weby pro nejsevernější čechy

Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem

Článek je součástí seriálu Rozhledny, věže, vyhlídky

Jižně od centra města Roudnice nad Labem v mírném svahu nad železniční tratí stojí betonová Kratochvílova rozhledna.

K nevysoké stavbě, v jejímž těsném sousedství projíždějí motoráky z Roudnice do Libochovic, vede modrá turistická značka a místní značení Roudnické památky. Zdá se, že stoupání není nijak extrémní, že převýšení nemůže být dostatečné, nicméně výhled z plošiny překvapí. A to přitom údajně jde o jednu z nejníže položených rozhleden v republice (208 m n. m.).

Jen je věčná škoda dvou věcí – vidět je především na sever, Říp je ukryt za větvemi. A na co se to vlastně koukáte, musíte hádat – široký pás po obvodu plošiny už nic nepoví, měď je prostě měď a nápovědná panoramatická cedule je dávnou fuč…

Něco málo odborných informací:

Celková výška: 16 m

Výška vyhlídkové plošiny: 13 m

Počet schodů: 49

Jedná se o architektonicky velice zajímavou stavbu z období největšího rozmachu českého funkcionalismu. Návrh na postavení rozhledny v městském parku blízko krabčické silnice zazněl v roce 1934 u příležitosti oslav 60. výročí vzniku Rolnické záložny Podřipské. Projekt rozhledny byl zadán Vysoké škole technické v Praze a stavbu navrhl pražský architekt Ing. Dr. Otakar Štěpánek. Realizaci betonové stavby provedli roudničtí stavitelé A. Hádl a F. Hájek. Rozhledna tehdy přišla na 200 tisíc korun.

Otevření rozhledny se konalo 11. října 1935. Rozhledna byla pojmenována po zakladateli a prvním předsedovi zmíněné záložny Václavu Kratochvílovi, sedlákovi z nedaleké vesnice Lounky, průkopníkovi moderního hospodářství a významném politickém představiteli Podřipska v 19. století, který se zasloužil o rozvoj zdejší oblasti. Zájmy obyvatel podřipska hájil v říšském i českém sněmu. Osobnost V. Kratochvíla připomíná pamětní deska, umístěná v průčelí rozhledny.

Na parapetu ve vyhlídkovém ochozu k lepší orientaci sloužilykovovérytiny znázorňující význačná místa a hory viditelná z rozhlednyv různých směrem.  Rytiny byly na bronzovém plechu (podle některých zdrojů byly měděné) a provedeny dle návrhu roudnického malíře prof. Kalouse.Tabulky však byly postupem doby zničeny. I rozhledna zasluhovala po letech opravy – na ty došlo v 50. letech, kdy byla opravena narušená stropní deska. 

Na počátku 21. století byla připravena celková rekonstrukce rozhledny (provedla pražská společnost Wario Czech s.r.o.), po roce 2005 se sem vrátily i orientační tabulky s popisy. V srpnu roku 2015 byla rozhledna vyhlášena kulturní památkou České republiky.

Nové tabulky na ochozu byly brzy poničeny vandaly nebo zcizeny. Kvůli své odlehlejší poloze je rozhledna bohužel oblíbená u vandalů, kteří ji často poškozují a znečišťují. Odstranění grafitti a nová výmalba tak proběhly v roce 2014 (plus opravy omítek) a 2020. Navíc v roce 2019 byl do okolí rozhledny nainstalován kamerový systém.

Záznam v Památkovém katalogu je stručný, tudíž ho doplním informacemi z brožury Historické památky Roudnice nad Labem:

Lapidární hmota, jako vrchol kompoziční osy z náměstí přes městskou knihovnu, proluku, parkové schody a výletní pěšinu. Středem stavby prochází sloup, který na svém horním konci nese kulatou plochou střechu. Podél celého středového sloupu se vine vřetenové schodiště, obstoupené do kruhu šesti pilíři, ty nesou hrnec vyhlídky krytý poklicí. 

Rozhledna je volně přístupná v zimním období cca. 8.10-18.00, v letním období cca. 8.10-19.40. Údajně se soumrakem bývá uzavírána městskou policií.

Tagy