Sochy alegorií živlů před Magistrátem v Mostě – Voda / Neptun (Poseidón)

U východní strany Magistrátu v Mostě stojí soubor 4 barokních soch, znázorňujících živly: voda, země, vzduch a oheň. Druhá zprava je socha Vody, zosobněná Neptunem.

Čtyři alegorické plastiky Živlů vznikly kolem roku 1715 a jsou vypracovány z jemnozrnného křemitého labského pískovce. Mostečtí si sochy pořídili pravděpodobně jako ochranu před přírodními pohromami. Jak dokládá signatura JO.BROKOFF.FECIT na polenech u alegorie Ohně, vznikly Živly v sochařské dílně Jana Brokoffa. Odborníci však zjistili, že pojetí mosteckých soch se od jeho stylu liší. V baroku se ale často stávalo, že díla podepisoval vlastník dílny i za další tvůrce, kteří u něj sochali. Živly jsou tedy pravděpodobně dílem Janova staršího syna Michala Jana Josefa.

Nejdříve sochy zdobily pilíře mostecké renesanční radnice na I. náměstí. Ta byla v letech 1881-1882 zbourána, aby uvolnila místo nové budově Okresního soudu, a sochy byly instalovány na nároží druhého patra zvonice u děkanského kostela. Zde setrvaly až do generální opravy zvonice v roce 1937. Tehdy byly sneseny a počítalo se s tím, že budou lemovat cestu k jeho severnímu portálu. Plány ale překazil politický vývoj, sochy byly odvezeny do lapidária Okresního muzea v Mostě. Tady pro ně v 60. letech 20. století nově vznikly  kónické betonové podstavce, na něž byly sochy po restaurování F. Radou usazeny.

V průběhu likvidace lapidária se sochy v roce 1979 převezly do nového Mostu k východnímu průčelí budovy národních výborů (dnes Magistrát města Mostu). Zde byly osazeny na hranolové betonové sokly a restaurovány. Další restaurování provedl Radomil Šolc v roce 2004, protože sochy byly poškozeny vandaly. Někdo odlomil čenich, nohu a ucho zajíce, zobák orla, korunu Neptuna, hlavu vzlétajícího ptáka a plamen v rukou ohnivého muže. Restaurátor zbavil plastiky také nepůvodních nefunkčních doplňků z doby osazení soch k budově národních výborů. Podle dochovaných fotografií vymodeloval z umělého pískovce všechny jejich zurážené a ztracené části. Doplněn nebyl pouze Neptunův kovaný trojzubec.
Sochy dnes svým umístěním tvoří pomyslnou spojnici mezi starým a novým, zaniklým a žijícím.

Vodu symbolizuje socha obnaženého korunovaného Neptuna, stojícího na rybě.

Sochy jsou kulturní památkou:

Soubor tvoří čtyři pískovcové sochy alegorií jednotlivých živlů – tedy Vody, Země, Vzduchu a Ohně. Sochy, vzniklé kolem roku 1715 v dílně Jana Brokoffa, pocházejí z renesanční mostecké radnice. Po jejím zboření na konci 19. století byly sochy přemístěny na zvonici děkanského kostela Nanebevzetí P. Marie; v rámci likvidace historického města Mostu v souvislosti s těžbou uhlí byly sochy přemístěny na současné místo rozhodnutím odboru kultury Okresního národního výboru v Mostě č. j. 253/87/Hl ze dne 1. června 1987.

Sochy stojí symetricky rozmístěné v jedné řadě v tomto pořadí (stoje čelem k sochám): socha alegorie Země, socha alegorie Vzduchu, socha alegorie Vody a socha alegorie Ohně. Alegorie Země je stojící nahá mladá žena, jejíž klín zakrývá rouška. Rukama přidržuje velký roh hojnosti s mnoha plody, umístěný vedle boku. Alegorie Vzduchu je nahá mladá žena, přidržující vzdutou roušku nad hlavou s rozevlátými vlasy. U boku drží ptáčka, vedle ní stojí velký orel. Alegorie Vody je zpodobněná jako Neptun. Nahý svalnatý muž s korunou na hlavě stojí na plošině, z níž teče voda, nohu má na hlavě velké ryby. Alegorie Ohně je nahý muž hrdého výrazu, stojící na hořící hranici, na níž sedí pták Fénix. Muž drží svazek plamenů a zvíře v plamenech.

Soubor vysoce hodnotných barokních plastik z dílny jednoho z předních sochařů tohoto období, působících na území Čech; v současné době jde zároveň o jeden z mála zachovaných hmotných dokladů existence původního historického města Most, zlikvidovaného těžbou.

Alegorie Vody:

Velmi kvalitní socha, vzniklá kolem roku 1715 v dílně Jana Brokoffa.

Alegorii Vody představuje pískovcová socha Neptuna. Je znázorněn jako nahý svalnatý muž zralého věku, u nohou s velkou rybou. Neptun stojí na plošině, z níž tečou prameny vody, nakročená levá noha má chodidlo položeno na hlavě ryby. Čelně situovaná postava je esovitě prohnutá. Neptunova pravá paže je ohnutá v lokti, ruka je pozdvižená k dlouhému vlnitému plnovousu, zatímco levá se dlaní lehce opírá o levé stehno (v této ruce držel Neptun trojzubec – ten dnes chybí). Muž hledí doprava; v obličeji je výrazný velký zahnutý nos, husté obočí a vrásky u kořene nosu, ústa jsou pootevřená. Neptun má dlouhé vlasy, splývající v pramenech, levé ucho je viditelné. Na hlavě je posazena koruna – obruč, pokrytá ozdobnými kuličkami a doplněná špičatými trojúhelnými listy. U mužových nohou je situována velká ryba – její hlava směřuje dopředu doleva (téměř z profilu), tělo pak za Neptunovy nohy a zezadu přes jeho levé stehno. Ryba má velkou hlavu s ohrnutým horním pyskem, v tlamě jsou velké zuby. Ryba má také poměrně široké nozdry a výraznou nadočnicovou část. Od rybí tlamy vede směrem dozadu kratší širší ploutev, silné, esovitě stočené tělo, je pokryté velkými šupinami. Ocas ukončuje široká ploutev, která Neptunovi zakrývá klín. Socha stojí na nově zhotoveném hranolovém betonovém soklu.