Zámek Hrdly

Střed obce Hrdly zabírá rozsáhlý areál bývalého zámku s přilehlými hospodářskými staveními.

Na první pohled upoutá vstupní brána v ohradní zdi, k níž vpravo přiléhá přízemní budova se zamřížovanými okny, a vlevo patrová budova zámku. Ač se jedná o ruinu, střechy jsou kompletně opraveny. Nic moc víc vidět není. Výhledu brání stromy a zeď, z opačné strany je přístup pouze k vnějším stěnám obvodových hospodářských staveb.

Zámek s hospodářským dvorem byl postaven v průběhu šestnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby, na které se podílel Kilián Ignác Dientzenhofer. Hospodářský dvůr se zámkem je chráněn jako kulturní památka. Samostatně byla jako památka chráněna také kovárna, která stála ve východní části vnitřního dvora. Po částečném zřícení stavby existenci tohoto objektu ukončila demolice v roce 2006.

První panské sídlo je v Hrdlech zmiňováno v roce 1620, kdy „ves s dvorem a rezidencí“ koupil Václav Vilém z Roupova na Žitenicích. Byl jím renesanční zámek postavený pravděpodobně břevnovským klášterem poté, co roku 1523 vykoupil panství ze zástavy. Po potlačení stavovského povstání byl roku 1621 majetek Václava z Roupova zkonfiskován a Hrdly se vrátily zpět klášteru. Během válek o rakouské dědictví byla vesnice i s dvorem v letech 1742 a 1744 vydrancována. Poškozené renesanční sídlo bylo v letech 1746–1747 nahrazeno barokním zámkem postaveným podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Zámek roku 1824 vyhořel, a v důsledku požáru zanikla část umělecké výzdoby areálu. Areál zámku není veřejnosti přístupný, vnitřní prostory byly přestavěny na byty.

Renesanční sídlo tvořila jednopatrová budova krytá šindelovou střechou s hodinovou věží. Uvnitř se nacházela kaple svatého Tomáše, sklepy s lednicí, předsíň, komora, kuchyně a šest pokojů. Po barokní přestavbě zámek získal obdélný půdorys se čtyřbokou věžicí na střeše a s krátkým příčným křídlem na západě. Přízemní místnosti jsou zaklenuté valenými a křížovými klenbami. V sousedství věžice se nachází zámecká kaple zvýrazněné párem pilastrů na obou průčelích. Ze dvora se do ní vstupuje obdélným portálem se supraportou a osvětluje ji velké kasulové okno. Interiér zaklenutý plackovou klenbou s postranními poli valené klenby má zkosené rohy. Klenba je zdobená freskovými malbami českých patronů.

V Památkovém katalogu je popis jednotlivých částí areálu:

Areál hospodářského dvora se zámkem, který je v písemných pramenech poprvé zmiňován v 16. století jako majetek břevnovského kláštera. Přestavěn či zcela nově vystavěn v letech 1746-1747, výrazně přestavěn po požáru 1824, dnes přestavěn na byty.

objekt 1000128386_0001 – dům

Podélná patrová stavba z 18. stol. s přestavbou v 19. stol. s vestavěnou kaplí s věžičkou v sedlové střeše a krátkým příčným Z křídlem s valbovou střechou. Okna a dveře s kamennými rámy, v přízemí valené a křížové klenby, patro plochostropé.

objekt 1000128386_0002 – kaple

Kaple z roku 1747 v ose hlavní budovy s pilastrovým průčelím a trojúhelným štítem na dním. V ose portál se supraportou s datovaným erbem, nad portálem kasulové okno se štukovým rámem. Uvnitř placková klenba s freskou rozšířená na S a J valenými poli.

objekt 1000128386_0003 – sýpka

Patrová V část zámku, patro rozděleno na dvě sýpková podlaží otevřená řadou drobných oken. Přízemí se čtveřicí segmentových vjezdových vrat a dvojicí dveří s kamennými portály se světlíkem. Stavba kryta sedlovou střechou se zděným vikýřem v J straně.

objekt 1000128386_0004 – brána I.

Brána při JV nároží sýpky. Stlačená brána vymezená kamenným portálem s bosovanými pilastry a segmentovým štítem. Štít zdoben postranními koulemi a křížem ve vrcholu, v nástavci kamenný alianční erb s iniciálami BAB a datací 1747.

objekt 1000128386_0005 – ohradní zeď

Kamenná zeď z lomové opuky s korunou krytou prejzy, ubíhající sokl a nároží z pečlivě sekaných kvádrů. Ve zdi otevřeny branky vymezené kamennými pravoúhlými rámy, některé s ušima.

objekt 1000128386_0006 – výklenková kaple

Drobná čtvercová kaple s okosenými rohy s profilovanou korunní římsou nesoucí jehlancovou střechu. JV průčelí otevřeno obdélným vstupem se světlíkem.

objekt 1000128386_0007 – chlévy

Přízemní stavba se sedlovou střechou s dvojicí nakládacích vikýřů směrem do dvora. Dvorní průčelí s řadou drobných obdélných oken s kamennými rámy a dvojicí segmentových vstupů. Uliční průčelí s párem oken s kamennými rámy s ušima a zdobeným překladem.

objekt 1000128386_0008 – brána II.

Zděná cihelná pozdně barokní brána s přímým obloukem a elipsovým nástavcem. Pohledová plocha se štukovou výzdobou nárožních pilastrů, v ploše nástavce umístěn kamenný alianční erb s rokajovým orámováním a iniciálou FFB v dolní části.

objekt 1000128386_0009 – stodoly I.

Přízemní dlouhá obdélná stavba z pozdního baroka při SV hraně areálu se sedlovou střechou a zděnými štíty. Dvorní průčelí s dvojicí dvoukřídlých obdélných vrat a segmentovým průjezdem v ose. Uvnitř volným průhled do krovu s ležatou stolicí.

objekt 1000128386_0010 – stodoly II.

Zděná pozdně barokní stavba úhlové dispozice se sedlovou střechou na profilované korunní římse a zděnými štíty, jeden s polovalbou. Dvorní strana přízemní, vnější patrová. Zdivo otevřeno řadou obdélných oken, dveře s kamennými rámy.

objekt 1000128386_0011 – kovárna

Soliterní objekt kovárny se nacházel ve východním cípu vnitřního dvora. Šlo o přízemní obdélnou stavbu tvořenou kamennými neomítanými pilíři, zastřešenou valbovou střechou. K demolici došlo patrně po zřícení části krovu v roce 2006.

kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy (Svoboda Praha 1984)