Jedním z nemnoha dochovaných zděných větrných mlýnů holandského typu v Českém Švýcarsku je budova na okraji Janova, sloužící dnes jako rekreační objekt. Velmi stručně:
Zděný větrný mlýn byl postaven patrně roku 1844 sedlákem Antonem Richterem. Provoz mlýna byl přerušen ve 20. letech, kdy bylo odstraněno mlecí zařízení a mlýn byl přestavěn k obytným účelům. Poslední obyvatelé byli odsunuti v roce 1946 a objekt začal chátrat. Stal se dokonce i střeleckým terčem místních hasičů. V šedesátých letech 20. století byl objekt rekonstruován a začal sloužit jako rekreační objekt.
Mlýn je třípodlažní kuželová neomítaná zděná stavba holandského typu postavená z kvádrového pískovcového zdiva na kruhovém půdorysu. Nesymetricky rozmístěná okna s obloukovým záklenkem mají dřevěné okenice. Kuželová lepenková střecha byla původně pokryta břidlicí. Ve mlýně se dochovalo původní kamenné schodiště a mlýnské kameny, které jsou uložené v podlaze.
Mlýn se nachází asi 300 m od středu obce v nadmořské výšce 320 metrů, vede k němu žlutá turistická značka. Je jedním z trojice mlýnů (další jsou v Arnolticích a v Růžové), které jsou od sebe vzdáleny 2 až 3 kilometry.
Mlýn je kulturní památkou:
Třípatrový větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1844. Po ukončení jeho provozu byl přestavěn na obytné prostory. Jedná se o centrální stavbu z neomítaného kvádrového zdiva na kruhovém půdorysu pod kuželovou střechou.
Původní evidenční list památky z roku 1967 popisuje tehdejší podobu:
Centrální stavba z neomítaného kvádrového zdiva na kruhovém půdorysu. Nepravidelně rozmístěná okna ve třech patrech, pravoúhlá, ve 3. patře menší okna půlkruhově zaklenutá. V přízemí 3 jednoduché pravoúhlé portály, střední s obdélným světlíkem. Kuželovitá střecha pokryta dehtovým papírem.
Velmi podrobné informace podává web, věnovaný větrným mlýnům:
Janovský sedlák Anton Richter postavil mlýn holandského typu v roce 1844 a s jedním pracovníkem semlel na jednom složení ročně 50 měřic obilí (asi 40 q). Stavba je postavena z pravidelných pískovcových kvádrů, je mírně kuželová, spodní průměr je 9,5 m, výška asi 12 m. Mlýn ukončil činnost ve dvacátých letech 20. století. Mlecí zařízení bylo odstraněno a ve mlýně zbudovány dva byty, v nichž se bydlelo do roku 1946. Po odsunu Němců mlýn chátral, dokonce se stal střeleckým terčem místních hasičů. Současný majitel čtyřpodlažní stavbu z pěkných pískovcových kvádrů v šedesátých letech opravil a dodnes využívá k rekreačním účelům. V interiéru zůstalo kamenné schodiště a v podlaze usazené mlýnské kameny. Stavba působí velice pěkným dojmem.
Na stavební parcele č. 203 (v trati Die Abend Seite) byl vystavěn zděný větrný mlýn patrně roku 1844 (420). Sloužil jako obilní mlýn. Stojí na rovině, necelých 300 m na JZ od středu obce při cestě, vycházející z Janova k jihu a stáčející se pak obloukem k SZ. V stabilním katastru uvádí se ve 40. letech 19. století jako vlastník pozemku Anton Richter, sedlák v Janově čp. 71. Větrný mlýn o jednom složení a s jedním pracujícím semlel tehdy 50 měřic obilí ročně. Asi před 50 lety byl mlýn zrušen a zřízeny v něm dva byty (čp. 180) do roku 1946 obydlené. Posledním majitelem byl Max Hartman. Pak pozemek náležel ČSSS Ústí nad Labem, oddělení Růžová. Budova je zachovalá, vystavěná z pískovcových kvádrů, střecha je kryta břidlicí; stojí v nadmořské výšce 310 m. Dnešním majitelem je M. Soucha z Děčína. Obydlí je používáno k rekreaci.
