Hrobka rodiny Friess na Lesním hřbitově v Novém Boru

Nedaleko od obřadní síně Lesního hřbitova v Novém Boru stojí u jedné z hlavních cest hrobka rodiny Friess.

Tato hrobka neměla tolik štěstí jako ta rodiny Hantich,  která prošla rekonstrukcí, nebo alespoň ta, patřící rodině Tchernich, o níž se alespoň něco málo ví. V knize Památky Nového Boru je jen a pouze zmínka, že hrobka pochází z 1. poloviny 20. století.

Přitom se jedná o hrobku nejhonosnější a největší. Do hrobky od cesty stoupá schodiště se 6 stupni a nízkým zábradlím, průčelí se vstupem je rámováno dvěma předstupujícími sloupy, nesoucími trojúhelníkový štít s nápisem Familie F. Friess. Na rozích budovy jsou naznačeny další, tentokrát ploché sloupy, boční stěny mají další dvojici sloupů, mezi nimiž je půlkulaté okno (jedno je vytlučené, ve druhém je ještě část vitráže. Zadní strana má taktéž dva sloupy, ale je bez okna, jsou v ní však otvory mně neznámého účelu. Všechny dvojice nesou trojúhelníkové štíty. Mezi nimi v rozích stavby stojí pískovcové vázy. Stavba je zastřešena kupolí s měděnou krytinou, zakončenou poškozenou bání.

Vstup do hrobky je uzavřen kovovou mříží, tudíž jako do jediné je možno nahlédnout dovnitř. V rozích interiéru jsou naznačeny sloupy, nesoucí klenbu, na podlaze je nízký sarkofág. Na zadní straně z černého leštěného kamene výklenek s nápisem Hier Wohnt Der Friede, v jehož středu stojí po schodech stoupající socha starce s kloboukem na zádech, opírající se o hůl. Tento motiv zmiňuje diplomová práce Bc. Davida Pavlaty „Secese a moderna v sepulkrálním umění Liberecka na počátku 20. století“ z roku 2014: Socha poutníka ztělesňuje konec i nový začátek životní pouti a přímo iluzorně vstupuje do hmoty náhrobku.