Sloup svatého Prokopa na 2. náměstí v Mostě

Na konci aleje na 2. náměstí v Mostě mezi Finančním úřadem a Kulturním domem stojí sloup se sochou svatého Prokopa.

Jako valná většina starších památek v Mostě, nestojí na svém původním místě. Dokonce ani v původním městě. Socha pochází z obce Souš, zlikvidované v 60. letech 20. století těžbou uhlí.

Socha, dnes umístěná na pilíři, je kulturní památkou:

Kvalitně provedená socha z roku 1726 pochází ze zbořené Souše. Nejprve byla rozhodnutím odboru kultury ONV v Mostě čj.: 253/87/Hl z 1. 6. 1987 přemístěna do Vtelna (k ohradní zdi kolem areálu fary čp. 1), podruhé byla přemístěna rozhodnutím MK čj. 8772/2005 z 30.6.2005 ze Vtelna do Mostu,

Socha sv. Prokopa stojí na nově zhotoveném dvoudílném soklu, umístěném na dvoustupňové podnoži (dolní stupeň je širší, horní užší). Dolní část soklu má dole podstavec, směrem vzhůru se zužující, nahoře je sokl ukončený přesahující profilovanou římsou. Horní část soklu je mírně užší obdobou soklu dolního, avšak bez podstavce. Vlastní socha světce má deskový soklík.

Sv. Prokop stojí en face, s odlehčenou levou nohou. Je znázorněný jako biskup – v kněžském rouchu, doplněném pláštěm, s mitrou na hlavě, pontifikálními rukavicemi a s berlou. Oděv je členěný do četných záhybů, pod oděvem se rýsují linie těla. Rocheta má ozdobný dolní lem, plášť je sepnutý na prsou – halí obě paže až po rukavice. Plášť je proveden zdobně – s plastickým vzorem a ozdobným lemem. Pod dolním okrajem šatu jsou zčásti vidět obě boty – odlehčená levá noha směřuje chodidlem do volného prostoru. Sv. Prokop má obě paže ohnuté v lokti – pravá je pozdvižená, ruka v rukavici přidržuje biskupskou berlu a zároveň ukazuje ukazováčkem vzhůru. Zlacená berla má zatočený horní konec, zdobený rozvilinami – dolním koncem směřuje diagonálně doprava (z hlediska pozorovatele), kde je opřená o podložku vedle světcovy pravé nohy. Světcova levá paže je před tělem, ruka v rukavici přidržuje oděv. Sv. Prokop má kučeravé vlasy, zčásti zakryté mitrou. V obličeji je výrazný nos a špičatá brada, na čele jsou vrásky, ústa jsou lehce pootevřená. Vedle světcovy pravé nohy – mimo soklík – se nachází malý stojící ďáblík. Je obtloustlý, pokrytý srstí. Pravou paži má nataženou podél těla, ruka spočívá na pravém koleni, levá paže je vysoko zdvižená – směřuje nahoru ke světcově postavě. Ďáblík má šikmé oči, velké odstáté uši, na hlavě jsou malé špičaté rohy. Na zádech má menší rozepjatá křídla.

Socha je popsána také v encyklopedii Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji na stranách 821 až 824.

Pilíř nechala postavit v roce 1726 soušská obec neznámým sochařem. V archivních pramenech je o ní poprvé zmínka v soupise soch soušské farnosti, pocházejícím zřejmě z roku 1835: Statue svatého Prokopa z pískovce, 2 a 1/2 lokte vysoká, spočívající na sloupu rovněž z pískovce, vysokém celkem 6 a 3/4 lokte. Ten sestává ze dvou čtverhranných, na hranách prohloubených úseků, spojených ozdobami a římsovitými výběžky. Na přední ploše dolního úseku je vytesán nápis – ANNO 1762 DEN 4 IVLY HAT DIE GEMEINDE TSCHAVSCH DIESE SAVLEN ZV EHREN DES HEILIGEN LANDSPATRON PROCOB AVFGERICHTET. Na obou postranních plochách stojí následující slova – GELOBET SEI IESVS CHRISTVS IN EWIGKEI / AMEN. Na zadním poli – HEILIGER PROCOBI BITT FVIR VNS. Kolem dokola jsou kamenná klekátka, vzadu a na jižní straně stojí kaštan, třetí na straně proti vsi sešel. Pilíř stojí na jižní straně vsi, na vyvýšeném míst, patřícím obci, mezi 2 cestami, jež vedou z Hořan a Třebušic do Mostu, spojují se zde a jsou protnuty takzvanou dobytčí cestou, jež vede na Ressl. Statue byla v r. 1831 nákladem obce renovována perlovým nátěrem; přesto je jeden roh spodního postamentu poškozen a také kamenná deska jednoho klekátka je rozbita.

Během demolice vsi Souše byl pilíř přemístěn do lapidária v Mostě, v souvislosti s demolicí samotného města však bylo v letech 1977-8 více soch a sousoší přemístěno do různých lokalit. Značná část z nich do obce Vtelno. Transfer provedli akademičtí sochaři Karel Pauzer, Bořivoj Rak, Michael Bílek a Bohumil Zemánek. V rozpočtu, sestaveném 16. května 1977, uvádějí – Sokl nepůvodní, nevhodný. Celek zachovalý, chybí pravá ruka – atribut? Po transferu před kostel ve Vtelně socha nebyla osazena, protože nebyl k dispozici vhodný sokl.

Přesun do Mostu v letech 2005-6 provedl akademický sochař Michael Bílek spolu s Janem Kubrickým. Kniha obsáhle cituje z restaurátorské zprávy ze 20. května 2006.