Pomník Rumburské vzpoury v Novém Boru

U silnice při vjezdu do Nového Boru od České Lípy stojí v rozcestí pomník Rumburské vzpoury.

V místě odbočky ze silnice do města ke sklárně Slavia stojí řadové garáže, u nichž stojí přesunutá kamenná stéla s velkou nápisovou cedulí.

V těchto místech proběhly poslední střety Rumburské vzpoury v podvečer 21. května roku 1918. Vzbouřenci došli do těchto míst na úroveň dnešní Sluneční ulice. Zde v boji zahynul František Schuss, smrtelná zranění na tomto místě utrpěli Vojtěch Krumpas (vojín, narozen 29. 1. 1900 – Nouzov, zemřel 22. 5. 1918 – Nový Bor) a rekrut Růžička. Vzpoura byla poté zakrátko potlačena a vzbouřenci zajati.

První památník, který vznikl podle návrhu sochaře Karla Dvořáka, zde byl umístěn v roce 1923, ale za 2. světové války byl nacisty zničen. Obnoven byl až po válce. V roce 2010 založeno občanské sdružení Spolek pro obnovu pomníku Rumburských hrdinů a zahájilo veřejnou sbírku na obnovu pomníku. Z vybraných peněz sdružení uhradilo projekty na obnovu památníku. K záměru se připojilo i vedení města Nový Bor. Památková péče poté dala souhlas k přemístění stély z Lesního hřbitova do lokality u příjezdu do Nového Boru od České Lípy, aby ji na původním místě mohla nahradit replika originálního pomníku. Současná podoba pomníku je z roku 2015. Samotný pomník je doplněn malbou na zadní straně přilehlých garáží – jde o historické výjevy spojené se vzpourou.

Hodnotu pomníku poněkud snižuje fakt, že připomínaný německý kulometčík Schuss nikdy neexistoval a sporná je i existence rekruta Růžičky, jak ve své knize Vojenská vzpoura v Rumburku 1918 – Od Rumburku po Nový Bor dokázali Karel Oktábec a Radek Andonov.

Aktualizace 26. 5. 2021:

Kontrolou na místě zjištěno, že má poznámka ztratila smysl. Deska na pomníku je vyměněna a text opraven, hádal bych, že právě na základě výše zmíněné knihy. Začátek je tedy aktualizován:

Na webu Spolku pro vojenská pietní místa lze najít přepis (původních) textů:

Místo posledních střetů
účastníků rumburské vzpoury
v podvečer 21 května 1918

Zde v boji zahynul
FRANTIŠEK SCHUSS
smrtelná zranění na tomto místě utrpěli
VOJTĚCH KRUMPAS
a
rekrut RŮŽIČKA
Čest jejich památce

Vzbouřenci došli do těchto míst na úroveň dnešní Sluneční ulice. Obsadili obě strany silnice a Preisslerův statek č. 47. Proti nim byli k potlačení vzpoury připraveny asistenční útvary 18. pluku.

Vzbouřenci naléhavě vyzvali vojáky: „Zabraňte krveprolití! Zastavte palbu!“ Vojáci ale neuposlechli. Na svoji obranu tak postavili vzbouřenci do bojové posice dva kulomety. Následně došlo k přestřelce. Během této srážky zde padl kulomečík František Schuss . Smrtelná zranění na tomto místě utrpěli rovněž Vojtěch Krumpas a rekrut Růžička, kteří následkům střelby podlehli v borské nemocnici. Vzpoura po té byla zakrátko potlačena a vzbouřenci zajati. Nad jejími vůdci následně stanný soud v Rumburku vynesl ortel smrti. Popraveni tam byli rebelové Stanko Vodička, František Noha a Vojtěch Kovář. V Novém Boru stejný osud čekal rebely Jiřího Kovaříka, Františka Paura, Jindřicha Švehlu, Jana Pelnáře, Jakuba Nejdla, Jakuba Bernarda a Antonína Štastného. Zbývající vzbouřenci byli zatčeni. Sto deset nováčků, kteří se „připletli“ ke vzpouře, nasadila rakousko-uherská armáda na frontu dále bojovat za monarchii. Dalších 580 vzbouřenců bylo až do konce války vězněno v Malé pevnosti v Terezíně. V tomto vězení zemřelo v roce 1918 dalších jedenáct rebelů. Konce války se nedožil Jan Jícha, František Veverka, Rudolf Macho, Rudolf Belčický, Josef Prášek a J. Šmídek. Těsně po válce 6.11.1918 zemřel Karel Werner. Další rebelové zemřeli záhy po návratu domů na tuberkulózu a další nemoce, vyvolanou terezínskou kalvárií.

Na památku této dějinné události byly v průběhu let a desetiletí postaveny v Rumburku (1951) a v Novém Boru (1923) památníky. Novoborský památník, který vznikl podle návrhu sochaře Karla Dvořáka, nacisté v roce 1940 zničili a hroby rebelů srovnali se zemí. Hroby byly obnoveny až po osvobození v roce 1945. V roce 1958 byla u hrobů vztyčena kamenná stéla, před níž právě stojíte. V roce 2010 bylo založeno Občanské sdružení Spolek pro obnovu pomníku Rumburských hrdinů, které zahájilo veřejnou sbírku na obnovu pomníku. Z vybraných peněz sdružení uhradilo projekty na obnovu pomníku. K záměru se připojilo i vedení města, Nový Bor. Památková péče po té dala souhlas k přemístění stély z Lesního hřbitova do této lokality, aby ji na původním místě mohla nahradit replika originálního pomníku sochaře Karla Dvořáka z roku 1923. V roce 2015 byla replika z roku 1923 na Lesním hřbitově slavnostně odhalena v říjnu 2015 a ve stejný den byla odhalena i tato stéla. Náklady na přemístění této stély včetně vybudování nového pietního místa uhradilo Občanské sdružení pro obnovu pomníku Rumburských hrdinů.

Město Nový Bor
OÚ Chotovice
OS pro obnovu pomníku Rumburských hrdinů
ČSBS, ČsOL Česká Lípa-Nový Bor

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE5106-42628. Tento web obsahuje i popis pomníku:

Kamenná stéla černošedé barvy ve tvaru zhruba komolého čtyřbokého nepravidelného jehlanu usazena na betonový základ obdélníkového půdorysu. Výška pomníku nad novou zpevněnou plochou je cca 3,30 m. V návaznosti na pomník byla provedena zpevněná a přístupová plocha ze stávající komunikace, materiál zámková dlažba včetně lemování betonovým chodníkovým obrubníkem v barvě šedé přírodní. Dále zde je umístěn stožár o výšce 8 m pro vlajku.