Pamětní deska bratří Bienertů v Kyjovském údolí

Na jedné ze skal v Kyjovském údolí, vedoucím kolem toku říčky Křinice, nedaleko rozcestí Pod Praporkem, je umístěna pamětní deska, věnovaná bratrům Bienertovým.

Osobnosti, kterým byla pozornost věnována nejen ve Šluknovském výběžku, kde na ně dodnes mnozí pamětníci vzpomínají. Zajímavý příběh dokumentovala mnohá média – namátkou Prima, Česká televize. Podrobnosti o jejich životních osudech viz odkazy, jen stručně:

Bratři František a Eduard Bienertovi, sudetští Němci, kteří se narodili a žili v severočeském Šluknově, byli milovníky zdejšího kraje a jsou dodnes považováni za jedny z největších znalců a vlastivědných badatelů regionu. Neštěstí ale nechodí po horách, nýbrž po lidech, a tak po všech neskutečných peripetiích přišli bratři v roce 1990 o život. Ve Zpravodaji správy Národního parku České Švýcarsko z listopadu 2003 o bratrech, nápadu na jejich připomenutí a vzniku desky píše Natálie Belisová. Jen stručný výtah:

Na desce se vznášejí dva andělé, levý drží kříž, jako znamení víry, kterou sourozenci žili. V rukách drží andělé svitek se jmény obou bratrů a kladiva, jimiž zvoní poslední hranu na zvonek, zavěšený v dubovém větvoví, které rámuje skoro celou ceduli. Skoro celou – jen ve spodní části přerušenou lipovými květy. Lípa a dub. Ne Češi, ne Němci. Jako lidé, žijící tu po staletí. Nad zvonkem vykukuje za dubovým listem smrtka ze hřbitovní kaple na Sněžné. Dočkala se. V hlavním oválu je nápis: „Koho neosloví láska k domovu – kdo necítí se být jí posílen – kdo pro ni v srdci nemá prostoru – zdá se mi bohem opuštěn“ a její německé znění. Tu básničku našel kdesi můj bývalý muž Karel. Nevím, kdo ji napsal, ale vím, komu ji napsal. Český překlad přebásnil náš „rodinný básník“ Milan Hrabal z Varnsdorfu. … Dva menší ovály po stranách byly připravené pro portréty Františka a Eduarda. .. V oválech se objevilo postupně několik portrétů, ale žádný z nich nepřipomínal Bienerty. … Takže po zoufalých zápasech se nakonec v oválcích objevil nápis „Památce milovníků a znalců Českého Švýcarska – Ao 1990 rukou vraha ve Šluknově skonavším“.

Deska byla na skále slavnostně umístěna a vysvěcena 11. dubna 1992 za přítomnosti dvou kněží (šluknovského pátera Teplého a vikáře Havelky), davu turistů a zvědavců.