Kaple Panny Marie Bolestné nad zázračným pramenem ve Vilémově

Součástí areálu křížové cesty ve Vilémově, bývalého poutního místa, je také pramen se zázračnou léčivou vodou a nad ním vybudovaná výklenková kaple.

Legenda praví:

V obci Vilémov byla studánka, na niž byla podle tradice zapsané v místní kronice navštívena na pastvě dvěma anděly nemocná (údajně stižená malomocenstvím) adoptivní dcera sedláka Hanse Grohmana 19. října 1646 (podle jiných 16. října). Andělé jí prý při prvním setkání pouze podali k napití pohár vody nabrané ze studánky. Při příštím setkání (snad 10. listopadu) si na radu andělů omyla oči a nohy ve studánce. Poté se dívka uzdravila. Zpráva o tom se rychle rozšířila a majitel panství hrabě Jan Jáchym Jiří Slavata nechal pramen roku 1696 vyzdít kameny a opatřit dřevěným křížem.

O autorství kaple lze nalézt dvě verze:

a/ Výklenkovou kamennou kapličku s obrazem Bolestné Panny Marie nechal postavit roku 1713 hospodářský hejtman lipovského panství Eliáš Karel Schwartz ze Schwartzenfeldu či některý z jeho potomků, jak dokládá erb.

b/ V roce 1713 nad ním nechal hrabě Jan Jiří Jáchym Slavata postavit jednoduchou výklenkovou kapli s trojúhelníkovým štítem a reliéfem Piety a zřídil k ní nadaci. Důkazem toho měl být slavatovský znak umístěný pod Pietou a letopočet 1713.

Takže si vyberte.

Další prameny dodávají:

Studánka, někdy zvaná též Pramenem života, leží na úpatí návrší zvaného kdysi Steinberg jihozápadně od centra Vilémova. Nad vyústěním pramene, ke kterému je nutné sejít po několika schůdcích, stojí výklenková kaplička s polychromovaným reliéfem Piety, erbem Eliáše Karla Schwartze ze Schwartzenfeldu a několika českými a německými nápisy (v překladu „Pros za nás, Maria čistá, aby nám pramen ku zdraví sloužil“). V dolní části umístěna kamenná nápisová deska, snad popisující pověst o objevení pramene, dnes však přebarvená a zcela nečitelná. Voda ve studánce je slabě radioaktivní.

Původně byly všechny nápisy v kapličce jen v němčině, české texty pocházejí pravděpodobně až z poválečného období. Poslední úpravy, ne zrovna šťastně provedené (použití emailových barev a zabarvení nápisové desky), proběhly v roce 1993.

Po pár letech je leccos jinak. Kaple změnila barvu, omítky částečně opadávají, výklenek je takřka napůl plesnivý. Pozitivní přínos je v tom, že zamalování původního německého nápisu pod reliéfem takřka zmizelo a je tudíž téměř čitelný.