Pomník Mistra Jana Husa v Roudnici nad Labem

Na Husově náměstí (dříve Koňský trh) v Roudnici nad Labem stojí pomník Mistra Jana Husa.

Bronzová plastika Rudolfa Březy, žáka Stanislava Suchardy, z roku 1928 stojí na hranolovitě členěném žulovém soklu. Samotná postava Jana Husa je provedena ve statickém, vzpřímeném postoji s pravou rukou mírně vztyčenou v kazatelském gestu, s hlavou vzhůru zakloněnou a s knihou v levé ruce. Z východní strany je na boku kamenného soklu navíc bronzový reliéf s husitským knězem. Na pomníku je řada krátkých nápisů:

JAN HUS
PRAVDA-VÍTĚZÍ
6.VII.1415
V POZNANÉ PRAVDĚ
STŮJTEŽ!

Za vznikem pomníku stojí roku 1925 zřízený Spolek pro postavení historických pomníků v Roudnici nad Labem. Iniciátorem jeho vzniku se stal zdejší učitel Antonín Herynk a jeho náplní, jak již sám název napovídá, bylo zřízení pomníků nejvýznamnějším českým osobnostem – Janu Amosi Komenskému, Janu Žižkovi z Trocnova a Kalicha, M. Janu Husovi a Tomáši Garriguovi Masarykovi, přičemž výše zmíněný návrh vzešel na likvidační schůzi Výboru pro oslavy Žižkovy 10. února 1925 a již v poslední jeho schůzi 13. května téhož roku bylo za účasti zástupců různých místních spolků a korporací rozhodnuto o založení nového spolku, jenž získal do vínku zbylých 9 000 Kč. 6. září 1925 se uskutečnila jeho ustavující valná hromada, na níž se stal předsedou ředitel Jar. Černý, jednatelem František Uhlíř a 1. místopředsedou Antonín Herynk.

Přestože se základní kapitál rozrostl o dalších 10 000 Kč od učitelské jednoty Budeč, měl spolek „velké oči“, neboť si neuvědomil, že každý pomník vyžaduje značné náklady, a to nejen jeho zpracování, materiál či získání vhodného místa. Z tohoto důvodu byl nakonec vybrán ke zhotovení pouze pomník M. Jana Husa a i zde se objevily velké problémy se zajištěním potřebných financí. Proto byli občané Roudnice nad Labem i okolních obcí vyzýváni, aby se stali zakládajícími či přispívajícími členy spolku. Ani to však nestačilo, a tak bylo počátkem roku 1928 doporučeno na schůzi Okresního osvětového sboru, aby všechny spolky při svých akcích vybíraly z každé vstupenky 50 haléřů na zhotovení výše zmíněného pomníku, neboť nepostačovaly ani během tříletého období získané výraznější dary od akcionářů dráhy Roudnice-Hospozín (1 000 Kč), Chaima Eitingona z Lipska (5 000 Kč), místního cukrovaru (5 500 Kč), Rolnické záložny Podřipské (6 000 Kč), Hospodářské záložny (2 000 Kč), Občanské záložny (850 Kč), Obecní spořitelny (300 Kč), Osvětového sboru okresního (500 Kč), TJ Sokol (750 Kč) a Sdružení roudnických ochotníků (300 Kč). Dále pomohl této věci likvidovaný spolek téhož zájmu z Lounek, který věnoval na zřízení roudnického Husova pomníku svůj kapitál ve výši 4 400 Kč. Rovněž okres daroval 4 000 Kč a město Roudnice nad Labem celkem 12 500 Kč.

Obrázek o tehdejší situaci si můžeme udělat z kratičkého článku, který vyšel v „Podřipském kraji“ 25. května 1928: „Ze spolku pro postavení histor. pomníků v Roudnici. Kulturní vývoj Německa a jeho měst jest velmi podporován značným počtem mecenášů, bez nichž nelze budovati významnější podniky kulturní, ať pomníky, musea, knihovny, obrazárny atd. Náš národ nemá, bohužel, mnoho mecenášů. Co budujeme, stavíme zpravidla z podpor prostého občanstva. V roudnici n. L. postavíme letos v září pomník Mistru Janu Husovi, tvůrci uvědomělého národ. života českého a české kultury. Nemáme dosud dosti peněz. Ale jest jubilejní rok naší samostatnosti, vybojované beze sporu tradicí husitskou. Můžeme v Roudnici a na Podřipsku přejíti tento jubilejní rok, aniž bychom nezbudovali pomník mravnímu a duchovnímu původci našeho osvobození jen proto, že nám chybí několik tisíc Kč. Máme věřiti, že v Roudnici a na Podřipsku, vždy tak obětavém, se nenajdou mecenáši a podporovatelé umění a projevu vděčnosti nesmrtelnému Mistrovi? Historie by nás soudila! Prosíme Vás: Pomozte zbudovati pomník Mistru Janu Husovi na Poděbradově náměstí v Roudnici v jubilejním roce samostatnosti československé republiky! Přijdou k Vám zástupci Spolku pro postavení historických pomníků v Roudnici se sběrací listinou na Husův pomník. Prosíme přijměte je vlídně a přispějte na Husův pomník! – Každý, i nejmenší, dar jest s povděkem přijímán! Podpořte krásnou myšlenku a darovaným penízem přispějte k vystavení pomníku, který bude městu k ozdobě a ke cti žijícím! – Otevřte svá srdce naší prosbě a pomozte! – Za milý dar Vám již předem děkuje a do Vaší přízně se Vám poroučí. Výbor Spolku pro postavení historic. pomníků v Roudnici.“

Stejně tak byla složitá dohoda o tom, kdo pomník zhotoví a kde bude umístěn. 5. října 1925 určil vhodné místo pro pomník jeden z nejvýraznějších umělců své doby František Bílek a již 28. října 1925 byl na něm slavnostně položen základní kámen pomníku. Tato slavnost přinesla spolku dalších několik tisíc korun. Ze všech jednání s umělci vyšel vítězně návrh akademického sochaře Rudolfa Březy z Prahy a architekta Čeňka Vořecha z Prahy. Zhotovením sochy byl tedy 22. ledna 1928 pověřen akademický sochař Rudolf Březa, a to za 90 000 Kč. Tento žák Stanislava Suchardy zhotovil pomník, který se skládá ze žulového hranolovitého podstavce s nápisem: „JAN HUS. PRAVDA VÍTĚZÍ“, jehož východní bok má bronzový reliéf s vyobrazením husitského kněze a textem: „V POZNANÉ PRAVDĚ STŮJTEŽ!“, a 2,5 m vysoké bronzové postavy M. Jana Husa, na níž byly ministerstvem národní obrany věnovány 2 dělové hlavně za 50 % tržní ceny, a to jako uznání za prapor darovaný podřipskými městy 42. pluku. Odlit byl v dílně firmy Barták a spol. v Praze.

Slavnost jeho odhalení byla velkolepá. 15. září 1928, v předvečer slavnosti, byla uspořádána ČAC a Rybářským klubem na Labi Benátská noc, kterou doprovázela hudba kapelníka Františka Šustery a v jejím rámci byl Sdružením ochotníků roudnických představen na pravé straně plovárny živý obraz „Mistr Jan Hus“. Vstupné na tuto podívanou činilo 2 Kč a školní mládež zaplatila pouze jeho polovinu. Druhého dne v 6.30 hod. předvedli sokolští trubači slavnostní budíček a již krátce nato přijížděli vlaky i povozy první hosté, jichž se ve městě sešlo na několik tisíc. V 9.00 hod. začal na Karlově náměstí slavnostní koncert a po 10.00 hod. vyšel od „Lípy svobody“ v Žižkově ulici slavnostní průvod, který pokračoval Špindlerovou, Jungmannovou a Riegrovou ulicí na Poděbradovo náměstí. Na jeho začátku jela selská jízda, za ní legionáři, výbor spolku s protektory a čestnými hosty (brigádní generál Rudolf Kirsch, sochař Rudolf Březa), členové TJ Sokol, DTJ, SDH, střelci, příslušníci nekatolických církví a dalších místních i okolních spolků a za nimi ostatní návštěvníci. Po zapění slavnostního sboru „Sláva Tobě“ zpěváckým spolkem „Hlahol“ zahájil slavnost učitel Herynk, který po úvodním slovu a uvítání všech přítomných přečetl omluvné dopisy a telegramy, zejména protektora a poslance Jana Malypetra. Následně byly odeslány pozdravné telegramy prezidentu T. G. Masarykovi a předsedovi vlády Antonínu Švehlovi a ke slovu se dostali protektoři slavnosti: za město ředitel měšťanských škol Vojtěch Svoboda a za okres ředitel Josef Beneš. Slavnostní řeč měl profesor Husovy fakulty v Praze ThDr. Ferdinand Hrejza, za jehož projevu byla z pomníku sňata plenta. Pak ještě promluvil tvůrce pomníku Rudolf Březa, starosta Antonín Broft, který převzal pomník jménem města do opatrování; řídící učitel Josef Krotil za učitelskou jednotu „Budeč“, farář Václav Man za Církev československou, řídící učitel Václav Kubka za spolek pro zbudování historických pomníků v Nymburce, senior Josef Kulík za Církev českobratrskou evangelickou, farář Benjamin Fleischer za Kostnickou jednotu, Antonín Kubát za legionáře, řídící učitel Emil Zelinka za Sokolstvo, vrchní berní správce František Vápeník za družinu zakladatelů a jako poslední promluvil 2. místopředseda spolku Josef Kostomlatský, jenž pohovořil o historii spolku i pomníku samého. Slavnost byla poté zakončena zahráním národních hymen. Po ní byly k pomníku pokládány kytice a věnce se stuhami od rozličných spolků i jednotlivců. Odpoledne se na sokolském cvičišti uskutečnila ještě lidová veselice s dalším živým obrazem.