Centrální kříž hřbitova v Roudnici nad Labem

Ve středu městského hřbitova v Roudnici nad Labem stojí na hlavní průběžné cestě centrální kříž.

Na úrovni cesty kamenné bloky, tvořící čtvercovou základnu pod soklem. Na ní nízký schodový stupeň, nesoucí vlastní sokl. Ten není v ideální kondici, povrchová vrstva je na mnoha místech poškozená a drolí se.

Nízká patka, na ní o něco užší kvádr se zkosenou horní hranou. O jeho rohy se opírají pseudogotické sloupy, lemující vlastní tělo soklu, které má na všech stranách vpadlá okna s lomeným obloukem. Na vrchu soklu je upevněn masivní kovový kříž, násobně převyšující tělo soklu. Ve spodní části gotizující tvary, na vrchu kříže Kristus se zlacenou bederní rouškou a svatozáří, nad ním cedulka INRI.

Něco o hřbitovu:

Dne 1. listopadu 1896 byl posvěcen nově založený roudnický hřbitov a spolu s ním nově postavená kaple všech svatých. Pohřbívalo se nejprve v části hřbitova kolem centrálního kříže. V roce 1911 byl hřbitov rozšířen severním směrem a v roce 1926 se začalo pohřbívat i na straně východní. Za poslední růst hřbitova možno označit zřízení urnového háje v roce 1971.

Hřbitov, původně určený pro obvod celé roudnické katolické farnosti, byl od svého založení pod správou roudnického proboštského úřadu. Tento stav trval až do 31. prosince 1953. Od počátku roku 1954 byl řízen Místním a od 1. července 1960 Městským národním výborem v Roudnici nad Labem.

V současné době se vrátil do majetku římskokatolické církve, avšak je v trvalé správě Městského úřadu v Roudnici n. L. Rozptylová loučka ze 70. let 20. století zcela náleží do vlastnictví města Roudnice nad Loubem.

Na roudnickém hřbitově nacházíme mimo jiné i hroby významných osobností z oblasti kultury. Byli zde pochováni Max Dvořák (1843-1909), archivář z roudnického zámku, otec slavného historika umění ve Vídni Maxe Dvořáka. Dále pak archiváři František Brožek (1859-1931) a Karel Jeřábek (1899-1950). Také jména těchto dvou osobností jsou nerozlučně spjata s roudnickým lobkowiczkým archivem.

U centrálního kříže byl pohřben kněz P. Jan Nepomuk (1817-1886), autor knihy „Dějepis prvního kláštera kanovníků svatého Augustina v Čechách v městě Roudnici nad Labem“ a generál P. Hugo Vaníček (1906-1995), účastník našeho západního zahraničního odboje, hrdina od Dunkerque. U hřbitovní kaple leží P. Václav Kotrch, oblíbený roudnický probošt, propagátor česko-lužických styků. Zemřel v roce 1947.

V nejstarší části hřbitova jsou mimo jiné pohřbeni profesor Akademie výtvarných umění Otakar Nejedlý (1883-1957), význačný český malíř, potom dr. h. c. Čeněk Zahálka (1856-1938), význačný geolog, též dr. Josef Švagrovský (1879-1944), československý vyslanec a dva podřipští akademičtí malíři – Jan Kalous a Josef Zicha. Poblíž se nachází i hrob Josefa Štembery (1915-1996), prvního předsedy Společnosti Podřipské muzeum.