Socha svatého Antonína Paduánského u kostela svatého Ondřeje v Jestřebí

Na travnaté ploše před kostelem svatého Ondřeje v Jestřebí stojí socha svatého Antonína Paduánského.

Socha je kulturní památkou:

Pískovcová socha sv. Antonína Paduánského dekorovaná na podstavci čtveřicí reliéfů světců byla patrně vytvořena v roce 1819. V současné době stojí několik metrů od západního nároží kostela sv. Ondřeje.

Fundament statue obklopují dvoustupňové schodnice z pískovcových kvádrů spojené železnými kramlemi. Vlastní podstavec statue tvoří dvakrát odstupněný hranol ukončený masivní římsou. Ve spodní části podstavce se na čelní stěně lze setkat s dekorativním motivem vpadlého zrcadla s letopočtem: “A 1819” datujícím statui. Stěny podstavce jsou vyzdobeny čtveřicí reliéfů světců, čelní stěnu osazuje reliéf Archanděla Michaela vítězícího nad zlem a hříchem, vlevo reliéf sv. Floriána, vpravo sv. Josefa s Ježíškem a zadní stěnu dotváří reliéf představující pravděpodobně sv. Vojtěcha.

Reliéf Archanděla Michaela: stojící Archanděl v obvyklém odění vojáka s krátkou suknicí a pláštěm přes ramena, na hlavě přilbici s chocholem, pod sebou má malého ďábla symbolizujícího hřích a herezi, do ďábla zapichuje Archanděl kopí se znamením kříže na vrcholu.

Reliéf sv. Floriána: stojící světec v obvyklém odění římského vojáka s krátkou suknicí a přilbou s chocholem, v levici drží žerď s praporcem, pravicí leje ze džberu vodu na hořící dům u svých nohou

Reliéf sv. Josefa s Ježíškem: Pěstoun Páně v obvyklém zobrazení s vousem a delšími vlasy, za ruku vede malého Ježíška, v levici sv. Josef drží rozkvetlou ratolest

Reliéf sv. Vojtěcha /?/: světec v biskupském odění, s mitrou na hlavě, berlou v levé ruce a se vztyčenou žehnající pravicí Podstavec uzavírá masivní bohatě profilovaná římsa, u které jsou středy stran zdůrazněny půlkruhovým vzepnutím.

Na podstavci ještě spočívá menší hranolový soklík s konkávně probranými stěnami, který nese sochu světce. Sv. Antonín Paduánský je zachycen v kontrapostu s volnou pravou nohou v obvyklém odění řádového světce, s růžence u pasu. Bezvousý světec s tonzurou shlíží k malému Ježíškovi, kterého drží v náručí. Sumární pojetí vrcholové sochy se nevzpírá dataci na podstavci a odpovídá pozdnímu vyznívání baroka ještě na počátku 19. století stejně jako vyprávěcí reliéfy z podstavce.

Statue původně stojící poněkud dále od kostela u křižovatky komunikací na Českou Lípu a Provodín vykazuje různá poškození. Schodnice kolem podstavce jsou olámané, prorůstá je vegetace a železné kramle korodují. Celý povrch statue pokrývají drobné oděrky, chybí části profilů podstavce, rohy, místy je vypadané spárování, modelace (především u reliéfů) je narušena a abradována (viz hlava ďábla, rysy tváří atd.). U vrcholové sochy sv. Antonína chybí pravá ruka od zápěstí. Na historické dokumentaci je též zachycena v současnosti chybějící svatozář.