Sochy alegorií živlů před Magistrátem v Mostě – Oheň / Prométheus

U východní strany Magistrátu v Mostě stojí soubor 4 barokních soch, znázorňujících živly: voda, země, vzduch a oheň. První zprava je socha Ohně, zosobněná Prométheem.

Čtyři alegorické plastiky Živlů vznikly kolem roku 1715 a jsou vypracovány z jemnozrnného křemitého labského pískovce. Mostečtí si sochy pořídili pravděpodobně jako ochranu před přírodními pohromami. Jak dokládá signatura JO.BROKOFF.FECIT na polenech u alegorie Ohně, vznikly Živly v sochařské dílně Jana Brokoffa. Odborníci však zjistili, že pojetí mosteckých soch se od jeho stylu liší. V baroku se ale často stávalo, že díla podepisoval vlastník dílny i za další tvůrce, kteří u něj sochali. Živly jsou tedy pravděpodobně dílem Janova staršího syna Michala Jana Josefa.

Nejdříve sochy zdobily pilíře mostecké renesanční radnice na I. náměstí. Ta byla v letech 1881-1882 zbourána, aby uvolnila místo nové budově Okresního soudu, a sochy byly instalovány na nároží druhého patra zvonice u děkanského kostela. Zde setrvaly až do generální opravy zvonice v roce 1937. Tehdy byly sneseny a počítalo se s tím, že budou lemovat cestu k jeho severnímu portálu. Plány ale překazil politický vývoj, sochy byly odvezeny do lapidária Okresního muzea v Mostě. Tady pro ně v 60. letech 20. století nově vznikly  kónické betonové podstavce, na něž byly sochy po restaurování F. Radou usazeny.

V průběhu likvidace lapidária se sochy v roce 1979 převezly do nového Mostu k východnímu průčelí budovy národních výborů (dnes Magistrát města Mostu). Zde byly osazeny na hranolové betonové sokly a restaurovány. Další restaurování provedl Radomil Šolc v roce 2004, protože sochy byly poškozeny vandaly. Někdo odlomil čenich, nohu a ucho zajíce, zobák orla, korunu Neptuna, hlavu vzlétajícího ptáka a plamen v rukou ohnivého muže. Restaurátor zbavil plastiky také nepůvodních nefunkčních doplňků z doby osazení soch k budově národních výborů. Podle dochovaných fotografií vymodeloval z umělého pískovce všechny jejich zurážené a ztracené části. Doplněn nebyl pouze Neptunův kovaný trojzubec.
Sochy dnes svým umístěním tvoří pomyslnou spojnici mezi starým a novým, zaniklým a žijícím.

Socha Ohně je pojata jako mužská postava, stojící na břevnech hranice, levou rukou přidržující plastiku zvířete v plamenech a pravou rukou svírající lana mezi nohama. Pravé chodidlo zakrývá nástavec s hnízdem, na němž sedí pták s roztaženými křídly. Autorem tohoto sochařského díla je Michal Jan Josef Brokoff.

Sochy jsou kulturní památkou:

Soubor tvoří čtyři pískovcové sochy alegorií jednotlivých živlů – tedy Vody, Země, Vzduchu a Ohně. Sochy, vzniklé kolem roku 1715 v dílně Jana Brokoffa, pocházejí z renesanční mostecké radnice. Po jejím zboření na konci 19. století byly sochy přemístěny na zvonici děkanského kostela Nanebevzetí P. Marie; v rámci likvidace historického města Mostu v souvislosti s těžbou uhlí byly sochy přemístěny na současné místo rozhodnutím odboru kultury Okresního národního výboru v Mostě č. j. 253/87/Hl ze dne 1. června 1987.

Sochy stojí symetricky rozmístěné v jedné řadě v tomto pořadí (stoje čelem k sochám): socha alegorie Země, socha alegorie Vzduchu, socha alegorie Vody a socha alegorie Ohně. Alegorie Země je stojící nahá mladá žena, jejíž klín zakrývá rouška. Rukama přidržuje velký roh hojnosti s mnoha plody, umístěný vedle boku. Alegorie Vzduchu je nahá mladá žena, přidržující vzdutou roušku nad hlavou s rozevlátými vlasy. U boku drží ptáčka, vedle ní stojí velký orel. Alegorie Vody je zpodobněná jako Neptun. Nahý svalnatý muž s korunou na hlavě stojí na plošině, z níž teče voda, nohu má na hlavě velké ryby. Alegorie Ohně je nahý muž hrdého výrazu, stojící na hořící hranici, na níž sedí pták Fénix. Muž drží svazek plamenů a zvíře v plamenech.

Soubor vysoce hodnotných barokních plastik z dílny jednoho z předních sochařů tohoto období, působících na území Čech; v současné době jde zároveň o jeden z mála zachovaných hmotných dokladů existence původního historického města Most, zlikvidovaného těžbou.

Alegorie Ohně:

Velmi kvalitní socha, vzniklá kolem roku 1715 v dílně Jana Brokoffa.

Alegorie Ohně je ztvárněna jako nahá svalnatá mužská postava, stojící v kontrapostu pravé nohy. Muž stojí na hranici, tvořené dvěma vrstvami složených polen. Zatímco dolní polena jsou situována dopředu kulatým koncem, hořejší naopak kolmo. Stejně je uspořádána i menší čtyřvrstvá hranice, nacházející se u mužovy pravé nohy – hnízdo ptáka Fénixe. Čelně stojící muž má postavu esovitě prohnutou, pravá noha ukročuje mírně doprava. Pravá paže je ohnutá v lokti, v ruce má muž svazek plamenů s tordovaným předmětem, jemuž chybí horní část (snad doutnák?) – plameny zakrývají mužův klín. Levá paže je spuštěná podél těla, v ruce drží muž tvora, obklopeného plameny (snad salamandra). Muž má krátké vlasy, členěné do vlnitých pramenů, připomínajících plameny. V obličeji hrdého výrazu je výrazný orlí nos a přesahující dolní ret. Jak již bylo uvedeno, u mužovy pravé nohy se nachází pták Fénix – sedí s rozepjatými křídly, má široký silný zobák. Za mužovou postavou šlehají plameny, sahající až pod jeho hýždě. Na polenech pod levým chodidlem postavy se nachází signatura, a to na pravé boční straně. V horní řadě je na jednotlivých koncích polen nápis: „IO/BR/OK/OW/“ (zleva; poleno zcela vpravo je bez nápisu), na dolní řadě pak na levé straně vodorovně položeného polena nápis: „FECIT“. Materiálem je pískovec. Socha stojí na nově zhotoveném hranolovém betonovém soklu.