Evangelický kostel v Krabčicích

V Krabčicích na Podřipsku stojí u silnice mohutná stavba evangelického kostela.

Možná právě v tomhle regionu jsem začal chápat, že jedna a jednotná církev není tak úplně jen jedna a jednotná, když mi táta cestou z nedaleké vsi na Říp vysvětloval, že tenhle kostel je evangelický a ne katolický… Tehdy jsem ještě moc rozumu neměl, abych pátral, co to vlastně znamená. Víc mne zaujalo, když mluvil o tom, že tu působil Jan Karafiát. O tom, že na roudnicku a dokonce v Krabčicích byl, se dá najít leccos, nicméně s kostelem si minul. Do krabčického sboru byl vyslán roku 1870, nový kostel byl postaven o 15 let později…

Věž téhle „Podřipské katedrály“ je prý vidět až na 20 kilometrů daleko. Což tedy na místní placce není nic zas tak moc divného… S ohledem na aktuální neutěšený stav budovy překvapí informacemi nabité nástěnky na vstupní brance, kde je kompletně popsaná historie kostela. Vnitřek jsem samozřejmě neviděl, stejně jako jsem nepostřehl (bohužel) u zdi v areálu kostela torzo pomníku / pamětní desky Jana Husa z roku 1915 (pokud tam tedy ještě vůbec momentálně je).

Takže fotky, a pak info:

Pseudorenesanční (podle některých zdrojů však pseudorománská) stavba postavená firmou Blecha z pražského Karlína v letech 1884-1885 nákladem 50.000 zlatých včetně zvonů a vnitřního vybavení.

Jejím předchůdcem byl kostel, jehož základní kámen byl položen 29. března 1790 a vysvěcen byl již 3. října 1790. Záhy po tolerančním patentu (vyhlášen v roce 1781) císaře Josefa II. byly v Krabčicích dva nekatolické křesťanské sbory (helvétský a luterský). Luterský se přestěhoval do nedalekých Libkovic v roce 1854. Helvétský zůstal v Krabčicích. V roce 1784 měl 809 členů.

S ohledem na stoupající počty věřících v obci a v okolí byl postaven kostel současný, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původně sice bylo uvažováno jen o důkladné opravě stávající modlitebny, ale ta působila dojmem chrámu chudšího sboru. Tak se otcové sboru, zjevně podnícení horlivým farářem Adolfem Chlumským, v prosinci 1883 dohodli, že chatrná stavba, připomínající neplnoprávné postavení v době toleranční, investici nezasluhuje, a pojali záměr zbudovat kostel nový, z dobrovolných darů.

V dubnu 1884 byly k dispozici plány a rozpočty, v čevenci 1884 začala stavba. Chrám se stavěl z cihel a v plánu bylo „vytápět ho z podzemí včetně provětrávání zdí speciálními otvory“.

13. září 1884 byl chrám slavnostně předán svému účelu.

Areál kostela je umístěn v centru obce při hlavní průjezdní komunikaci nedaleko odbočky na Rovné. Orientován je ve směru jihozápad – severovýchod. Stavba je omítaná světlou omítkou, krytá patinovanou měděnou krytinou. Kostel je umístěn na obdélníkové zahradě obehnané oplocením s nízkou zídkou se sloupky a výplní.

Zděná stavba s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 34 × 16 metrů. Střecha stavby je sedlová s měděnou krytinou. Nad vstupem z jihovýchodní strany je situovaná čtyřboká věž o výšce 40 metrů, jíž je možné zahlédnout ze vzdálenosti až 20 km. Přístup ke dveřím je po několika stupních z této strany. Výplně jsou dřevěné dvoukřídlé s nadsvětlíkem. Křídla jsou tvořena kazetami s čtvercovým a kruhovým motivem.

Hlavní průčelí je na štítové jihozápadním straně tvořené jónským portikem se čtveřicí sloupů/pilastrů s vysokým soklem, se třemi osami v interkolumniu vyplněnými vždy jedněmi dveřmi a jedním oknem. Hlavice sloupů jsou jónské, mezi hlavicemi jsou štukové festony. Nároží stavby obsahuje pilastr s dórskou hlavicí. Kladí je ploché s nápisem: PRAVDA PÁNĚ VÍTĚZÍ. Tympanon je vyplněn kruhovým oknem, ve vrcholu je místo akroterie kalich.

Boční průčelí jsou symetrická, celkem sedmiosá. Ve druhé ose od jihozápadu je mělký rizalit s tympanonem, rámovaný dórskými pilastry. Zbytek okenních os je rámován rovněž pilastry, nahoře s profilovanou římsou a jednoduchým kladím, zdobeným kruhovým motivem vyvedeným v omítce. Okna jsou výrazně na výšku obdélná s kruhovým záklenkem. Výplně jsou dřevěné dělené na obdélníkové tabule. Severovýchodní průčelí je bez výraznějších ozdob. Pod římsou se zubořezem je malý čtvercový otvor. V tympanonu je kruhové okno. Vpravo je zhruba v jedné třetině třípodlažní schodišťový kubus s dveřmi a dvěma okny. Ukončený plochou střechou a výraznou římsou.

Věž kostela je hranolová s jehlancovou střechou krytou měděnou krytinou. Stěny věže jsou rámovány pilastry, mezi nimiž se na všech čtyřech stranách nachází na výšku obdélné okno se segmentovým záklenkem s výplní z dřevěných žaluziových lamel. Nad oknem je vždy hodinový ciferník. Římsa věže je profilovaná a doplněná zubořezem. Ve čtyřech střešních rovinách jsou malé zděné vikýře s dřevěnou výplní s lamelami. Vikýře jsou rámovány pilastry s trojúhelným frontonem. Vrchol věže je s kruhovou profilovanou hlavicí, z níž vybíhá hrot s cibulí.

Ve věži kostela jsou umístěny zvony. Finance na výstavbu kostela a zvonů pocházely z darů sedláků, a to jak místních, tak z okolních obcí, za působení faráře Adolfa Chlumského, který zde přebýval v letech 1872 – 1889. Během shromažďování finanční hotovosti byli dárci vždy oznamováni během nedělních bohoslužeb a ti se tak vzájemně předháněli, kdo věnuje na výstavbu kostela více financí. Sbor měl ještě ve 30. letech 20. století 6500 členů.

Vnitřek chrámu činí příznivý dojem svou neobyčejnou jednoduchostí. Ve velikém chrámovém prostoru nespatří oko nic, co by pozornost odvracelo. Jsou zde dvě řady lavic, jednoduchý mramorový „Stůl Páně“, kazatelna a varhany. Chrám je vymalován šedě se světlejšími a tmavšími pruhy. Podlahu kryjí osmihranné šedožluté dlaždičky, v mezerách doplněné čtvercovými modrými a červenými. Sloupy nesoucí galerie jsou šedě bronzové a ozdobné lišty v interiéru zlacené.

Až do počátku 20. století byl kostel v českém evangelickém prostředí pokládán za vzorovou a velkolepou stavbu.

POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY

Evangelický kostel v Krabčicích je významnou nadregionální památkou a velmi výraznou krajinnou dominantou. Věž kostela je viditelná z širokého okolí. Kostel je významný svou slohovou čistotou včetně intaktně dochovaného mobiliáře. Nedocenitelnou hodnotou je i hodnota stáří a umístění v kontextu zástavby obce.