Kostel sv. Jana Nepomuckého v Jetřichovicích

Na okraji Jetřichovic, při svahu kopce Vyhlídka, stojí kostel svatého Jana Nepomuckého s přiléhajícím hřbitovem.

Barokní stavba je evidována od roku 1966 jako kulturní památka.

V letech 1748–1752 došlo v Jetřichovicích k výstavbě barokní morové kaple, zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Ta byla v letech 1787–1791 přestavěna na kostel. Autorem přestavby byl děčínský stavitel Jan Václav Kosch. Nynější presbytář kostela je tak zřejmě původní lodí kaple, čemuž odpovídá také nynější úprava průčelí presbytáře, vystupující stále jako hlavní průčelí. Tuto interpretaci dokládá v roce 2013 nalezený relikt zdiva pod podlahou v přední části prostoru lodi, který je zřejmě základem někdejšího apsidového závěru původní kaple.

V letech 1828–1829 přibyla věž, ve které jsou zavěšeny tři zvony. Zvon z roku 1506 byl původně umístěný v Litoměřicích v dnes zrušeném kostele sv. Vavřince.

Po druhé světové válce jetřichovický kostel chátral, ačkoliv bohoslužby se zde konaly až do začátku 80. let 20. století. Na konci 80. let se ocitl v katastrofálním stavu. V roce 1992 se obnovy kostela ujal správce farnosti Marcel Hrubý a se skupinou nadšenců a dobrovolníků dovedl opravu kostela až ke zdárnému konci – znovu vysvěcení ve výroční den jetřichovického posvícení 30. října 1993. Kostel znovu vysvětil biskup litoměřický ThDr. Josef Koukl. Financování opravy proběhlo za přispění původních obyvatel, vysídlených po roce 1945 do Německa.

V roce 2005 byl kostel upraven do současné podoby. K dalším opravám došlo v letech 2013–2014.

Barokní, jednolodní kostel se čtvercovým presbytářem, obdélnou sakristií po jeho severní straně, obdélnou předsíní po severní straně lodi a hranolovou věží na západní straně lodi. Členěn je obdélnými, segmentem ukončenými okny v rámci s uchy. Věž je ve spodní části horizontálně spárovaná, má obdélný vchod, polokruhové okno a v patře okna je polokruhový záklenek. Na východní fasádě, která je členěna pilastry, je vpadlé vykrajované pole a oválné okno. Štít má trojúhelníkové ukončení a niku se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Presbytář má v klenbě českou placku. Loď kostela má plochý strop. Sakristie má valenou klenbu s lunetami, podvěží klenbu plackovou a předsíň má plochý strop.

Zařízení je převážně historizující z 19. století. Bohatě vyřezávaná rokoková kazatelna pochází ze druhé čtvrtiny 18. století. Zpovědnice jsou z doby kolem roku 1700 a mají bohatou akantovou výzdobu. Křtitelnice je rokoková ze 2. poloviny 18. století. Barokní socha Panny Marie pochází z období kolem roku 1730. Na trojramenné kruchtě jsou dva reliéfy anděla a Panny Marie z výjevu Zvěstování z 1. poloviny 18. století. Boční oltáře patří patronům přifařených obcí – svatému Prokopu (Rynartice) a svaté Anně (Vysoká Lípa).

K areálu patří kromě hlavní budovy kostela též ohradní zeď a v ní umístěná brána a sousední dřevěná fara, vzniklá v roce 1787, těsně před přestavbou kaple na kostel.