Sloup se sochou Piety ve Chlumci

Zhruba uprostřed parkově upraveného náměstí ve Chlumci se na jeho východním okraji směrem k ulici Krušnohorská nachází sloup se sochou Piety.

Sloup je kulturní památkou:

Sloup s Pietou je dílem od neznámého autora, pocházející z přibližně 1. poloviny 18. století. V písemných pramenech se zmínka o památce poprvé objevuje až v soupise soch chlumecké farnosti, který sepsal chlumecký farář P. Josef Schmid. Sloup je zde stručně popsán jako „kamenná statue Matky Boží, velmi trvanlivá a důstojná“, nacházející se „na chlumeckém obecném pozemku, a to na chlumecké návsi“ a nazývaná „Matka Boží bolestná“. Farář uvedl, že se na sloupu nenachází žádný nápis, autor není znám a podle zvyku se o památku starala obec. K obnově díla došlo v roce 1936, dle dnes již téměř nečitelného nápisu na samotné památce. Roku 1993 sloup restauroval ak. soch. Michael Bílek. Během restaurátorského zásahu došlo k přesunu sloupu asi o pět metrů z původního místa, z důvodu rizika poničení větvemi stromů a náletovou zelení.

Sloup se sochou Piety se nachází na zatravněné ploše v parku v městské části Chlumec, poblíž ulice Krušnohorské a před průčelím kostela sv. Havla. V blízkosti památky se nachází košatý listnatý strom a keře. Památka se skládá z hranolového soklu, válcového dříku s hlavicí a vrcholové sochy Piety. Hranolový sokl je umístěn na fundamentu, který byl nově zhotoven během přesunu památky. Profilace patky soklu se ústupkovitě zužuje a plynule přechází na kvádrový dřík. Všechny strany dříku soklové architektury jsou zdobeny rytými zrcadly s vykrojenými rohy. Na čelní straně byl v zrcadle nápis „Renowiert im Jahre / 1936“. Nápis je dnes již nečitelný. Dřík je zakončen profilovanou hlavicí se zkosenými nárožími. Skrz hlavici vedou kovové vzpěry držící sloup. Dřík sloupu má patku se třemi oblouny a je opatřen mírnou entazí. Zhruba ve 3 výšky dříku se nachází kovový čep, na kterém visela kovová lucerna. Dřík je zakončen dvěma prstenci a toskánskou hlavicí s profilovaným abakem. Postava Panny Marie se nachází na podnoži s konkávním projmutím. Postava Krista leží obloukovitě vypjatá bezvládně v klíně Panny Marie a nohy mu spadají na hlavici sloupu. Kristova levá paže volně visí mezi koleny Panny Marie a jeho tělo je natočeno směrem od ní. Na dlani má znatelnou ránu po hřebu. Pravou ruku má položenou na svém boku. Kristus je oděn v bederní roušce. Má detailně promodelované svaly na břiše a vystupující žebra. Zvlněné vlasy má rozdělené pěšinkou uprostřed hlavy a jeden pramen mu spadl k levému rameni. Panna Maria sedí s rukama sepjatýma v gestu zoufalství a útrpně hledí do tváře Krista. Je oděna ve splývavém oděvu s bohatou drapérií. Hlavu má zahalenu částí pláště, který jí jemně vlaje podél zad.

Sloup je zdoben mimořádně kvalitně provedenou sochou Piety, která má detailně propracovanou modelaci a tělo Krista ztvárněné ve velmi expresivně vypjaté pozici. Památka neznámého autora tak představuje cenné dílo vrcholně barokního sochařství v severních Čechách.

V knize Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji je sloupu věnován prostor stran 979 a 980. Většina textu se shoduje s výše uvedeným, ale kniha cituje z restaurátorské zprávy detaily o stavu sloupu a provedených opravách.

Na soše jsou stále patrné zbytky polychromie, překvapivé je brutální ukotvení dříku sloupu k soklu, kdy jsou čtyři kovové skoby zasekány do hmoty dříku a poškozují i patku sloupu…