Sousoší svatého Benedikta v Hrdlech

Na travnatém prostranství u křížení místních komunikací před zámkem v Hrdlech stojí sousoší svatého Benedikta.

Sousoší je kulturní památkou:

Kvalitní barokní skulptura z roku 1745 má trojdílný podstavec s reliéfní výzdobou a nápisem. Na středním soklu stojí na oblacích sv. Benedikt se sepjatýma rukama a hledí k nebi. Na bočních soklech jsou andělé s atributy – mitrou a havranem s chlebem.

Údajně se jedná o dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho a návrh podstavce podstavce s reliéfy Odhalení pravého Totily a Smrt sv. Benedikta pochází od K. I. Dientzenhofera (ten byl architektem nedalekého zámečku).

Karel Josef Hiernle; také Carl Joseph Hiernle (asi 1693 Praha – 7. února 1748 Praha) byl český sochař a řezbář vrcholného baroka až rokoka, pokračovatel jihoněmecké sochařské rodiny a zakladatel její české větve. Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha – 12. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera.

Dle historických fotografií není sousoší úplné – levý anděl držel kopí, kolem byl plot:

Původní evidenční list památky je sdílnější:

Kamenné sousoší na obdélném trojúhelném soklu s vlnitým půdorysem s reliéfem Nanebevstoupení sv. Benedikta s výjevem křtu pohanů sv. Benediktem. Ve střední části břevnovský znak s letopočtem 1743, pod ním nápis gLorIoso i oCCIDentaLIs // asCeseos patrIarChae // patrIqVe sVo beneDICto breVno // ViensIs // pietas constrVXIt (v záznamu jsou proti fotce chyby, naopak část nápisu je dnes takřka nečitelná – v nápise je chronogram, ale ten ukazuje 1619).

Sv. Benedikt stojí v esovitém adorujícím postoji na oblaku s andílčími hlavičkami. Andělé po stranách s těly nakloněnými k hlavní postavě nesou vpravo mitru, u noho levého pták, atribut (pravděpodobně berla) chybí, ruce anděla byly uraženy.

Na zadní straně sochy nápis: Hiernle aus Prag

Podle ručně dopsaných poznámek bylo sousoší v letech 1975-6 posunuto z návsi směrem ke dvoru, který je součástí zámku. Celkový stav je označen za havarijní (sochy otlučené, nápisy poškrábány, poškozený sokl). Památkový katalog eviduje restaurování v roce 1979 (pod zprávou jsou podepsáni Miroslav Zentner a Josef Šimůnek) a v roce 1995 (Zdeněk Novák).