Socha svatého Jana Nepomuckého v zámecké zahradě v Teplicích

V zámecké zahradě v Teplicích nedaleko Zahradního domu stojí socha svatého Jana Nepomuckého.

Socha je kulturní památkou:

Hodnotná barokní pískovcová plastika pořízena v r. 1716 nákladem Františka Hirmanna, úředníka velkostatku. Socha v kontrapostu, v lehce podživotní velikosti, stojí na dvoustupňovém hranolovém soklu pročleněném profilovanými římsami.
—–
20. 7. 2023 – záznam byl podstatně rozšířen:

Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Dvoustupňový sokl stojí na mírně širším deskovém podstavci. Dolní stupeň soklu má podnož, na přední a zadní straně ve středu rozšířenou – vpředu zaobleně, vzadu rovně. Podnož stupňovitě přechází v hlavní část dolního stupně soklu, která má přední stranu uprostřed rovněž předstupující. Zde se nachází obdélné pole, nahoře s půlkruhově vyvýšeným středem, lemované nahoře a po stranách profilovanou římsou a vně ještě vrubovitým pásem. Pole je prázdné. Na zadní stěně je obdélné pole s dovnitř oble vykrojenými rohy, s plastickým orámováním. V poli je vyryt nápis s chronogramem: „DEO / ET / IOANNI / POSVIT / FRANCISCVS / TIIRMANN“ (písmena chronogramu jsou barevně odlišena). Také boční stěny soklu mají na většině své plochy obdélné zrcadlo – zde má hrotovitě rozšířené horní i dolní rohy a vymezuje ho profilovaný okraj, doplněný vně vrubovitým pásem. Pole je prázdné. Dolní stupeň soklu zakončuje přesahující profilovaná římsa. Užší horní stupeň soklu má širší nízkou základnu, konkávně přecházející v jednotlivé stěny. Na obou bocích se nachází voluta, jejíž drobný horní a mohutný dolní závit se uplatňují na přední a zadní straně. Voluta je nahoře kanelovaná, dole je opatřená ozdobným vpadlým vykrajovaným polem s hrubým povrchem, v němž je hladký vykrajovaný motiv. Na přední stěně horního stupně soklu je obdobné pole jako na dolním stupni, avšak zde má půlkruhově rozšířenou i dolní stranu. Na zadní stěně je pole stejného tvaru, jako dole. Sokl zakončuje výrazně přesahující římsa. Na soklu stojí na deskovém podstavci vlastní socha světce, doplněná o andílka u jeho pravého boku. Sv. Jan Nepomucký je zobrazen v čelní pozici, s výrazně nakročenou pravou nohou a s esovitě prohnutou postavou. Oblečen je do kanovnického roucha. Klerika splývá v hlubokých svislých záhybech, vidět je přední část pravé boty. Přepásaná, lehce rozevlátá rocheta má dolní okraj zdobený listovým dekorem. Zadní strana oděvu je členěná do mělkých záhybů. Světec má ještě kožešinovou pláštěnku s kapucí, zavázanou pod krkem silnou kroucenou šňůrou, zakončenou střapcem. Na dolním okraji pláštěnky jsou pravidelně rozmístěné střapečky kožešiny. Pravá paže je ohnutá v lokti, ruka přidržuje šat a palcem pak i příčné břevno krucifixu. Natažená levá paže je oddálená od těla, ruka drží za dýnko biret. Na hlavě, nakloněné k pravému rameni, jsou krátké vlnité vlasy, na bradě kratší vlnitý plnovous. Světec má na čele vodorovné vrásky, výrazná ústa jsou pootevřená, oči hledí na krucifix. Vedle pravého boku sv. Jana Nepomuckého se nachází andílek, držící krucifix. Stojí v pravém profilu, avšak pravou nohu a hlavu má natočené k pozorovateli. Chodidla spočívají na podložce jen zčásti – levá noha stojí na špičce, pravá přesahuje prsty do prostoru. Baculatý andílek s výrazným břichem je nahý, přes levé rameno má přehozenou roušku, která kryje klín a přechází přes pravou nohu dozadu. Andílek má obě paže natažené – pravou zhruba vodorovně, levá je vysoko zdvižená. Ruce drží velký krucifix – pravá vpředu za jeho dolní okraj, levá vzadu za střední partii. Andílek má vlnité vlasy, členěné do silných pramenů, nápadné je vysoké čelo. Ústa jsou pootevřená, oči hledí na pozorovatele. Na zádech jsou drobná rozepjatá křidélka. Krucifix je situovaný diagonálně, dolní okraj svislého břevna směřuje dolů doprava (z hlediska pozorovatele). Kristus má hlavu nakloněnou k pravému rameni, pravá noha je přeložená přes levou. Bedra kryje rouška, jejíž dlouhý cíp splývá podél Kristovy pravé nohy. Muskulatura je propracovaná hlavně u rukou, výrazný je hrudní koš. Na horním konci svislého břevna je tabulka s nápisem INRI, jejíž horní a dolní okraj je šikmo stočený.

Hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1716 – je tak dokladem šíření svatojánského kultu ještě před svatořečením Jana Nepomuckého.
—-
Dle Památkového katalogu proběhlo restaurování sochy v roce 2000, provedl ho restaurátor Petr Vitvar.

Městský web spíš jen naznačuje, než aby informoval:

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je nyní umístěna v Zámecké zahradě, nedaleko ulice U Zámku. Zřízena byla již r. 1710, ještě před svatořečením Jana z Pomuku za světce, nákladem úředníka teplického velkostatku. Poslední renovace se mu dostalo koncem 90. let 20. století.

Odlišuje se údaj o vzniku sochy. A je-li řečeno „nyní umístěna“, čekal bych, že nebude chybět původní místo – které ovšem chybí.

A aby těch časových zmatků nebylo dost, tento text klade vznik sochy dokonce až do roku 1722. Přitom na zadní straně soklu je nápis s chronogramem „DEO // ET // IOANNI // POSVIT // FRANCISCVS // TIIRMANN“, kterého si ani jeden z citovaných pramenů nevšímá. Podle něho jde o rok 1708. A ani jméno donátora nesouhlasí. Co je pravda, zjistit neumím.