.

Areál kostela je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou s číslem v rejstříku 45588/5-3406. Na parcelách 611, 612, 613 chráněné lokality je kostel, přilehlá zvonice, barokní schodiště, ohradní zeď, poškozené sochy svatého Judy Tadeáše a svatého Václava. Poblíž areálu je několik rekreačních stavení na místě zvaném Kostelní domky. Vzhled areálu značně poškodil kamenolom otevřený roku 1840.

Vybavení kostela bylo z velké části po roce 1990 rozkradeno včetně původního obrazu svaté Barbory na oltáři. Zachovala se dřevěná kazatelna, rozměrná trojramenná kruchta, hlavní oltář.

Areál původně renesančního kostela spojeného s Markétou z Lobkovic se nachází na mírné vyvýšenině v jižní části obce, mimo současnou zástavbu obce. Tvoří ho kostel sv. Barbory, jednolodní barokní stavba, severozápadně od hlavního průčelí kostela se nachází zvonice na čtvercovém půdorysu s cibulovou bání. Za kostelem (východně) je živý hřbitov – tato část areálu je ohraničena zdí, v ní se nacházejí dvě brány a jedna menší branka. Na terénní vyvýšeninu se vstupuje na severní straně (od komunikace vedoucí do severní části obce) kamenným schodištěm, po jehož stranách jsou kamenné parapety a na nich stojí v horní části schodiště dvě kamenné barokní sochy. Za závěrem kostela na hřbitově hrobka rodu Hohenlohe-Schilingfürst.

Další podrobnosti přidává původní evidenční list památky:

Zděná omítaná stavba, obdélná, jednolodní s pravoúhlým presbytářem s bočními kaplemi, čtvercového půdorysu, za východní stěnou presbyteria obdélná předsíň, představěná (márnice). Při severní stěně presbyteria patrová kaple, v přízemí sakristie, v patře oratoř. Průčelí členěno čtyřmi pilastry s římsovými hlavicemi, přisedlými k přímé římse. V ose průčelí pravoúhlý portál s přímou nadpražní římsou, nad níž pravoúhlá okna ve výklenku se segmentovým závěrem. V bočních osách průčelí mezi pilastry velké niky s bočními a čelným klenákem. Nad horizontální průběžnou korunní římsou v průčelí obdélný nástavec s vyžlabenými křídly, členěný pilastry, se střed. nikou s postranními šiškami, ukončený trojúhelným štítem, v bocích opět šišky. Boční stěna lodi v lisenových rámech, okna kaple lunet. s kapkami pod půlkruh. nadokenní šambranou. Střechy sedlové, kryté taškami. Postaveno před 1550, zbarokizováno. Zvonice z roku 1587. Na širokém schodišti ke kostelu, které se směrem vzhůru zužuje, stojí po obou stranách na vysokých soklech sochy světců z přelomu 18. a 19. století.