- Křížová cesta u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Horním Jiřetíně
- Křížová cesta – Stezka smíření na Grabštejně
- Křížová cesta u kostela svaté Máří Magdaleny v Mařenicích
- Křížová cesta Starý Hrozňatov
- Křížová cesta v kapli Panny Marie Fatimské ve Mšeném-lázně
- Křížová cesta v kostele svatého Vavřince v Království u Šluknova
- Křížová cesta na fasádě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
- Křížová cesta v kapli svatého Jana Nepomuckého na návsi v Leské
- Křížová cesta Chlumec
- Křížová cesta u kostela Narození Panny Marie v Dubnici
- Křížová cesta u Janovických pousteven (Janovice v Podještědí)
- Křížová cesta Hrádek nad Nisou
- Křížová cesta Svojkov (u Modlivého dolu)
- Křížová cesta Bezděz
- Křížová cesta Potštejn
- Křížová cesta Ruprechtice (Liberec)
- Křížová cesta u kostela Nalezení sv. Kříže v Liberci
- Křížová cesta Bořkov
- Křížová cesta Klokočka
- Křížová cesta na Tábor (u Lomnice nad Popelkou)
- Křížová cesta Markvartice
- Křížová cesta Varnsdorf (Warnsdorf), 1911-1912
- Křížová cesta Hodkovice nad Mohelkou
- Křížová cesta Fukov (Fugau), 1881
- Křížová cesta Janov nad Nisou
- Křížová cesta Bedřichov
- Křížová cesta na Kotelském vrchu
- Křížová cesta Velký Šenov
- Křížová cesta Petra Urbana – Smržovka
- Křížová cesta u kláštera St. Marienthal
- Křížová cesta Sedmi bolestí Panny Marie v Klášterci nad Ohří
- Křížová cesta Most
- Památník Brána svobody před kostelem svatého Jáchyma v Jáchymově
- Obraz Svaté rodiny u Olivetské kaple křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Kříž u Olivetské kaple křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Olivetská kaple u Křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Skalní kaple Božího hrobu Křížové cesty v Kamenickém Šenově
- Křížová cesta ke svobodě – Jáchymov
- Křížová cesta Liběchov
- Křížová cesta Sedmibolestné Panny Marie v Jestřebí
- Křížová cesta Kamenický Šenov
- Bratrský oltář u České Kamenice
- Křížová cesta Horní Maxov (Slovanka)
- Poutní místo Ostré (křížová cesta)
- Kaple na Křížové Hoře a křížová cesta v Českém Krumlově
- Křížová cesta ve Cvikově (Na Kalvárii)
- Křížová cesta v Kadani
- Křížová cesta Království (Königswalde) 1859
- Křížová cesta Staré Křečany (Altehrenberg) 1825-1833
- Křížová cesta Šluknov (Schluckenau), 1738-1756
- Křížová cesta Krásná Lípa (Schönlinde), 1857-1859
- Křížová cesta Brtníky (Zeidler), 1801-1804
- Křížová cesta Rumburk (Rumburg), 1899-1900
- Křížová cesta Vilémov (Wölmsdorf), 1765-1766
- Křížová cesta Jiříkov (Georgswalde), 1817-1826
- Křížová cesta Jiřetín pod Jedlovou (St. Georgental), 1759-1764
- Křížová cesta Jáchym (Joachimsberg) u Lobendavy (1914)
- Křížová cesta Annaberg (Anenský vrch) u Lobendavy (1829-1834)
- Křížová cesta Nejdek
Možná jste si všimli, že na Výběžku se občas podíváme někam za jeho hranice a zmíníme nějaké ty zeměpisně-dějepisně-kulturní zajímavosti, zatímco samotnému regionu se věnujeme pouze tak, že se přemísťujeme po vybraných akcích. Tak si říkám, že je načase to trochu změnit…
Myslím, že to bylo na letošní Velikonoce, kdy jsem se s jedním nejmenovaným varnsdorfským starostou bavil o tom, že sebemenší turistický materiál může být zajímavou inspirací, námětem k zamyšlení a pohybu. Protože to bylo na Velký pátek při Cestě bolesti a víry v Jiřetíně pod Jedlovou, bavili jsme se o několikastránkové knížečce Křížové cesty Šluknovska, kterou vydala římskokatolická farnost – děkanství Rumburk. Bylo to poté, co jsem mapoval jednu takovou památku na západě Čech. Shodli jsme se na tom, že by se určitě během prázdnin v ruce s touto brožurou dalo těch pár výletů stihnout a podívat se do míst, kam to člověka běžně nezavane.
Jenže člověk míní a času je málo, takže to pořád nějak nevycházelo. Pak se ale blýsklo trochu na lepší časy a příležitost se našla. Sežeňte si tedy onu knížečku, nalistujte strany 20 a 21 a pojďte se podívat na Annaberg (Anenský vrch) u Lobendavy (N 51°0.980, E 014°19.650).
Areál je kousek od silnice mezi Lipovou a Lobendavou, pokud tam zrovna není jarmark, asi by se dala odbočka velmi snadno přehlédnout. Mezi silnicí a poutní kaplí svaté Anny je dost místa, kde se dá v klidu zaparkovat. Pokud se postavíte na volné prostranství a kapli máte za zády, před sebou na kraji lesíka vidíte Getsemanskou zahradu, kolem níž se vine netradičně do podkovy zatočená cesta s jednotlivými zastaveními.
Aktualizace:
I tady čas oponou trhnul a dnes byste v roce 2012 popisovaný lesík hledali marně. Celý areál prošel radikální „odtučňovací“ kůrou při prováděné rekonstrukci a stromů tu zbylo vlastně jen pár. Sochy v Gestemanské zahradě jsou restaurované a vyměnily se obrazy v kapličkách.
Začíná vlevo, před každým sloupkem je kamenná lavice a na něm v oblouku text německý, pod obrazem český. Obrazy vypadají jako fotokopie nějaké slavné křížové cesty, které zřejmě původně byly chráněné jakýmsi nátěrem. Do zhruba poloviny cesty jsou obrazy jakž takž v pořádku, ale druhá polovina zastavení je nejspíš vystavena rozmarům počasí čelem, takže z obrazů i z nápisů toho už moc nezbývá. Zastavení křížové cesty pochází z let 1829–1834.
Zastavení první – Ježíš Kristus nevinně odsouzen
Zastavení druhé – Přijímá kříž
Zastavení třetí – Poprvé padá pod křížem
Zastavení čtvrté – potkává svou matku
Zastavení páté – Šimon Kyrenský mu pomáhá nést kříž
Zastavení šesté – Veronika mu podává roušku
Zastavení sedmé – Padá podruhé pod křížem
Zastavení osmé – Jeruzalemské ženy
Zastavení deváté – Padá potřetí
Zastavení desáté – Strhují mu roucho
Zastavení jedenácté – Přibíjejí ho na kříž
Zastavení dvanácté – Na kříži umírá
Zastavení třinácté – Mrtvé tělo kladou Matce na klín
Aktualizace:
Na křížové cestě jsou k vidění tabulky s informací o veřejné sbírce a restaurování soch. Nic se tu však nedozvíte o ostatním, takže citace z wiki: K první poválečné opravě staveb došlo roku 1989 zásluhou kněze Františka Opletala. Prozatím poslední rekontrukcí prošla křížová cesta v létě 2017. Výklenkové kaple restauroval Martin Wagner, autorem obrazů a kovových částí je Karel Holub. Opravenou křížovou cestu požehnal 2. září 2017 biskup litoměřické diecéze Jan Baxant.
Vzhled zastavení v dubnu 2020 následuje v galerii. České nápisy ze zastavení zmizely. A kacířský dojem z nových obrázků. Přímo na místě mi to tak nepřišlo, ale při probírání fotek a pohledu do tváří aktérů mám rozpačitý pocit, jako kdyby místo utrpení některé výrazy vypovídaly o tom, že si to s úsměvem užívají…
Na konci cesty je boží hrob, který na první pohled spíš vypadá jako zanedbané hospodářské stavení či garáž. Velká dřevěná vrata zamčená, vlevo od nich zbytky posledního, XIV. zastavení.
Aktualizace:
Kaple stále nevypadá jako kaple, zmizely oba stromy, tlačící se na boční stěny a malba 14. zastavení je od vrat vpravo. Pode dveřmi je jakž takž vidět interiér (a hlavně se do spáry vejde foťák).
V již zmíněné Getsemanské zahradě několik soch – modlící se Kristus s andělem a spícím doprovodem. Opět citace z wiki:
Zásluhou lobendavského farníka Josefa Hentschela byla mezi kaplí svaté Anny a křížovou cestou roku 1840 založena Getsemanská zahrada. Její součástí je pět soch, jejichž autorem byl renomovaný drážďanský sochař Franz Pettrich (1770–1844). V pozadí stojí proti sobě anděl držící kalich a klečící Ježíš Kristus, sochy v popředí znázorňují spící apoštoly: svatého Petra, svatého Jakuba a svatého Jana Evangelistu. Roku 2015 zorganizoval lobendavský kronikář Ing. František Hudousek veřejnou sbírku na opravu silně poškozených soch. Z výtěžku sbírky a za přispění obecního úřadu byly všechny sochy v letech 2016–2017 restaurovány.
Aktualizace:
Cedule s informacemi o veřejné sbírce a restaurování soch
Kaple svaté Anny je vcelku zachovalá a prostinká (ale pamatuje dozajista lepší časy). Památkový katalog praví:
Obdélná barokní kaple pocházející z let 1775-1777 byla v r. 1857 rozšířena o severní jednolodí a pseudogoticky upravena. Kaple měla původně půdorys řeckého kříže, který byl na východě rozšířen. Její klenba je nesena kladím spočívajícím na pilastrech s ionizujícími hlavicemi, které flankují nároží. Severně je trojlodí zaklenuté 6 plackami posazenými na pasech.
Vnitřní klasicistní vybavená pochází z přelomu 18. a 19. století. Důležitou součástí kaple je socha sv. Anny z počátku 16. století.
Když se vrátíte zpět k silnici, na protější straně mezi lípami jsou kamenné zbytky – údajně se jedná o pozůstatky pramene zázračné vody.
Další informace o poutním místě se dají dohledat na internetu, kromě již výše zmíněných stránek třeba tady nebo tady.