Francouzský pomník bitvy u Chlumce 1813 ve Stradově

Na návsi ve Stradově před kaplí svatého Jana Nepomuckého stojí jeden z památníků bitvy u Chlumce 1813.

Na zdejší infoceduli je pomník nazýván francouzským, a jeho popis je mírně neaktuální:

Na hranolovém soklu stojí štíhlý kamenný čtyřboký komolý jehlan, završený koulí. Nápis na soklu připomíná místo nejtěžších bojů s Francouzi v bitvě u Chlumce 1813, kdy z celé vsi zůstala jen kaplička z roku 1780, u které byl ke stému výroční napoleonské bitvy postaven tzv. francouzský pomník.

Po kouli na vrcholu pomníku ani stopy…

Pomník je kulturní památkou:

Se stavbou pomníku souvisí jedna z nejdůležitějších bitev napoleonských válek mezi protinapoleonskou koalicí (rakouské císařství, Pruské království, carské Rusko) a francouzským sborem napoleonské armády pod velením generála Vandamma ve dnech 28. /29. srpna – 30. srpna 1813. Vlastní bitvě u Chlumce a Přestanova (německy Schlacht bei Kulm) předcházela porážka koaličních vojsk u Drážďan na konci srpna roku 1813.

Spojenecké jednotky začaly ustupovat do Čech i se svými vladaři. Napoleon vydal Vandammovi a jeho třicetitisícovému vojsku příkaz pronásledovat ustupující armády, a blokováním nepřátelských armád císaři připravit cestu k ovládnutí Prahy a celého království. Zpočátku velmi iniciativní francouzské vojsko první den bitvy vykonávalo četné útoky a čekalo, až se celé v oblasti Chlumce shromáždí. Generál Vandamme zároveň počítal s dalšími posilami od císaře Napoleona.

Spojenci měli nejprve jako hlavní cíl ochranu svých vládců. Ruský car Alexandr III. bitvu trávil v Teplicích, pruský král Fridrich Vilém III. ji pozoroval z Doubravské hory. Z nejbezpečnější vzdálenosti prožíval bitevní čas rakouský císař František I. (II.), který dlel v Lounech. V postupu Francouzů bránily zejména ruské jednotky. První den bitvy byly ztráty na obou stranách zhruba po šesti tisících mužů. Francouzská armáda neskrývala optimismus, ovšem spojenci postupem přešli od ústupu k protiútoku.

Druhý den bitvy 30. srpna byla situace zpočátku vyrovnaná. Francouzi ačkoli na jedné straně postupovali, bylo jejich pravé křídlo ruskými jednotkami tlačeno k ústupu. Od Krušných hor se přibližovaly rakouské/české jednotky. Francouzům začalo bezprostředně hrozit obklíčení, které se proměnilo v jistotu po příchodu pruských jednotek generála von Kleista od Nakléřovského průsmyku (tedy ve francouzském týlu), které Vandamme zprvu považoval za francouzské posily. Zmátla ho prý obdobná barva uniforem. Od té doby začal francouzský sbor ustupovat. Vandamme zanechal těžké dělostřelectvo na bojišti, aby krylo ústup rychlejším jednotkám. Sám osobně velel zadnímu ústupovému voji. V lítém boji byl na jednom místě zvaném Asmanova louka (k. ú. Žandov) stržen z koně a zajat. (Dodnes je na místě vztyčen pomník, který je kulturní památkou)

Po ztrátě hlavního velitele se bitva z francouzské strany proměnila v neorganizovaný útěk. Napoleon se ještě dvakrát v září 1813 pokusil proniknout do Čech. Ani pod jeho osobním velením se mu však dobře bráněné horské pásmo projít nepodařilo. Své armády stáhl k Lipsku, kde se ve dnech 16. října – 19. října odehrála známá bitva národů, která znamenala konec Napoleonovy francouzské hegemonie v Evropě. Jde patrně o první pomník, který iniciovala a financovala místní obecní samospráva ke stému výročí bitvy. Autorem návrhu i následné realizace je místní sochař Kohlschütter z Krupky. Pomník měl být vzpomínkou na „padlé hrdiny, symboly válečných událostí roku 1813, na osvobození od cizího jha.

Obelisk vysoký 3,8 metrů, který spočívá na žulových blocích, nebyl umístěn na stradovskou náves náhodou. Byl postaven jednak zhruba do centra celého bojiště, do míst, kde docházelo k nejurputnějším bojům mezi Rusy a Francouzi, a jednak bylo využito symbolického kapitálu nedaleko stojící kaple. Ta byla totiž jedinou budovou ve Stradově, která válečné běsnění přežila.

Pomník stojí v centru obce několik metrů jihovýchodně od kaple sv. Jana Nepomuckého. Pomník postavený v roce 1913 k 100. výročí bitvy u Chlumce a Přestanova je tvořen obeliskem vztyčeným na žulových blocích, které stojí na zpevněném podstavci. Kamennými deskami zpevněné podloží nese směrem vzhůru se zužující patku se zaobleným horním okrajem s oblounovou bordurou v podobě vavřínového listu. Ve svislých nárožích je nahoře patka zdobena vždy dvěma vodorovnými vrypy. Na této patce leží hranolová deska vepředu s nápisovou žulovou deskou obdélného tvaru s rozšířenými rohy. Komolý hranol se směrem vzhůru zužuje, kde na něho nasedá profilovaná patka obelisku, Ve spodní části je obelisk zesílen a na čelní straně opatřen reliéfem vavřínového listu s letopočtem 1813. Obelisk je zakončen mírnou jehlancovou střechou zhruba ve výšce 3,8 metrů nad okolním terénem.

Spolek pro vojenská pietní místa o památníku píše zde ->

1813

Mit Wehmut sei der Helden hier gedacht,
Die kämpfend für Monarch und Vaterland
Ihr Gut und Blut zum Opfer treu gebracht
Gekrönt mit Preis sind sie von Gottes Hand!

Na zadní straně:

1813 Zu Erinerung der Jahrhundertfeier gemeinde Straden. 1913

V Centrální evidenci válečných hrobů je místo evidováno pod číslem CZE4214-31315.

Pomník postaven ke stému výročí bitvy u Chlumce v r. 1913. Pomník na hranolovém soklu, štíhlý komolý jehlan, původně zakončený koulí, která v současnosti chybí. Na kamenné nápisové desky z černé žuly nápis (viz výše). Pomník je státem chráněnou kulturní památkou.