Křížová cesta Jáchym (Joachimsberg) u Lobendavy (1914)

Článek je součástí seriálu Křížové cesty

Vzal bych vás na další výlet po Křížových cestách Šluknovska, takže minule zmíněnou brožurku do ruky a nalistujte si strany 34 a 35.

Když jsem se kolem Lobendavy pohyboval hned dva dny za sebou, bylo nemožné nevyužít příležitost a tak jsem se vydal obhlédnout další z křížových cest ve Výběžku, na vrch Jáchym (N 51.02861°, E 14.34167°). Vzal jsem to pěšky z Lobendavy po turistické značce (když přicházíte po silnici od Anabergu, pak vpravo kousek před kostelem a protilehlým sousoším). Překvapivě dlouho pokračovala civilizace, baráky až do míst, kde bych je dávno nečekal. Jenže pak náhlý zlom a začalo být jasné, že tudy asi moc lidí zrovna nechodí. Vyhládlí ovádi lační krve, cesta zarostlá, leč naštěstí relativně slušně značená. Z polí a luk do lesa, kde jsem nakonec málem přehlédl odbočku k samotnému místu. 300 metrů mírného stoupání vede ke kapli svatého Jáchyma. Cestou lze postřehnout zbytky, které kdysi údajně dávno bývaly sedmi žulovými lavičkami a sedmi sloupky. Mělo by se jednat o zastavení, znázorňující Sedm bolestí Panny Marie. Dnes z toho akorát tak člověka bolí u srdce.

Místo je silně zarostlé stromy a ač jde o nejmladší křížovou cestu Šluknovska, její stav je žalostný. Kaple stojí, ale to je asi tak všechno.

Místy opadaná omítka, leccos rozbitého vně i uvnitř. Střecha je v relativně slušném stavu, uvnitř je ale strop nadranc. Na kůr vedou schůdky, které vypadají vcelku zachovale, ale netroufám si je použít, chodím sám a kdyby něco, nevím, jak by mě odtud někdo dostával. Podlaha kůru totiž příliš důvěry nebudí…

Naproti vchodu do kaple ruiny tří stěn (mělo by se jednat o pozůstatky kaple Ukřižování)

Vlevo pod okolním terénem zídka z kamenných bloků, pod níž je něco jako ochoz. Základy by měly naznačovat místo, kde stála kaple Božího hrobu.

I něm, stejně jako všude okolo, se povalují zbytky více či méně rozbitých jednotlivých zastavení. Ať počítám, jak počítám, není jich ani třináct (pokud nejsou rozmetána v širším okruhu, než který jsem obešel). Nemám sebou nic, čím bych očistil mechem porostlý a špínou zanesený povrch a tak nejsem schopný vysledovat, která čísla tu leží.

Dostupná pohlednice zobrazuje, že na každém zastavení byl ještě křížek, na některých kusech je na vrchu oblouku vidět jeho sloupek, na některých ani to ne. Jak ale vypadala výzdoba jednotlivých zastavení, to už asi dnes nikdo neví, ve výklencích mohla být stejně dobře malba jako reliéf – nikde jsem na žádnou zmínku nenarazil a ze zmíněné pohlednice nelze poznat nic. Kdo má zájem porovnat, jak se na místě podepisuje zub času, pak ať se podívá tady. A web zmíněné brožurky k nahlédnutí zde.

Zpátky nejdu zpátky, ale pokračuji po turistické značce směrem na Lipovou. Tady je cesta podstatně lepší, i když i na ní si lze těžko představit nějaké procesí směrem ke kapli, kterou mám kdesi za zády. Cesta mě dovede do Lipové k zámku, ale to je už jiná kapitola…

Aktualizace 2018 ->

Areál chytil druhý dech.

*Nově zbudovaná zastavení křížové cesty*

Nejprve se na stromech objevily obrázky na dřevě, které sem údajně umístili němečtí věřící.

Následně se do věci vložily Lesy ČR. Pobořená kaple Ukřižování se změnila na Boží hrob.

Na místě původní kaple Božího hrobu je cosi jako depozit. Sice se původně plánovalo využít zbytků povalujících se kapliček, jenže bylo zjištěno, že jejich stav to nedovoluje a proto byla zastavení zhotovena zcela nová.