Starý židovský hřbitov Roudnice nad Labem

Nedaleko bývalé židovské čtvrti v Havlíčkově ulici v Roudnici nad Labem mezi ulicemi Třebízského a Farského leží starý židovský hřbitov.

Někdy se při plánování trasy spolehnu orientačně na vyčtené informace, a na místě se ukáže, že to není úplně dobře. Wiki tvrdí „hřbitov je volně přístupný, a to z nově zbudovaného prostranství při Farského ulici„. Což o to. Plácek je tu krásně upravený, prazvláštní zvonice, v dlažbě umístěné cosi, u čeho se nejsem schopen rozhodnout, zda jde o kašnu, ohniště či věčné světlo, a hlavně směrem ke hřbitovu, do kterého je vidět ze schůdků, vedoucích podél východní strany hřbitova mezi výše zmíněnými ulicemi, zelená stěna. Kamenné sloupky, mezi nimi kovové mříže, umožňující částečné průhledy na hřbitov. A infocedule. Trvá mi to hodně dlouho, než zjistím, že v jednom zarostlém místě nejde o mříž, ale o branku, za níž jsou schody na hřbitov. O zamčenou branku, která vypadá, že tudy už nešel nikdo sto let. A na ní prázdná potrhaná fólie, snad kdysi s nějakou informací. Na infocentru jsem se dopředu zapomněl zeptat. Tudíž jen pár obrázků různě z dáli z míst, jimiž bylo alespoň něco vidět. Nebo můžete dát přednost virtuální prohlídce.

Kdo hledá, omylem najde – Podřipské muzeum od úterý 18. srpna 2014 zahrnulo do svých nabídek pro veřejnost i komentované prohlídky židovského hřbitova nacházejícího se v Třebízského ulici. Nabídka možnosti zpřístupnit tyto prostory vznikla jako společný projekt spolupráce Podřipského muzea a společnosti Matana a. s. založené v roce 1992 Židovskou obcí v Praze. Po navázání spolupráce s Podřipským muzeem došlo prozatím k vyčištění hřbitova a zprůchodnění cest, naplánovány jsou i další opravy a znovuobnovení vstupu z Třebízského ulice. Po těchto zásazích již není na hřbitov volný přístup z ulice Farského, pouze v doprovodu průvodce. Prohlídky budou pořádány pro skupiny zájemců od 3 osob. Pokud budou mít o prohlídky zájem jednotlivci, mohou se s námi spojit a budou přiřazeni k některé ze skupin. Prohlídky je možno objednat na tel: 416 810 761, kde získáte další pokyny pro návštěvu tohoto pietního místa.

Ba dokonce: Prohlídku židovského hřbitova je třeba objednat telefonicky (tel: +420 416 810 761) nebo e-mailem (podripskemuzeum@seznam.cz) minimálně jeden týden předem.

O hřbitově z různých zdrojů:

Starý (v pořadí druhý) židovský hřbitov v Roudnici nad Labem se nachází zhruba kilometr západně od vlakového nádraží, mezi ulicemi Třebízského a Farského. Založen byl v roce 1613, byl několikrát rozšiřován a poslední pohřeb zde proběhl asi v roce 1896. Rozkládá se na celkové ploše 4679 m2 (podle infocedule na místě 4473 m2) a nachází se zde na 1700 náhrobků. Řada z nich jsou velmi cenné náhrobní kameny, vyvedené v barokním, renesančním a klasicistním slohu. Nejstarší náhrobní kámen, který byl na tento hřbitov přenesen ze středověkého hřbitova (první židovský hřbitov patrně býval na místě zahrady kapucínského kláštera, odkud byl přesunut spolu s židovskou čtvrtí při výstavbě kláštera), pochází z roku 1611. V severní části hřbitova je možno nalézt skupinu hrobů mučedníků, kde jsou pohřbeny oběti pogromů.

Hřbitov nebyl výrazně poničen během druhé světové války ani za minulého režimu. Tehdy sice existovaly snahy o přeměnu hřbitova na park, bylo jim však zabráněno. V 90. letech vznikla nová vstupní brána a hřbitov byl zrekonstruován za podpory místního podnikatele Michala Horáčka.

Součástí areálu hřbitova je dnes opuštěný dům hrobníka, v minulosti využíván k bydlení, a vozovna, používaná jako garáž.

Hřbitov je majetkem Federace židovských obcí a v roce 1992 byl prohlášen kulturní památkou.Zdroje jaksi nezmiňují, že se tak zřejmě stalo již podruhé. Hřbitov už jednou kulturní památkou byl, dle Původního evidenčního listu bylo od památkové ochrany na základě rozhodnutí ministerstva kultury upuštěno 14. 8. 1980. Nejspíš v souvislosti s výše zmíněnpu snahou změnit hřbitov na park. Bylo v plánu vybrané náhrobky přemístit na nový (zdecimovaný) židovský hřbitov.

V roce 1999 byl v horní části postaven nový vchod, počátkem roku 2002 byl celý areál zbaven husté náletové vegetace.

A pár zajímavostí z knihy Podřipsko – Průvodce:

Na hřbitově se nachází hroby ze začátku 17. století, z doby založení hřbitova. Jsou typu „Stéla“, tedy desky kolmo zapuštěné do země. Hroby typu „tumba“ tu nenalezneme. Náhrobky se nacházejí u nohou pohřbeného, takže nápis je vyryt do západní části kamene a hlava nebožtíka směřuje k východu. Náhrobní kameny zhotovovali jak židovští, tak i křesťanští kameníci. Mnohé epitafy se stylově shodují s náhrobky okolních židovských hřbitovů, což patrně dokládá totožnou kamenickou dílnu, působící v oblastech severně od Prahy. Téměř všechny jsou zhotoveny z pískovce.

Zvláštní význam má obsah epitafů, většinou jediný doklad o životě místní židovské obce. Téměř vždy obsahuje jméno zemřelé osoby, jejího otce a titul (u provdaných žen také jméno manžela). Je zde také datum úmrtí a někdy i den pohřbu. Část textu představuje vyjádření smutku pozůstalých, zásluhy pohřbeného  o obec, dále přání vztahující se k posmrtnému životu nebožtíka a dobrořečení. Často jsou texty veršované, obohacené symbolickými vyjádřeními a přirovnáními.

Zajímavé jsou reliéfy, které se objevují na některých nejstarších náhrobcích. Tradiční symboly (Davidova hvězda, koruna jako znak tóry, vinný hrozen jako znak moudrosti a plodnosti, pokladnička jako znak dobročinnosti) nebo symboly rodové. Někdy se vztahují k povolání či ke jménu. Do 19. století jsou nápisy pouze hebrejské, od poloviny 19. století se objevují nápisy hebrejsko-německé, později hebrejsko-české.