Křížová cesta Vilémov (Wölmsdorf), 1765-1766

Článek je součástí seriálu Křížové cesty

Když se blíží víkend, kdy se ve Vilémově bude konat tradiční pouť, pojďme se podívat na místní křížovou cestu.

Se stále používanou knížečkou Křížové cesty Šluknovska nalistujme strany 12 a 13. Křížová cesta u poutního kostelíka Nanebevzetí Panny Marie je přístupná z více stran, ale logiku má vyrazit z obce z náměstí, po silnici mezi benzínkou a základní školou. Ta nás totiž dovede k mostu na druhý břeh Vilémovského potoka, za nímž stoupá ke kostelíku monumentální schodiště se sochařskou výzdobou.

První dvě sochy se nacházejí na levé straně mostku, podle dobových fotografií bývaly další dvě na pravé straně. Podle dostupných zdrojů na netu šlo o svatého Donáta a svatého Floriána, ale tyto sochy byly zničeny. Pokusil jsem se identifikovat jednotlivé svaté, ale vzhledem ke stavu podstavců, na nichž jsou jejich jména vyryta, žádná sláva. Ale nakonec se podařilo totožnost ověřit. Most tedy zdobí tyto dvě sochy:

Svatý Josef

Svatá Anna

Začátek schodiště zdobí dva buclatí andělíčci, ke kostelíku pak následují po každé straně tři sochy (všechny jsou od Kristiana Riedla z let 1739 – 1744):

Andělíčci

Svatá Rozálie

Svatý Adalbert (Vojtěch)

Svatý Václav

Svatý Šebestián

Svatý Rochus

Svatý Jan Nepomucký

Tím jsme se dostali k samotnému kostelíku.

Ten pochází z let 1728 až 1731 a byl postaven podle plánů Zachariase Hoffmanna z Lipové. Stavba s půlkruhovým presbytářem má zajímavé průčelí, na němž jsou umístěny hodiny, socha sv. Leopolda od sochaře Kristiana Riedla z Velkého Šenova, stejně jako kamenná deska s erbem Salm-Reifferscheidů. Interiér jsem neviděl, podrobnosti o něm tedy viz uvedený odkaz na místopisné stránky, plné podrobností. A další informace jsou zde.

Vpravo od kostelíka je zázračný pramen, pověstmi opředená studánka, o níž je možno se dočíst také na již uvedeném odkazu.

Jak je z fotografií vidět, nelze než s odkazovaným textem souhlasit. Je to sice všechno pestré a barevné, ale emailem se restaurování určitě běžně neprovádí. Ze studánky jsem se nenapil, takže nevím, jestli se po téhle vodě světélkuje.

Zpět po postranním schodišti ke kostelíku.

Směrem doleva před ním začíná samotná křížová cesta, tvořená kamennými výklenkovými kapličkami s dodnes alespoň částečně funkčními kamennými sedátky. Vybudována byla v letech 1765-1766, kdy kolem starého hřbitova bylo postaveno 13 sloupků a za sakristií kostela ve svahu dřevěný Boží hrob s kamennou sochou ležícího Krista od šluknovského sochaře M. Fibicha. Zakladatelem barokní křížové cesty byl majitel panství Lipová hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu. Zastavení respektují členitý terén, proto jsou v nepravidelných rozestupech. Za každý sloupek byla vysazena lípa. Ojedinělé jsou drnové stupně ve stráni u poutního kostela, na nichž při kázání sedávali účastníci církevních slavností.

Jak je z fotek vidět, stav jednotlivých zastavení je velmi různorodý. Některá mají i kovový kříž na horní klenbě, někde chybí sedátka, některá praskají a s některými je to docela nahnuté.

Co mají společného, to je absence původní výzdoby (podle knížečky se alespoň částečně zachovaly obrazy na měděných deskách z roku 1911). Sem tam ve výklencích visí reprodukce s textem, které tam zjevně nedával nikdo aktuálně domácí. Je jich už jen pár a asi už moc dlouho nevydrží…

Křížová cesta stoupá do své poloviny obloukem kolem zmíněného starého hřbitova, nahoře u asfaltky, nad níž je nový hřbitov, se otáčí a klesá zpět po schodišti ke kostelíku k Božímu hrobu.