Kostel svaté Anny ve Skalici u České Lípy

V centru obce Skalice u České Lípy nedaleko místního hřbitova stojí kostel svaté Anny.

Kostel svaté Anny ve Skalici u České Lípy byl postaven na počátku 18. století. Od roku 1965 je kostel s spolu s ohradní zdí a branami chráněn jako kulturní památka.

Stručnou informaci lze nalézt na infotabulích v okolí kostela:

Významná památka pochází z let 1712 až 1720. Kostel postavil zednický mistr Kr. Hölzel podle plánu pražského stavitele. Jedná se o barokní objekt jednolodní, obdélníkového tvaru s obdélníkovým trojboce ukončeným presbytářem a s obdélníkovou sakristií, umístěnou po severní straně. Obdélníková okna ukončil stavitel segmentem a polokruhem.

Presbytář byl sklenut kolem křížové klenby s lunetami v závěru. Chrámová loď se vyznačuje plochým stropem s vestavěnou trojstrannou emporou na pilířích, podklenutou plackami. Podvěží a zákristii sklenuli křížově.

Kromě hlavního oltáře z konce první třetiny 18. století se sochami svatého Jana Křtitele a bohorodičky Panny Marie se vyznačuje i dvěma postranními oltáři. Interiér chrámu zdobí ještě sochy svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava, archanděla Michaela a svaté Anny i svatého Josefa. Varhany pocházejí z první poloviny 18. století, křtitelnice se znamením maltézského kříže rovněž.

Uvnitř kostela jsou umístěny obrazy z cyklu Křížová cesta Josefa Mülera, Skalického rodáka.

Kostel obklopuje (bývalý) hřbitov – ve stěnách je umístěno několik náhrobků. Poblíž se nachází patrová, pozdně barokní fara s maltézským znakem. Sousoší svatého Jana Nepomuckého z roku 1763, umístěné před farou, oživují andělé a andílci.

„Kostel byl vysvěcen už roku 1720. Letopočet 1722 na kostele značí dokončení stavby jako takové, to znamená dodělání interieru a fasády,“ sdělil Miroslav Hammer, který se dějinám Skalice věnuje.

Informace odpovídá zhruba tomu, co je ke čtení na wiki:

Původně někde v těchto místech stával podle kroniky asi dřevěný kostelík svaté Anny z roku 1362. Nový zděný kostel byl postaven v letech 1712 až 1720 zednickým mistrem Kr. Hötzelem podle projektu neznámého pražského stavitele.

Protože v letech 1623 až 1918 toto část vsi patřila velkopřevoru řádu maltézských rytířů, jejich znaky jsou zde vícekrát přítomny. Řádu patřily i další vsi v tomto kraji (Horní Libchava, Slunečná, Stružnice a Volfartice).

Kostel je jednou z 11 skalických památek zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.

Jednolodní stavba má obdélníkový tvar a obdélníkově řešený trojboký presbytář, má i obdélníkovou sakristii na severní straně stavby. Také okna jsou obdélníkových tvarů, nicméně jsou zakončena půlkruhově řešeným segmentem. Chrámová loď má plochý strop.

Hlavní oltář pochází z období kolem roku 1725. Mimo něj jsou na stranách dva oltáře postranní. Je zde celá řada soch – svatého Jana Křtitele, svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava, svaté Anny, svatého Josefa i Panny Marie. Uvnitř je řada obrazů z cyklu Křížová cesta Josefa Müllera narozeného ve Skalici.

Kostel má své varhany pocházející z první poloviny 18. století, zhruba stejného stáří je křtitelnice se znakem maltézského kříže.

Památkový katalog velmi stručně:

Na místě dřevěného kostela z roku 1362 byl v letech 1712–1720 vystavěn zděný kostel, který se v této barokní podobě dochoval dodnes. Stavba probíhala pod patronátem řádu maltézských rytířů, provedl ji zednický mistr Kr. Hötzel.

Původní evidenční list památky se věnuje především stavební podobě:

Zděný a omítaný. Obdélná loď s odsazeným pětibokým kněžištěm a hranolovou věží při západním průčelí. Stěny rozčleněny lisenovými rámy. Segmentově zaklenutá okna, do dolní části okna se stlačeným obloukem. Uvnitř valené klenby. Na lodi sedlová střecha kryta taškami s polygonálním sanktusníkem, krytým plechem. Na kněžištěm samostatná poloviční valbová střecha s taškovou krytinou.Ohradní zeď z lomového kamene, obklopuje hřbitov v kruhu, koruna zdi z kvádrových desek, vnější sklon. Ve zdi půlkruhová brána, datována v klenáku 1782. Obdélný vchod, krytý taškami.

Stavitelé – Krištof Höltzer, mistr zednický z Nového Boru, a Jiří Bartušek, mistr tesařský ze Skalice.

Kupodivu nikde ani zmínka, že v ohradní zdi bývalého hřbitova je na opačné straně další brána, v podstatně horším stavu než ta směrem k obci – byť je naproti vstupu do kostela.