Kostel svatého Václava v Lovosicích

Dominantní stavbou centra Lovosic je u kruhového objezdu u Václavského náměstí stojící barokní kostel svatého Václava.

Kostel svatého Václava je barokní sakrální stavbou stojící na místě původního dřevěného kostela na ulici Osvoboditelů v Lovosicích. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Starý dřevěný kostel stál až do roku 1732 a je připomínán v listinách již ve 13. století.

Stavitelem lovosického barokního kostela je Petr Antonín Versa, který na něm pracoval v letech 1733-1748 na náklady Bádenských z Badenu a z části z majetku církve. Velká oprava proběhla v roce 1933.

Kostel je jednolodní, obdélný, s oble zakončeným užším presbytářem s bočními patrovými přístavky a s věží nad průčelím. Boční fasády jsou s měkkými rizality a lizénovými rámci. V západní části kostela je v přízemí oválné, v patře velké, polokruhově zakončené okno. V ostatních polích jsou velká, užším polokruhem zakončená okna s klenáky. Na východních nárožích presbytáře jsou pilastry. V závěru kostela je velké okno. Boční přístavky s nárožními pilastry jsou připojeny k závěru hladkými křídlovými zdmi s vázami. Nad závěrem kostela se nachází sanktusník. V ose tříosého západního průčelí je rizalit. Jak nároží, tak i rizalit jsou lemovány pilastry. V rizalitu se nachází portál s tesaným znakem v nástavci a vysoké okno, v bočních osách obdélného portálu. Jižní vchod je slepý, s iluzívním malovaným napodobením kovových dveří. V nikách jsou sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého z roku 1879. Nad kladím rizalitu se nachází trojúhelníkový křídlový štít s kartuší, nad ním hranolová věž s nárožními pilastry, velkými okny a dvakrát odstupňovanou osmibokou zvonicí.

Kostel má obdélný presbytář s mohutným kladím a pilastry při východních nárožích. Pod kladím se po každé straně nachází jedno jednoduché a jedno sdružené obdélné okno, v přízemí pravoúhlý portál. Kolem portálů i oken je plochý štukový dekor. Nad sdruženými okny jsou malá oválná pole s freskami. Nad kladím presbytáře jsou tři trojlistem zakončená okna a valená klenba s lunetami.

Loď kostela je sklenuta dvěma poli valené klenby s lunetami. Střední část lodi je sklenuta plackou. Stěny jsou členěny zdvojenými pilastry na pilířích s mohutnými úseky kladí. Kůr je otevřen do lodi stlačeným obloukem. Je sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami. Před kůrem do lodi kostela je vyložena úzká balkónovitá část s plochou poprsnicí na dvou sloupech z 19. století.

Předsíň má křížovou klenbu a pás valené klenby. Po jižní straně předsíně se nachází takřka čtvercová kaple, která má hladkou křížovou klenbu a je osvětlována oválným oknem v hluboké šikmé špaletě. Po severní straně předsíně je schodiště.

V lodi kostela i v presbytáři jsou zachovalé fresky od litoměřického malíře J. J. Čecha (Czecha) z roku 1740. Nad okny lodi se nacházejí malované kartuše. Na klenbě lodi a pod kůrem jsou výjevy z legendy o sv. Václavu. Na klenbě kůru se nacházejí čtyři andílci a na západní stěně hudoucí andělé. Na klenbě presbytáře je zobrazena Apoteóza sv. Václava. Sakristie po severní straně presbytáře má křížovou klenbu, v patře nad ní se nachází oratoř s plochým stropem a další místnost. V přístavku po jižní straně je předsíň. Druhá oratoř a místnost mají valenou klenbu s lunetami.

Zařízení kostela je převážně rokokové pocházející z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář z roku 1745 s predellou a tabernáklem pochází od mramoráře J. V. Hennevogela. Oltářní obraz sv. Václava z roku 1887 je dílem J. Heřmana.

Šest bočních rokokových oltářů: Krista, sv. Jana Nepomuckého, sv. Františka Xaverského, sv. Dominika, Panny Marie a sv. Barbory je vybaveno obrazy převážně od J. J. Čecha, truhlářskými pracemi pocházejícími od A. Trabece (Vrabce?) a štafířskými pracemi od E. Meinerta zřejmě z roku 1746. Oltář Ukřižování je rokokový. Pochází z poloviny 18. století a je doplněn velkým křížem a sochami Panny Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Máří Magdalény. Oltář s novější sochou sv. Antonína Paduánského je raně barokní. Na ním se nachází reliéf Panny Marie v obláčcích v akantovém rámu. Pochází z 1. čtvrtiny 18. století. V interiéru se nachází rokoková kazatelna z poloviny 18. století s reliéfy zobrazující výjevy z Kristova života a kamenná barokní křtitelnice z roku 1716 z původního kostela. Lavice pocházejí z roku 1741 a jsou dílem řezbáře J. Kutschery. Dvě dřevěné zpovědnice a varhany jsou rokokové. V presbytáři ve zdi je zasazen náhrobník markraběnky Marie Františky Bádenské z roku 1702, pod ním je umístěno ve stříbrné schránce její srdce.

Původní evidenční list památky z roku 1967 popisuje kostel:

Zděná, omítaná, orientovaná stavba na podélném půdorysu, skládající se z lodi, ze západní věže, se segmentovitě uzavřeného presbytáře a 2 jednopatrových kaplí po stranách kněžiště. Západní průčelí je 3 osé, se středním rizalitem, zakončeným trojúhelným štítem. Štít spočívá na vysokých množených pilastrech s kompozitními hlavicemi zdůrazňujících nároží rizalitu. V přízemí všech 3 os pravoúhlé vchody (vpravo zazděn), nad nimi zalamující se římsy a ornament z pásky a akantu, nad středním vchodem znak hrabat z Baden Badenu. V 1. patře bočních os niky se sochami sv. Jana Křtitele a Jana Nepomuckého z roku 1879, ve střední ose okno. Nároží průčelí zesíleno zmnoženými pilastry. Nad rizalitem se tyčí jehlancovitá věž. Boční fasády jsou 4 osé, členěné lisénami. Okna jsou pravoúhlá, uzavřená segmentem, s profilovanými šambránami a uchy. Vnitřek sklenut valeně. Stěny jsou členěny pilastry s bohatými kompozitními hlavicemi, nesoucími kladí. Loď spojena s presbytářem půlkruhovým vítězným obloukem. Severní a jižní stěna presbytáře prolomeny okny oratoře. Klenba zdobena nástěnnými malbami námětově čerpajícími z legendy sv. Václava. Kostel kryt sedlovou střechou s taškami. Před východní stranou kostela umístěny kamenné sochy – zleva svatý Jan Nepomucký, svatý Vavřinec, svatá Barbora a svatý Florián.

Kostel z let 1735-48, nástěnné malby J. Czech (1740). Západní průčelí upraveno roku 1879, znak nad vchodem 1911.